10.12.2019 | Svátek má Julie


ROZHOVOR: Stát nemůže existovat bez vlády

25.10.2017

Překvapil vás výsledek letošních sněmovních voleb?

Určitě mne volby překvapily, nečekal jsem, že těch stran, které se dostanou do Poslanecké sněmovny, bude tolik. V každém případě to bude znamenat velkou komplikaci nejen pro její ustavení, ale i pro její praktický chod. Devět stran v dolní komoře v celém polistopadovém vývoji ještě nebylo. Bude vůbec problém sestavit orgány sněmovny, protože bez nich se sněmovna nemůže ustavit, a bude potřeba také ustavit nový mandátový a imunitní výbor, protože předpokládám, že policie znovu podá návrh na zahájení trestního řízení pro představitele hnutí ANO.

Protože tím, že Babiš a Faltýnek byli zvoleni poslanci, dosavadní vydání k policejnímu stíhání ztrácí platnost. Takže tady bude od začátku velká řada komplikací. A strany se také musejí rozhodnout, jak odpovědné bude jejich chování vůči státu, protože je jednoduché říkat, že s tím a s tím nikdy spolupracovat nebudou, ale stát bez vlády existovat nemůže. Nevím, jestli Babiš počítá s vytvořením menšinové vlády, ale objevuje se celá řada otázek, na které zatím teď odpovědi nejsou.

Jak si vysvětlujete to velké rozdrobení politické scény na nebývalých devět parlamentních stran? O čem tento nový trend podle vás vypovídá?

K tomu trendu byl náběh už delší dobu, protože tradiční strany, když použiji Babišovu terminologii, ztrácely důvěryhodnost, a nemyslím, že by ji v posledních měsících znovu získaly. Prosazovaly se tady v politice určité až moc individualistické tendence. Má to řadu příčin a důvodů. Ale v této podobě to myslím téměř nikdo nepředpokládal.

Očekával jste až tak vysoké vítězství hnutí ANO po všech těch kauzách Andreje Babiše, které vypluly na světlo v posledních měsících a vyvrcholily trestním stíháním kvůli podezření z dotačního podvodu v souvislosti s farmou Čapí hnízdo?

Bylo jasné, že Babišovo ANO sněmovní volby vyhraje. Byla jen otázka, kolik procent získá. Ale to, co jsem přece jen nečekal, je velký pád sociální demokracie a komunistů. Tradiční levicové strany ztratily a zejména sociální demokracie se bude těžko z této porážky vzpamatovávat.

Kde udělala sociální demokracie chybu, vždyť její vláda byla považována díky ekonomické prosperitě za úspěšnou, vydržela celé volební období a její koaliční partner – hnutí ANO – díky tomu vyhrálo sněmovní volby?

Má to celou řadu příčin. Základní byla ta, kterou už pro čtenáře Parlamentních Listů.cz poněkolikáté opakuji: já jsem na začátku volebního období, které právě skončilo, byl pro to, aby se vládní koalice stabilizovala s tím, že by mohla být perspektivou i pro další volební období. Na svém názoru trvám, byť to bude dnes těžko realizovatelné. Myslím, že zejména sociální demokracie velmi doplatila na to, že se nechovala jako skutečně odpovědná vládní strana, která vede vládu, nejenže vyvolala vládní krizi, když chtěla dostat Babiše z vlády, což byl podle mne politicky nešťastný tah, na kterém ANO vydělalo a sociální demokracie prodělala.

Ale bylo také nevhodné, aby se hlavní vládní strana zapojila do kampaně proti Babišovi, když TOP 09 a ODS rozjely akci s korunovými dluhopisy proti hlavnímu politickému nepříteli – Babišovi. Myslím, že tenhle tah se sociální demokracii velmi nevyplatil. A místo toho, aby těžila z toho, že je hlavní vládní stranou, že vede vládu, která vydržela celé volební období, což málokdo očekával, že udělala mnoho dobrého pro zlepšení životní úrovně prostých lidí, tak se nechala zahnat do kouta a zásluhy za vládnutí přenechávala Babišovi. O tom by bylo možné mluvit dlouho.

