20.4.2024 | Svátek má Marcela


ROZHOVOR: Ústavní soud předvedl, jak pohrdá lidmi

29.6.2021

Na konci května jste podal trestní oznámení na bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera pro zneužití pravomocí úřední osoby v souvislosti s jeho správními akty, které byly následně zrušeny soudem a ministr deklaroval, že si je vědom jejich protiprávnosti. Není „zneužití pravomocí“ v tomto případě taková „střelba z kulometu na komára“, není to přehnané hodnocení?

Neznám jiný případ, kdy by ministr svým rozhodnutím tak moc zasáhl do života lidí, způsobil obrovské škody, a přitom si byl vědom nezákonnosti svého jednání. Kdy už jindy by se o věc měla zajímat policie a státní zastupitelství? Oznámení řeší Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2.

Nedávno se na serveru Seznam Zprávy objevila svědectví z ministerstva, jakým způsobem ministerská covidová opatření vznikala. Hovoří se o tom, že byla porušována legislativní pravidla, že připomínková místa neměla možnost se vyjádřit. Jsou tyto zjištěné skutečnosti v něčem relevantní pro žaloby na ministerstvo?

Svědectví jen dokreslují pochmurnost situace při vydávání nezákonných opatření ministra zdravotnictví. Podstatou případných žalob na stát je však škoda, která byla způsobena podnikatelům i jiným lidem. Ti musejí nejprve své nároky uplatnit podle zákona o odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu veřejné moci u Ministerstva zdravotnictví. To je do šesti měsíců vyplatí nebo mohou následně podat žalobu na Obvodní soud pro Prahu 2.

Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci nezákonných mimořádných opatření jste upozorňoval, že ministerstvo nemůže podávat ústavní stížnost. To mnohé možná překvapí, případů, kdy jsme viděli prezidenta, poslance, senátory nebo jiné ústavní činitele v jednacím sále v Joštově ulici na straně žalobců, bylo mnoho. Proč to v tomto případě není možné?

Příklady, které uvádíte, nejsou případy ústavní stížnosti proti rozhodnutím soudů. Prezident republiky či skupina poslanců a senátorů podávají nejčastěji návrh na zrušení právního předpisu, to však není ústavní stížnost. Ministerstva a jiné správní úřady nemohou podat ústavní stížnost proti rozhodnutím správních soudů, které zruší jejich nezákonná mocenská rozhodnutí. Smyslem ústavní stížnosti je obrana práv lidí, není to nástroj pro obranu protizákonných rozhodnutí.

Pouze omezeně může stát podat ústavní stížnost tam, kde nerozhoduje jako vrchnost v nadřazeném postavení, ale například hájí svá majetková práva v rámci soukromoprávních vztahů. To se učí na právnických fakultách. To, že to nevědělo Ministerstvo zdravotnictví za ministra Adama Vojtěcha, který vystudoval právnickou fakultu v Praze, není dobrou vizitkou ministerstva, ministra ani pražské právnické fakulty.

Pokud jde o Ústavní soud, vy sám jste jej kritizoval, že na rozdíl od správního soudnictví „prokázal neschopnost poskytnout účinnou ochranu právům lidí v reálném čase při jejich porušování v masovém měřítku“. V čem tuto neschopnost prokázal?

Ústavní soud se především snažil vyhnout řešení covidových opatření. Většinu stížností lidí odmítal z formálních důvodů, a pokud nějaké vyhověl, bylo to s křížkem po funuse. Ústavní soud 9. 2. 2021 přijal rozhodnutí a prohlásil protiústavnost zavření obchodů. Ovšem rozhodnutí Ústavní soud zveřejnil až 22. 2. 2021, kdy toto opatření již neplatilo, protože bylo časově omezeno do 14. 2. 2021. Vláda je nahradila obsahově stejným, ale s jiným číslem jednacím. Ovšem v případě zrušení volebního zákona, kdy rozhodl 2. 2. 2021, zveřejnil nález již následujícího dne, 3. 2. 2021. Proč podobně nejednal v tomto případě?

Rozhodnutí Ústavního soudu, zda je zavření obchodů protiústavní, má dopad na statisíce obchodníků, jejich zaměstnanců i miliony zákazníků. Má význam pro vládu a Parlament. V době nouzového stavu bylo otálení se zveřejněním rozhodnutí pohrdáním lidmi.

Poslanecká sněmovna schválila novelu Listiny základních práv a svobod garantující právo na obranu se zbraní. Jak hodnotíte tuto změnu? Může jako součást ústavního předpisu zabránit zákazům používání zbraní přicházejícím z Evropské unie, jak věří navrhovatelé?

