Vláda nyní upravila státní rozpočet i kvůli krizové situaci s válkou na Ukrajině. Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) v mnoha médiích byly navýšeny finance Ministerstvu obrany (MO) jen o jednu miliardu. K tomu je ale nutné dodat, že nová pětikoaliční vláda dříve ponížila rozpočet MO o 5 miliard, a tedy dnes armádě vrací pouze jednu z nich. Jak toto rozhodnutí vnímáte? Není to za nynější geopolitické krize velký hazard, když se blízko nás, už jen za hranicemi Slovenska, tvrdě bojuje?

To je přístup hodný chytré horákyně, kdy vláda pro uchlácholení veřejnosti reaguje na válečný konflikt na Ukrajině jakýmsi zvýšením financí pro Ministerstvo obrany. Ta miliarda ale nic zásadního nevyřeší, protože česká armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, moderní tanky a stále ještě není také rozhodnuto, jak to bude dál s letectvem, kdy zatím máme jen pronajaté švédské gripeny. V situaci, ve které se nyní ocitáme, je to naprosto nedostatečné řešení, zvláště když modernizace české armády byla ze strany politiků dlouhodobě zanedbávána.

Polsko, které má s Ruskem ještě mnohem horší historické zkušenosti než my Češi, si za těch 30 let svobody vybudovalo moderní a dobře vyzbrojenou armádu. Disponují moderními tanky Abrams z USA v dostatečném počtu. Nebe nad našimi severními sousedy hlídají stíhačky nejnovější technické generace F-35A. Oproti tomu česká armáda vlastní ještě fůru těžké techniky z dob Sovětského svazu, která byla jen částečně repasována. Vůbec řada tendrů pro naši armádu skončila průšvihem. Vzpomeňme jen nákupy padáků, pěchotních vozidel Pandur či letounů Casa. Čím si vysvětlujete, že Poláci jsou v těchto nákupech daleko úspěšnější než Česká republika? Selhali politici, či armádní specialisté?

Vy jste to sám naznačil ve své otázce, Poláci mají s Ruskem velmi problematické zkušenosti z minulých let. Někdy to ale se svými reakcemi až přehánějí, nicméně se rozhodli vybudovat ze své země středoevropskou velmoc, k čemuž musí mít patřičně vybavené ozbrojené síly. A tento záměr se jim daří. Ano, Polsko nyní opravdu disponuje velmi kvalitní vojenskou technikou. U nás je to jiné a chybu bych viděl na obou stranách - jak u politiků, tak i u armády.

Politici dlouhodobě podceňovali investice do výzbroje. Oni si neuvědomovali, že moderní bojovou techniku nekupují pro Ministerstvo obrany, tedy pro nějaký resort, ale pro tento stát, aby nás všechny ochránili, aby nám zajistili bezpečnost. A tak nyní máme zastaralá „bévépéčka“ (pěchotní vozidla), tanky z osmdesátých let minulého století a též zastaralé systémy protivzdušné obrany. Dopracovali jsme to tak, jak to říkal major Terazky v Černých baronech: “No, když máme hen ten mier...“

Prostě Ministerstvo obrany se dosud nenaučilo nakupovat odpovědně a efektivně tak, jak to armáda potřebuje. A že se k podobným tendrům přilepí někteří lobbisté, není nic podivného, když se jedná o obrovské finanční částky, ale i s tím by si mělo MO umět poradit.

Je ale pravdou, že u výběrových řízení na nákup nové vojenské techniky panuje složitá situace, a to i potom při jejich zpětném posuzování. Nechci kritizovat naši policii a soudy, ale je opravdu něco jiného, když se pořizují nová letadla nebo běžné spotřební zboží. U těchto náročnějších technických prostředků je vždy rozdíl v ceně ohledně jejich vybavenosti, tedy co se týká výstroje i výzbroje. A samozřejmě se cena různí, jestliže nakupujete jedno letadlo nebo si jich pořizujete patnáct. Je to stejné, jako když si kupujete auto v základní výbavě nebo v té rozšířené. A s tímto rozlišením měly naše orgány činné v trestním řízení často problém.

Myslíte si, že ruská agrese vůči Ukrajině změní náhled českých politiků na potřeby armády a my se třeba dočkáme už i nákupu nových bojových vozidel pěchoty v příštích dvou letech, když se tento záměr připravuje snad už osm let, a že v dalším, kratším období se uskuteční i modernizace našich tankových a leteckých jednotek, jak to léta doporučují naší přední bezpečnostní experti, například armádní generál Jiří Šedivý?