Takže i když místopředseda Jaroslav Faltýnek prohlásil, že navrhne, aby se o vládě jednalo na dosavadním půdorysu vládní koalice, nepředpokládáte, že by po těch ostrých předvolebních střetech mezi hnutím ANO a sociální demokracií bylo možné pokračovat v této podobě další volební období? Ostatně hned po volbách prohlásila ČSSD – podobně jako řada dalších stran, které se dostaly do parlamentu – že nebude sedět ve vládě s trestně stíhanými politiky.

Oni si musejí uvědomit, že to obvinění nemá žádný význam. To obvinění skončilo tím, že Babiš s Faltýnkem byli znovu zvoleni poslanci. Pokud má mít obvinění právní a politický význam, musí být ustavena sněmovna, policie musí opakovat svůj návrh na zbavení imunity a sněmovna je musí vydat. Do té doby to nemá žádný právní a politický význam. Musejí si položit otázku, jestli chtějí, aby tady po těchto volbách byla nějaká vláda. A bude-li vláda menšinová, kdo ji bude podporovat a jakou bude mít menšinová vláda stabilitu. Tady je celá řada vážných otázek z hlediska fungování naší demokracie.

Babiš nám k tomu také nepomohl, když hned po volbách opakoval některé své návrhy, pokud jde o ústavu. Musí si rozmyslet, co vlastně chce. Prosazovat změny ústavy jako vládní strana je velmi složitá otázka, mohla by úplně rozkmitat celý politický systém a politickou stabilitu, která je spojena se současným příznivým ekonomickým vývojem. Je mnoho otázek, které si odpovědní politici, zejména Babiš, musejí vážně rozmyslet.

Vidíte to jako riziko? Padla úvaha, že hnutí ANO, Okamurova SPD a komunisté by mohli dát dohromady téměř ústavní většinu. Pár zbývajících hlasů, které by jim chyběly, by mohli v nové sněmovně získat od některé z dalších stran.

K ústavní změně nestačí jen většina ve sněmovně, potřebujete ještě většinu v senátu a pak se teprve může začít uvažovat o změně volby senátorů nebo zrušení senátu. Ale to všechno jsou velmi složité politické ústavní procedury, které když nechcete počítat s nějakým pučem nebo převratem, musejí projít určitými postupy, které nejsou vůbec jednoduché.

Objevila se ovšem obava, že kdyby bylo schváleno obecné referendum, které podporuje řada stran, nejen hnutí ANO, Okamurova SPD, ale i komunisté, sociální demokraté a Piráti, mohlo by nahradit rozhodnutí parlamentu. A pak by stačilo vypsat referendum na cokoli, třeba na zrušení senátu…

Slyšel jsem tuto úvahu. Ale nejdřív by musel být přijat ústavní zákon o referendu, zatím k tomu nebyla politická vůle. Nevím, jak nově zvolení poslanci budou ve svém nadšení setrvávat, kdyby se to mělo týkat třeba zrušení jejich poslaneckého mandátu. To všechno si musejí politici ujasnit.

Takže nevěříte, že by k tomuto krizovému scénáři mohlo dojít?

Já to nevylučuji. Nevylučuji vůbec nic. Obávám se, že by mohlo dojít k velmi chaotickému vývoji, který by této zemi neprospěl. Ale já bych byl například pro to, aby jednotlivý poslanec neměl zákonodárnou iniciativu, mluvím o tom už delší dobu. Snadno se říká vládnout pomocí referend. Já jsem svého času dost referendum prosazoval, protože nepovažuji za správné, jestliže ústavněpolitický systém v parlamentní demokracii referendum jako ústavní institut nemá.

Ale nemohou s ním demagogicky hauzírovat, protože je také možnost jeho zneužití. Možná že i Britové dnes litují, že se rozhodli v referendu pro vystoupení z EU. Referendum není prostředek pro normální způsob vládnutí, referendum je velmi složitá organizační a také drahá záležitost. Běžné otázky vládnutí nemůžete řešit prostředky přímé demokracie. To je demagogie.

Ptala se Libuše Frantová, PL, 22.10.2017








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.