Kšefty s respirátory, zdravotními pomůckami, přípravky a vakcínami. Celosvětový byznys, který se točí kolem onemocnění covid-19, nabývá neuvěřitelných rozměrů. Co se týče Česka, zaznívají názory, že Václav Klaus a celá kuponová privatizace blednou závistí. „A Krejčíř v JAR brečí, že není tady s náma, protože by konečně vydělal nějaký slušný prachy.“ Co zprávy o různých pochybných obchodech, které se týkají lidského zdraví, o miliardách, které se dají vydělat na pandemii, vyvolávají ve společnosti?
Já myslím, že vyvolávají upřímné nadšení. Je to přece jasná zpráva o tom, že konečně žijeme v čistě tržním prostředí, které není deformováno nějakými hloupými regulacemi. Jak víme, čistý trh přinese blaho a prosperitu všem. Anebo téměř všem. Anebo ještě přesněji – některým z těch, kteří to přežijí.
Investoři se nahrnuli do společností zabývajících se vývojem vakcín, zdravotnických prostředků, léčby a obecně všeho, co s covidem-19 souvisí. Nejvíc se vyplatil BioNTech a Moderna. Jak vám to zní? Je to vlastně v pořádku?
Ano, je to v naprostém pořádku. V čistě tržním prostředí se kapitál svobodně přesouvá tam, kde je to pro něho momentálně nejvýnosnější. Pokud vakcíny nezaberou a mrtvých bude přibývat, pak racionální podnikatel převede své investice z byznysu s vakcínami do byznysu s rakvemi a s krematorii. Když to neudělá on, udělá to jeho konkurent, a on na tom bude tratit. A nevyužít možnost investovat do výhodnějšího odvětví je v tomto systému jediný zločin, který se nepromíjí.
V plánech do budoucna se objevují úvahy, že rekonstrukce ekonomiky by se mohla platit z majetkových daní nebo z daní miliardářů. Dokážete si to představit?
Je to nereálné, pokud by se to neprovedlo v měřítku celé Evropské unie. Superbohatí by okamžitě odešli z Česka někam jinam. A v měřítku celé EU se to nikdy neprovede. Tato organizace rozhodně nevznikla a neexistuje proto, aby byli daněni miliardáři. Zeptejte se paní Jourové.
Zatím nebylo rozhodnuto o uzavření průmyslu. Premiér Andrej Babiš je kritizován, že prý fandí kamarádům miliardářům a také svému Agrofertu. Na druhou stranu průmyslníci říkají, že bez průmyslu se tato země ekonomicky zhroutí úplně. Mělo by dojít k těžkému lockdownu?
Tohle já nedovedu spočítat, nejsem ekonom. Jenom se divím, že to ještě nespočítali ekonomové. Zadání té úlohy je přece zdánlivě jednoznačné. Na jedné straně tady máme náklady, které by vznikly z uzavření průmyslu na jeden, na dva, na tři týdny. Na druhé straně stojí náklady, které by si vyžádala situace, kdy továrny budou sice otevřené, ale nemocných bude tolik, že v nich nebude mít kdo pracovat.
Upřímně řečeno, je tady příliš neznámých i na ekonomy. Neví se, nakolik účinný by takový lockdown byl. Zvláště v situaci, pokud by lidé mimo továrny ignorovali nařízení, tak jako dosud. Neví se, jak velká kapacita výroby bude za měsíc či za dva ohrožena zvýšením nemocnosti populace, pokud se lockdown neudělá. Neví se, nakolik a jak brzy může všechny tyto odhady změnit očkování.
Nezávidím nikomu, kdo by dostal za úkol toto na první pohled jednoznačné zadání řešit.
Ocituji další názor: „Výjimka pro průmysl nedává smysl ani epidemický, ani ekonomický. Jedná se pouze o fetišizaci komunistické představy z 19. století, kdy tehdy skutečně byl průmysl centrálním bodem rozvoje evropských ekonomik,“ tvrdí analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Zmínil to pro Echo24. Jaký je váš názor?
Podotkl bych jenom, že se nejednalo pouze o komunistickou představu, sdíleli ji prakticky všichni ekonomové, kteří vystřídali od druhé poloviny 18. století fyziokraty. Investiční analytik by si mohl v tomto ohledu doplnit vzdělání.
Debata o významu průmyslu vzhledem k významu sektoru služeb probíhá už déle než půl století. Prvních dvacet až třicet let po druhé světové válce byli všichni nadšeni z představy, že společnost se dezindustrializuje a průmysl bude přesunut do zemí s lacinější pracovní silou. Když se tak do určité míry stalo, přivodilo to ekonomické, sociální a politické problémy. Přehlédlo se totiž, že z řady objektivních důvodů nemůže v sektoru služeb stoupat produktivita práce tempem srovnatelným s průmyslem. Jedním z těchto důvodů je to, že čas strávený s klientem je součástí kvality řady služeb, takže jeho zkracování je kontraproduktivní.
