Nezávislý pravicový poslanec Jan Schwippel bude poprvé hlasovat proti vetu prezidenta Václava Klause, a podpoří tak zákon o zákazu prodeje Letiště Praha. Podle něj by byl vhodnější dlouhodobý pronájem, který by státní kase přinesl více prostředků. Na prodej navíc dle něj není vhodná doba, protože krize tlačí cenu dolů. Obává se také vlivu lobbistických skupin na privatizaci. Loňského hlasování pro pád vlády Mirka Topolánka Schwippel nelituje. ODS v souvislosti se skupinou expertů vytáhla falešné ESO.

EURO: Sněmovna v současné době znovu projednává zákon, který zakazuje privatizaci Letiště Praha a který vetoval prezident republiky. Jak budete hlasovat?
SCHWIPPEL: Možná vás to překvapí, ale chystám se hlasovat pro zákon, tedy pro přehlasování veta pana prezidenta. A myslím, že je to úplně poprvé, co budu hlasovat proti vetu Václava Klause.

EURO: To asi musíte mít silné důvody.
SCHWIPPEL: Než mi někdo začne předhazovat, že jednám v rozporu s pravicovými zásadami, musím říct, že pro tento případ mám pádné pohnutky. Je třeba si uvědomit fakta. Za prvé: letiště je ziskové a nezadlužené a neexistuje důvod ho prodávat. Plnohodnotnou alternativou je jeho dlouhodobý pronájem. Za druhé: na prodej není vhodná doba. Odborníci, například ředitel letiště i ČSA pan Dvořák, uvádějí, že prodejem v době krize bude privatizační výnos o 35 miliard korun nižší, než kdyby se letiště prodávalo standardně, tedy mimo krizi. Prodávat ho v době, kdy není jasný další osud jeho klíčového partnera, tedy ČSA, který zajišťuje až 40 procent jeho provozu, je rovněž čirý nesmysl. A ještě třetí důvod: pochybnosti o zapojení lobbistických skupin do privatizace. Stačí citovat několik titulků z médií v roce 2009: Tryskáč pro premiéra, Švýcarská policie vyšetřuje zapojení lobbisty do privatizace letiště, Finanční skupina zprostředkovala pronájem vily v Toskánsku.

EURO: Proti privatizaci jako principu ale předpokládám nic nenamítáte?
SCHWIPPEL: Privatizace může být efektivní cestou, jak zvýšit hospodárnost. Ne vždy musí ovšem takto dopadnout, jak ukazuje případ Mexicana Airlines. Cena podniku se propadla na jednu třetinu oproti její ceně před privatizací. Důvodem byla špatně zvolená strategie soukromého vlastníka a nestabilita v letectví. Letecký průmysl, letecké společnosti i letiště jsou ostatně na různé události, různé politické a ekonomické výkyvy obzvláště citlivé. Aby byla privatizace úspěšná, je nutné respektovat jisté zásady, například ty, které definovala uznávaná mezinárodní organizace leteckých společností IATA. Privatizace letiště tak, jak dosud probíhá, je ale nerespektuje.

EURO: Která například?
SCHWIPPEL: Tak například jediným účelem privatizace nemá být výnos privatizace jako v tomto případě, jak to potvrzuje studie Credit Suisse pro vládu, která je mimochodem z neznámého důvodu před veřejností utajována. Nejsou zapojeni lokální hráči, tedy Praha a Středočeský kraj, nejsou vytvořeny legislativní předpoklady privatizace ani neexistují konzultace se zákazníky a cestujícími.

EURO: Můžete to trochu přiblížit? Jaké legislativní předpoklady máte na mysli?
SCHWIPPEL: Studie Credit Suisse uvádí, že v zájmu nezvyšování letištních poplatků, což je po privatizaci obvyklý problém, by bylo vhodné novelizovat zákon o civilním letectví. V opačném případě totiž bude muset být vše zakotveno pouze ve smlouvě o prodeji. Velmi se obávám, že – jak ukazují i jiné případy – taková smlouva nebude upravena pro český stát výhodně. Jak to popsal pan Čunek: „I o plynu jsme měli skvělé smlouvy a plyn netekl.“

EURO: Prezident republiky ovšem uvádí, že zákon představuje bezprecedentní zásah zákonodárné moci do moci výkonné.
SCHWIPPEL: Jeho postoj sice chápu, ale takovýto zásah bezprecedentní není. Například dolní komora nizozemského parlamentu zablokovala v dubnu 2004 privatizaci letiště Schiphol v Amsterdamu. Osmého března 2006 zase takzvaný House Panel (obdoba sněmovního výboru) Sněmovny reprezentantů USA zablokoval poměrem hlasů 62 pro a pouze dva proti privatizaci přístavů v USA ve prospěch společnosti Dubai Ports World.