Já v této záležitosti naprosto souhlasím s kolegou generálem Šedivým. Jak jsem už odpověděl na vaši první otázku, přidat armádě jen jednu miliardu je výkon chytré horákyně. Pokud vím, tak jako jeden z hlavních argumentů, proč se neurychlí nákup moderních bojových vozidel pěchoty, byla obava paní ministryně, aby nebyla za špatný tendr trestně stíhána. Jako člověk ji mohu snad pochopit, ale z hlediska zajištění obrany České republiky je tento důvod pro odklad tendrů přímo děsivý.

Řekněme si to na rovinu, za dva roky tady nová pěchotní vozidla určitě nebudou. Bylo by naivní si myslet, že se tak stane. A podobně to bude i s novými tanky, protože staré T-72 nějak zásadně modernizovat by bylo nesmyslné. Nečekejme žádný zásadní obrat s financemi, které na to jsou nyní vyčleněné. V nejbližších pár letech, za stávajících podmínek, nebudeme mít ani nová „bévépéčka“, ani nové tanky. Co se týká letectva, tak jeho další rozvoj je zatím otázkou. Pronájem gripenů má asi za 5 let skončit, v tom si nejsem jistý. Bylo by ale třeba se zamyslet nad tím, zda nebude lepší si nové letouny koupit. Dnešní moderní stíhačky, pokud jejich trup-platforma vydrží, se mohou provozovat i 50 let s tím, že se postupně modernizují všechny komponenty, avionika, motory, výzbroj, prostě vše. A budou pak naše. To je ale o politickém rozhodnutí.

Všichni musíme smeknout před odvahou a hrdinstvím Ukrajinců, jenže jejich šance na konečné vítězství bohužel nejsou, dle názoru některých bezpečnostních expertů, zrovna nejvyšší. Co by ale Rusové případným obsazením Ukrajiny vlastně získali? Zemi, kterou si vlastní brutální agresí rozbili, nepřátelský národ s možností gerilové války. A navíc se ještě více přiblíží ke státům, jež jsou členy Severoatlantické aliance. Ekonomické a společenské sankce jim pak zdevastují hospodářství a Rusko se ocitne v letité izolaci. Dá se vůbec jednání V. Putina pochopit?

Těžko může někdo pochopit akt hrubé vojenské agrese, pokud k tomu není důvod, jak se to událo právě v tomto případě. Tím vojenským úderem smyl Putin jakoukoliv vinu Ukrajiny za neřešení složité situace na Donbasu a v Luhansku, která tam panuje od roku 2014. Nicméně si nemyslím, že by chtěl Putin celou Ukrajinu dobýt a pak ji řadu let protektorsky spravovat. Na to by potřeboval obrovské peníze a statisíce vojáků. Jak teď ruský prezident uvedl, požaduje neutralitu Ukrajiny a uznání Krymu coby ruského území, a uznání těch dvou separatistických republik. Je to tvrdé, ale už ustoupil, a nemluví o denacifikaci a svržení vlády narkomanů.

Situace se teď poněkud změnila a premiér Zelenskyj chce o těchto návrzích jednat. Asi mne teď bude řada lidí kritizovat, ale já si myslím, že by na to měl ukrajinský lídr přistoupit, protože je lepší oželit některá území než celou Ukrajinu. Ne proto, že by to bylo uznáním oprávněnosti ruských nároků, to v žádném případě, ale zastaví se zabíjení nevinných lidí a destrukce infrastruktury. Rusů se v těchto oblastech stejně nezbaví, Rusko je bude vždy bránit, a stejně nad těmi oblastmi Kyjev nemá žádnou výkonnou autoritu. Uvědomuji si ale, že to může být pro Zelenského politicky velmi riskantní a rovněž nebezpečné, někdo z ukrajinských nacionalistů mu může usilovat o život.