Ano. Z bruselských orgánů EU a Soudního dvora EU zaznívá názor, že evropské právo je nadřazeno právu členských zemí včetně jejich ústav. Tato jejich teze o nadřazenosti evropského práva však nemá oporu ve smlouvách o Evropské unii a o fungování Evropské unie. Ty o otázce vztahu evropského práva k ústavám členských států mlčí. Buď má dominanci evropské právo, pak se však Evropská unie stala státem a již nelze hovořit o suverenitě členských států. Nebo má přednost ústava a nelze hovořit o nadřazenosti evropského práva.

Vztah práva Evropské unie k právu České republiky je určen Ústavou České republiky. Uznáváme-li suverenitu státu, nemá evropské právo přednost před naší ústavou. Všechny ústavní zákony České republiky platí na území České republiky a musejí se aplikovat, byť nastane jejich rozpor s právem Evropské unie. Ústava suverénního státu nemůže být podrobena jiné moci. Evropská nařízení a směrnice vydávané na základě mezinárodních smluv o Evropské unii mají přednost jen před obyčejnými zákony podle našeho ústavního pravidla, že mezinárodní smlouvy mají přednost před obyčejnými zákony. Proto je vždy důležité, jestli určitou věc máme upravenou v ústavě, či jen v obyčejném zákoně.

Napsal jste v minulých dnech rovněž příspěvek k otázce střetu zájmů ředitelů České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Proč by podle vás měli podávat oznámení o příjmech?

Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář jsou právnické osoby zřízené zákonem a jejich generální ředitelé jako statutární orgány se podílejí na zadávání veřejných zakázek. Podle zákona o střetu zájmů mají ředitelé právnických osob zřízených zákonem podávat oznámení o majetku, činnostech a příjmech. Účel zákona o střetu zájmů je zvýšit průhlednost a veřejnou kontrolu nad tím, jak jednají lidé nakládající s veřejnými penězi. Je ostuda, když šéfové nejvýznamnějších médií, jež mají mocenský vliv a velký rozpočet, který je v případě televize v miliardách, neplní tytéž povinnosti podle zákona o střetu zájmů, kterou mají ředitelé mnohem menších krajských muzeí či divadel anebo rektoři veřejných vysokých škol.

Mají rady ČT, ČRo či ČTK právo vymáhat po řediteli tyto dokumenty? Mohou případně projednávat jejich obsah? Kam až v tomto případě sahá pravomoc radních?

Tyto rady volí Poslanecká sněmovna jako nástroj veřejné kontroly. Rady jmenují generální ředitele. Bylo jejich povinností reagovat na to, že generální ředitel nepodává oznámení podle zákona o střetu zájmů a iniciativně vyjasnit plnění této zákonné povinnosti vedoucími pracovníky veřejnoprávních médií. Ovšem stejnou povinnost mělo i Ministerstvo kultury, které je ústředním správním úřadem pro mediální oblast, a též Ministerstvo spravedlnosti, které spravuje registr oznámení podle zákona o střetu zájmů. Tato oznámení jsou dostupná na Ministerstvu spravedlnosti. Lze tak veřejně kontrolovat, tedy i ze strany radních, zda ředitel nemá přírůstek majetku, který nemůže podložit svým příjmem, nebo není činný pro konkurenci.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger byl kritizován, když zřejmě jako ředitel fakultní nemocnice neuvedl v oznámeních podle zákona o střetu zájmů řádně své majetkové poměry. Jak však věřit kritice ze strany České televize, rozhlasu a ČTK, když jejich šéfové tato oznámení nepodávají?

Rada České televize, když už jsme se k ní dostali, je v poslední době předmětem politických sporů. Hovoří se o tom, že některé strany chtějí obstruovat až do voleb a neumožnit volbu nových radních, protože se jim nelíbí skupina kandidátů vybraných v prvním kole volebním výborem. Jak hodnotíte tento postup?

Obstrukce sice není populární, ale je to běžná součást opoziční parlamentní taktiky. Nakonec rozhodnou voliči, zda dají hlas těm či oněm stranám.

Pojďme si tu otázku probrat z pohledu práva. Pokud by skončil mandát Sněmovny a volba nebyla dokončena, co by to znamenalo? Musela by proběhnout nová volba od začátku, nebo by nová Sněmovna dokončovala volbu původní?

Nově zvolená Poslanecká sněmovna již nejedná o návrzích, jejichž projednávání neskončila předchozí Sněmovna do voleb. Nově vytvořený volební výbor by musel nominovat nové kandidáty.

Ptal se Jakub Vosáhlo, PL, 21.6.2021