EURO: V případě USA ale byla hlavním hlediskem strategická bezpečnost, což dle některých názorů u Letiště Praha nehrozí.
SCHWIPPEL: Nejsem si tak jist. Hovoří se o tom, že letiště by neprivatizoval nikdo z USA – viz nedávné zrušení privatizace letiště Midway v Chicagu, ani ze západní Evropy, ale že pravděpodobným kupcem by byly subjekty z Ruska nebo z Blízkého východu. Zejména v druhém případě jisté strategické ohrožení nelze zcela vyloučit.

EURO: Mnozí ale uvádějí, že zákon je protiústavní a bude Ústavním soudem zrušen, protože mu chybí základní prvek právního státu, totiž rys obecnosti.
SCHWIPPEL: Ústavní stížnost je jistě legitimní prostředek a o případné protiústavnosti by rozhodl až Ústavní soud. Nález Ústavního soudu zn. PLÚS24/08 ze dne 17. března 2009, v němž soud zrušil jiný zákon týkající se rovněž ruzyňského letiště, ovšem ukazuje, že to není pravděpodobné. V článku 19 totiž vysvětluje, že důvodem zrušení nebylo to, že se zákon týká konkrétní věci, to podle soudu žádnou protiústavnost nezakládá. Ponechání jistého majetku, například nerostného bohatství, ve vlastnictví státu je již dnes v našem zákonodárství obsaženo. Jsem proto přesvědčen, že Ústavní soud zákon nezruší.

EURO: Blíží se výročí pádu Topolánkovy vlády. Jak se na svůj tehdejší krok, tedy hlasování pro nedůvěru, nyní díváte? Hlasoval byste stejně?
SCHWIPPEL: Ano, určitě.

EURO: Nezdá se vám ale, že jste svým krokem poškodil pravici, a naopak pomohl levici?
SCHWIPPEL: To jsou jakési nálepky a řekl bych zoufalé pokusy zakamuflovat vlastní neschopnost. Ti lidé dobře vědí, že se držím svých principů a stojednička, která po pádu vlády teoreticky mohla vzniknout (ČSSD a KSČM), si byla vědoma toho, že s mým hlasem nemůže počítat. To, že jsem pravici nepoškodil, dosvědčily výsledky voleb do Evropského parlamentu, v nichž uspěla. Navíc dostala pravice šanci se určitým způsobem rehabilitovat a posílit. Že toho zatím není schopna, neznamená, že tato naděje do budoucna není, a já osobně v ni pevně doufám. Obávám se však, že rehabilitace před odchodem Mirka Topolánka z politiky nastat nemůže.

EURO: V médiích se ovšem probíralo, že nečinnost Fischerovy vlády přichází daňové poplatníky draho.
SCHWIPPEL: Pojem nečinnost je v této souvislosti dosti zavádějící. Ta nečinnost, jakou mají média na mysli, tedy nepřijímání některých, ze strany určitých politických stran očekávaných, zásadních kroků, je někdy užitečná. V tomto případě jsem rád, že již neproběhne nespravedlivá církevní restituce, že nedojde k privatizaci Letiště Praha a že, doufám, nebude realizována ani takzvaná ekologická superzakázka, která není průhledná a hrozí být supertunelem na veřejné finance. Tvrzení o vysokých nákladech pádu vlády, respektive nečinnosti Fischerovy vlády, pak stojí na vodě.

EURO: Co tím máte na mysli?
SCHWIPPEL: Nikdo neřekl žádný parametr, který by se po pádu Topolánkovy vlády tak zásadně zhoršil. Deficit naplánovaný na rok 2010 je nižší, než jaký bude skutečný deficit za rok 2009. Koruna od pádu vlády převážně posiluje, stejně jako index pražské burzy. Obchodní bilance za rok 2009 vypadá docela přijatelně. Kritici by tedy měli předložit jediný důkaz svého tvrzení. A mimochodem – pokud jim vadí platy členů Fischerovy vlády, pak je nutno říci, že platy vlády Topolánkovy byly stejně vysoké. Topolánkova vláda byla přinejmenším stejně málo stabilní, zato asi třikrát méně populární.

EURO: Co říkáte na vytvoření skupiny ESO jako ekonomických expertů ODS?
SCHWIPPEL: Mám-li zůstat u karetní terminologie, pak bych řekl, že ODS hraje poker. Ale hraje ho špatně, protože svou tvář již ukázala. Zdá se mi zjevné, že po odchodu, respektive vypuzení Vlastimila Tlustého v oblasti ekonomiky silné karty prostě nemá. ODS tedy z rukávu vytáhla eso falešné.

EURO: Co byste v nadcházejících volbách doporučil voličům?
SCHWIPPEL: Jednoznačný tip nemám, pouze menší či větší sympatie. Řekl bych, že by naší zemi prospěl vstup nových subjektů, z těch stávajících parlamentních na mě nepůsobí dobře žádný.