Neviditelný pes

ROZHOVOR: Policie si aspoň trochu odpočine

16.11.2020

Letos se přesunou oslavy 17. listopadu na internet. Svíčku bude možné zapálit virtuálně a připnout trikolóru lze díky novému instagramovému filtru. Po 17. hodině by nám ale měla zazpívat Aneta Langerová Modlitbu pro Martu z balkónu Národního divadla. Píseň zazní po celé Praze z amplionů. A také se chystá on-line demonstrace. Pane profesore, když srovnáme, jak byly připomínány listopadové dny v minulých letech a to, jak vypadá letošní příprava, co vás napadá?

Napadá mne, že si aspoň policie trochu odpočine, protože zakročovat proti fanouškům exhibicionistů, kteří využívají svobody slova k tomu, aby bez roušek z tribun hulákali, že u nás není svoboda slova, jistě nebyl žádný med. On-line demonstrace je asi takový nápad jako stávka důchodců. Koho to baví, ať se podobných akcí zúčastní. Má na to plné právo.

Lze situaci vidět i tak, že všechna omezení, která jsou teď součástí našeho života, nás přimějí uvědomit si cenu svobody?

Ve starém Řecku občanská svoboda obnášela mimo jiné ochotu a připravenost dodržovat pravidla života stanovená v obci. Dnes nejen u nás nejednou pojetí svobody degeneruje do představy, že si každý může dělat, co ho zrovna napadne, může překračovat všechna pravidla a vysmívat se přitom těm, kteří je poctivě dodržují. Nevím, jestli lidé, o kterých právě hovořím, jsou schopni nejen cenu svobody, ale vůbec její význam si uvědomit.

Mimochodem, v této době, kdy řada lidí bojuje o přežití, ať už fyzicky nebo ekonomicky, myslíte si, že budou mít náladu na vzpomínání k 17. listopadu?

Netroufám si mluvit za druhé. Zatím ani do jedné z těch kategorií nepatřím, což se může poměrně snadno změnit. Byli lidé, kteří si mysleli, že se jich to netýká, a už jsou po smrti. Prakticky nikdo nejsme za vodou. Já osobně bych to v takové situaci s oslavami jakéhokoliv výročí příliš nepřeháněl.

Zásadním benefitem polistopadového převratu byla ekonomická obnova země a zvýšení životní úrovně. Do jaké míry mohou být výsledky předchozích 30 let smazány? Nebo jde o něco dočasného a vše se vrátí do starých kolejí?

Nezlobte se, ale já nejsem schopen považovat ani rozprodej národního bohatství hluboko pod cenou, ani likvidaci celých odvětví ani ztrátu potravinové soběstačnosti a další věci za ekonomickou obnovu země. Asi mi k tomu chybí patřičné ekonomické vzdělání. Jako sociolog ale mohu konstatovat, že zlepšení životní úrovně bylo a je silně selektivní. Milionu domácností, které mají zkušenost s exekucí, prostě nenamluvíte, že si žijí lépe. Lépe si nežije ani většina starobních důchodců, především žen. A mladí lidé si budou moci říct, že si žijí lépe, až jednou na stará kolena splatí své hypotéky. To, co se u nás stalo, je, že se silně rozevřely nůžky mezi různými socioprofesními skupinami, ale také mezi velkými městy a zbytkem země, mezi centrem a periferií. Pokud je to jen dočasně, tak tím lépe.

Stále častěji slyšíme varování, že nám ubývají občanské svobody, a to nejen primárně kvůli boji s covidem. Především na internetu a sociálních sítích rostou zásahy mnohými označované za tvrdou cenzuru. Sociální sítě blokují i účty politikům a dalším vlivným osobnostem. Nedávno byl správcem na nějakou dobu vypnut účet kardinála Duky nebo český účet papeže Františka. O čem to vypovídá?

Vypovídá to jen o tom, že pokud bychom se měli stále lépe a lépe, jak si to někteří namlouvají, tak by takové zásahy prostě nikdo nedělal. K cenzuře se sahá tehdy, když ti, kdo mají moc, si přestávají být jisti sami sebou.

V souvislosti se sametovou revolucí musíme připomenout její hlavní tvář a prvního prezidenta. Co Václav Havel a jeho dědictví?