Samotný Putin už teď nemá co ztratit, protože se přepočítal. Jednak podcenil reakci Evropy, o které si myslel, že se na opravdu tvrdých sankcích proti Rusku nedomluví, a také nekalkuloval s tak tvrdou a účinnou obranou Ukrajinců, ze kterých si vytvořil nepřítele na život a na smrt. Ukázal, jak vlastně vnímá v praxi pojem bratrství a svůj termín jeden národ. Teď se ale už nachází v situaci, kdy musí celou akci dokončit a splnit ty cíle, které si předsevzal. Je však jasné, že případná dohoda může být uzavřena jen tehdy, když obě strany přijmou určitý kompromis. Jeho součástí musí být jasné garance, že Rusko Ukrajinu už nebude nijak vojensky konfrontovat a bude ji respektovat jako nezávislý stát. Poslední jednání v turecké Antálii mezi ministry zahraničí obou zemí žádné výsledky nepřineslo. Jen slib jednat dále. Domnívám se, že by ale dohoda mohla být uzavřena před finálním a fatálním obklíčením Kyjeva, kam se ruská vojska pomalu blíží, v rozporu s původním plánem, kdy jej chtěla rychle obklíčit.

I když situace už vypadala nadějněji než v minulém týdnu, ruskou agresi bych ještě stále nepovažoval za ukončenou. Jak už jsem řekl, Putin chce všechny své plány násilím protlačit, aby uspěl na své domácí politické scéně. Stále ještě nenasadil brutální sílu!

Aliance nyní posílí své východní křídlo. Na Slovensku by mělo začít fungovat 1500 vojáků NATO včetně 400 Čechů. Není to málo, když Slováci mají podobně zastaralou výzbroj, jakou disponuje i Česká republika? A neměla by i česká vláda požádat o umístění pravidelných jednotek Aliance na našem území, byť je to pro veřejnost dost ožehavý problém?

To posílení východního křídla je zatím spíše takovou silnější symbolickou záležitostí, která má demonstrovat jednotu Aliance a do jisté míry i odstrašení případných agresorů. Nejedná se také o nějaké zásadní posílení jihovýchodního křídla NATO americkými vojáky, což by mohlo vzbudit nevoli jak na Slovensku, tak i u nás, u nemalé části veřejnosti. Nemyslím si, že by bylo nutné mít v Česku trvale usazené americké jednotky, pokud budeme logisticky připraveni na jejich příchod v případě válečného konfliktu. To zmíněné posílení má teď odradit Putina od dalších válečných choutek, ale nedomnívám se, že teď má v plánu napadnout pobaltské republiky, Polsko, Slovensko nebo Českou republiku, když nyní řeší velký problém s Ukrajinou. On teď není v pozici, aby o tom mohl vůbec jen přemýšlet.

Ať už ten konflikt dopadne jakkoliv, špičkoví politici u nás i v zahraničí mají zřejmě pravdu v tom, že se Evropa i značná část světa zásadně změní. Čeká nás asi návrat do studené války, pokud bude Putin i nadále v Moskvě vládnout. Neměla by se proto na českých školách znovu vyučovat branná výchova? A nebylo by i od věci opět uzákonit povinnou základní vojenskou službu, dejme tomu alespoň na 9 měsíců?

Já už jsem do médií vícekrát řekl, že s tímto konfliktem zavál z Kremlu do Evropy vítr studené války, který starý kontinent určitě změní, co se týká ekonomických a hospodářských dopadů, kdy budou na Rusko uvaleny sankce a značně se omezí obchodování s jejich energiemi. Zatím je v tom Evropa jednotná, ale uvidí se tak za půl roku, jak to bude postupně dopadat na jednotlivé státy. Američanům se to lehce řekne, že nebudou brát ropu z Ruska, když jsou na tom se zdroji mnohem lépe než Evropa. A je také úsměvné pozorovat, jak budou teď ropu nakupovat i z Venezuely, kterou před pár lety silně ostrakizovali. Na tom je vidět tu „zásadovou a principiální“ americkou politiku, kterou často provádí.

Co se týká výuky branné výchovy, tak tu jsme měli obnovit už dávno, bez ohledu na současnou ruskou agresi vůči Ukrajině, abychom byli připraveni na různé krize, ale například i na některé přírodní katastrofy. Žáky a studenty bychom měli velmi přijatelnou formou vzdělávat, jak se v takových situacích zachovat.

Ohledně povinné základní vojenské služby je to ale úplně jinak. To už prostě nejde vrátit, ani kdyby k tomu byla společenská i politická vůle. My k tomu nic nemáme – žádná kasárna, žádné výstrojové i zbrojní vybavení. Nejsme schopni ani mobilizovat, natož abychom odváděli mladé muže k základní vojenské službě. To je opravdu za současného stavu naprosto nemyslitelné řešení.

Ptal se Jan Štěpán, PL, 13.3.2022