Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Realita je v tom, že když připočtete všechny daně, moc do těch 50% nezbývá - všechny = vč DPH a dalších, třeba z PH. Jestliže někdo získá víc peněz, pak druhý bude mít méně - platilo a platí vždy. Jiná cesta - vyrábět vynikající výrobky a umět je prodat. To ale sotva lze , pokud jsme subdodavatelem a kompletaci výrobku dělá někdo jiný. Pak už zbývá jedině TRumpova cesta - odstřihnout všechny lehkoživky, neziskovky, či humanitární zprostředkovatele od dotací státu a hlavně ubrat - silně - na úřednících, úřadech a zbytečných lejstrečch všeho druhu. Než těmto dávat dotace, je lépe peníze hodit do kanálu - aspoň víte, kde ty peníze jsou. Na obzoru je AI, tak proč jí nevyužít. HOWG.

A proč tedy nenavrhujete, abychom kompletaci výrobků dělali u nás v Česku?

To je přece ta úplně nejednodušší možnost.

O tom rozhoduje majitel příslušné firmy a tím u nás zpravidla nebývá Čech.

O tom rozhoduje trh. Pravda, taky to není Čech. :-P

A taky kapitál. Ten český kdysi zničili komouši a nový se tvoří jen pomalu.

Trhu je jedno, kde se výrobek kompletuje, zajímá ho jen kvalita a cena. A kapitálu ovšem není jedno, kde se realizuje - stát s rozbujelou byrokracií obvykle není nejlepší místo a stát s vysokou korupcí láká spíše ten špatný typ "investorů". Což platí i pro český kapitál.

Ke všemu i vnučka Herberta Masaryková v čase únorového revolučního kvasu připojila svůj podpis pod provolání intelektuální a kulturní levicové fronty s názvem "Kupředu, zpátky ni krok" na podporu nové, komunisty sestavované vládě. Společně s moudrým Janem Werichem a desítkami význačných umělců, jež se tak postavili po bok dělnické třídy v jejich boji proti buržoazii. Provolání rovněž zahrnovalo výzvu k očistě kulturní fronty od reakčních sil a nutnosti spojení s lidem.

Navrhnout bych mohl, ale realizovat sotva. Tím, že jsme opustili trhy, kam jsme minule vyváželi, obsadili je jiní a vytlačit je, znamená nabídnout vyšší kvalitu za nižší cenu a třeba i se záporným efektem po jistou dobu a na to vše je třeba mít finance, třeba i na chytrou propagaci . Když se vrátím do minulosti - nešťastné řešení rozdělení výroby a obchodu do zahraničí se ukázalo po privatizaci - třeba o vývoz skla usilovali výrobci - ti ho uměli vyrobit, ale neměli obchodní kontakty, které měly podniky zahraničního obchodu a když se nedohodli na společném podnikání, výroba zanikla. Podobně textil a další. Za chyby se platí.

Na sklo už není plyn...

Kdyby jen na sklo. Užitková a sanitní keramika, cihlářská výroba, rotační pece na cement a vápno, kovářské ohřívací, popouštěcí a kalicí pece ve strojírenství, SM pece na ocel a mnoho dalších, to všechno jede dosud na plyn. Neovedu si představit náhradu elektřinou, technicky, ekonomicky i její zdroje v takovém množství. Cenově je elektřina 3,5 x dražší než plyn. Celý život jsem stavěl všechny vyjmenované pece s výjimkou sklářských a tak si myslím, že o tom něco vím.