Václava Havla jsem viděl jednou v životě, když jsem byl mezi pozvanými do Lán na jednu podvečerní besedu, tuším, o životním prostředí. Po skončení besedy řekl, že si za aktivní účast zasloužíme dobrý šláftruňk, a hned to zařídil. Bylo to milé a bezprostřední. Pokud by mi dnes byl někdo z těch, kdo se hlásí k Havlovu odkazu, aspoň z poloviny tak sympatický jako tehdejší prezident toho večera, asi bych byl schopen považovat Havlovy lavičky za dobrý a vkusný nápad.

17. listopad 1989 byl brán i jako doba návratu na Západ. Když teď Joe Biden vyhrál prezidentské volby v USA, řada lidí se těší, že budeme opět více kooperovat. Vidíte to také tak? Je důležitější vnímat tento fakt jako spojenectví s USA jako takové, anebo se zaměřit na agendu, kterou Biden prosazuje, a nemusí s tím každý souhlasit?

V jednom rozhovoru, který se konal těsně před americkými volbami, jsem navrhoval, aby se voleb v USA zúčastnili nestranní pozorovatelé z ciziny. Teď už se nikdy nedozvíme, jaký by byl výsledek, pokud by volby proběhly pod takovou kontrolou. Mimochodem, proti Bidenovi se už ozývá levicovější část demokratů, kteří tvrdí, že je ve svých slibech podvedl. V zájmu uklidnění situace musíme doufat, že to byl také podvod jediný.

Hrozí studená válka mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou? Jaké změny od Bidena ve vztahu americké politiky k Číně očekávat?

Ta studená válka probíhá už řadu let. Obávám se, že nehrozí, že by byla v dohledné době ukončena. Pokud měl Donald Trump pravdu a politiku USA ovlivňuje jakýsi deep state, pak není žádný důvod, aby se to změnilo jenom proto, že jedna osoba v prezidentské funkci bude vystřídána osobou jinou.

Pokud jde o Rusko a naši zemi, probíhající konzultace a různé diskuse o pomníku Koněva jsou nyní překryté pandemií. Co při letošním výročí pádu komunismu říct ke vztahům s Ruskem?

To, čemu velmi nepřesně říkáte „komunismus“, u nás padlo proto, že se Rusko rozhodlo předat nás do jiné sféry vlivu. Pokud si dobře vzpomínám, byli jsme spolu s Rumunskem poslední, kde ke změně režimu došlo. Když chce za to někdo Rusko nenávidět, je to jeho věc.

Plán Evropské komise počítá mimo jiné s tím, že Unie bude moci vyhlásit stav nouze platný na celém svém území či přijímat společná opatření proti šíření nemocí přes hranice. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“. Jak se zatím osvědčila evropská spolupráce, co se týká epidemie? Co očekávat od Evropské zdravotní unie?

Zatím to vypadá, že se Evropská zdravotní unie nachází v naprosto stejném stavu jako evropská armáda, evropská zahraniční politika, evropská ochrana vnějších hranic anebo evropský sociální pilíř. Jediné místo, ve kterém je můžete na vlastní oči vidět, jsou kanceláře v Bruselu.

EU také nakupuje vakcíny, které by měly být k dispozici i v Česku. Mimochodem, mělo by být očkování povinné? Případně pokud by někdo vakcínu odmítal, měly by přijít nějaké sankce?

Dokud nevíme, zda a jaké budou druhotné účinky vakcíny, kdo a v jaké výši za ni bude platit, jak dlouho bude účinná (a ještě několik dalších detailů), pak by bylo nezodpovědné tvrdit, že očkování má být povinné a že za jeho odmítnutí mají hrozit sankce. Musíme jen doufat, že všechny ty drobnosti se co nejdříve a pravdivě dozvíme.

V čem budou naše životy a společnost v době po covidu jiné?

Znám hned několik lidí, kteří vám tuto otázku ve vší vážnosti, s naprostým přehledem, zcela suverénně a do nejmenších podrobností zodpoví. Nezlobte se, ale mezi takové opravdu nepatřím.

Ptala se Daniela Černá. PL, 13.11.2020



zpět na článek