Proto dnes dokonce i ti, kdo vymýšleli teorie postindustriální společnosti, přiznávají, že odsun průmyslu byla velká chyba, volají po jeho návratu a modernizaci. A věru to nejsou žádní komunističtí fetišisté, jak si myslí pan Bartoň. Jsou to pravicoví ekonomové, politici a analytici investičních skupin.
Podle výrobců dojde k masivnímu nárůstu pozitivně testovaných koncem března, a to i z důvodu načasování testování. Vláda ani nemusí podniky zavřít, odstřihnou je odběratelé a dodavatelé ze zahraničí. Česká republika bude pro ně problémová. Vede se další zbytečná diskuse? Podniky nakonec stejně zavřou, ať už bude důvodem to, že zkrachují, že nebudou mít zdravé zaměstnance nebo že ti, co zbydou, nevydrží v respirátorech?
To se týká přesně těch neznámých, o kterých jsem mluvil v jedné z předchozích odpovědí. Tyto úvahy rozhodně zbytečné nejsou. Už proto, že s očkováním lidí v produktivním věku, kteří pracující v továrnách, se počítá až mezi posledními.
Ve společnosti existuje skupina lidí, která má své jisté, například státních zaměstnanci se problém vůbec nedotkl – a pak je skupina např. živnostníků, kteří jsou totálně na dně. Předseda Senátu Miloš Vystrčil v nedělní Partii řekl, že v rámci solidarity by část platu lidí na home office, většinou úředníků, které krize zatím vůbec nepostihla, by mohla být rozdělena mezi dva miliony drobných podnikatelů. Pak se za výrok omluvil, že chtěl jen vyzvat k solidaritě s těmi, koho poškodila pandemie nejvíc. Bylo za co se omlouvat?
Nevím proč, ale někdy mám pocit, že pan Vystrčil žije snad někde na Tchaj-wanu. Vždyť ten člověk o naší republice neví vůbec nic. Máme u nás sice přes dva miliony registrovaných drobných podnikatelů a živnostníků, ale počet těch, kdo si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, představoval podle poslední evidence České správy sociálního zabezpečení 1,05 milionu. Podle odhadů je zhruba polovina z registrovaných živnostníků neaktivní. Velká část živností je založena pro případ dodatečného příjmu při zaměstnání jako vedlejší pracovní činnost.
Takže pokud to pan Vystrčil myslí s tou solidaritou skutečně vážně, pak čekám, kdy mi začne posílat peníze. Také já patřím mezi ty jeho dva miliony, jsem na vedlejšák OSVČ, příjmy z této činnosti mi vloni podstatně klesly, protože jsou zavřená knihkupectví. Doplácím na krizi. On naopak patří mezi úředníky, které zatím krize vůbec nepostihla. Doufám, že první solidární dávku pošle už v dubnu. Dobré účty dělají přátele.
Vydržíme prý do Velikonoc. Alespoň podle hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala. „Pokud budeme nadále dělat kompromisy, tak se za slibovanou dobu nedostaneme tam, kam se má. Pak nebudeme mít důvěru lidí a dojde k anarchii,“ řekl pro CNN Prima News. Jak dlouho vydržíme, podle vás? A dojde i na anarchii?
Takové riziko samozřejmě existuje. Proto se vláda nechystá kolem Velikonoc opatření nějak významněji uvolnit. Opakovala by se situace, kterou jsme tady měli o Vánocích. Uvidíme, která skupina senátorů na ni za to podá žalobu k Ústavnímu soudu.
Václav Klaus mladší má obavy, že naladění společnosti dnes připomíná rok 1946. Samotný „únor 48“ byl už jen razítkem na zásadní přeměně společnosti. Předcházela mu devastace hodnot, úřední likvidace tradičních pravicových stran, dominantní socialistické uvažování médií a elit v situaci poválečného rozvratu… Jak vám ta úvaha zní? Je nějaká podobnost?
Je mi líto. S některými názory Václava Klause mladšího, například s těmi na Evropskou unii anebo na suverenitu naší země, docela souhlasím. V tomto případě mu ale nerozumím.
Musel by vysvětlit, kdo se u nás zasloužil o devastaci hodnot, když po většinu polistopadového období u nás vládly pravicové vlády a po zbytek období středové strany. Musel by objasnit, co míní onou úřední likvidací tradičních pravicových stran, když u nás z historických důvodů není tradiční pravicová strana ani jedna. A musel by aspoň naznačit, v čem naše média vlastněná miliardáři uvažují socialisticky.
V každém případě je mnohem lepší, že je Václav Klaus mladší v politice, než aby učil třeba dějepis.
Ptala se Daniela Černá, PL, 7.3.2021