„Svět se snad dočista zbláznil. A byl to smutný a těžký rok plný velkých ztrát pro mnohé, mě nevyjímaje,“ řekla jste mi v bilančním rozhovoru roku 2020. Jak byste shrnula ten letošní?

Žádný obrat k lepšímu v loňském roce nenastal, a to navzdory tomu, že o covidu už leccos víme. Zneužívání této nemoci k okrajování občanských svobod pokračuje. Úměrně tomu ale stoupá také občanský odpor.

Začátek roku odstartoval lockdownem. Jaká poučení si z uzávěr a zákazů vycházení vzít?

Nevěřte politikům! Zvláště pak některým…

Politickým vrcholem roku byly volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla pětikoaliční vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů. První trojice se prezentovala jako příchod změny. Jakou změnu očekáváte?

Musím tu znovu zopakovat geniální bonmot Petr Štěpánka, mého dlouholetého kamaráda a kolegy z Trikolory: „Zatímco Babiš se do bruselské řiti nořil spíše neochotně či pragmaticky, nová vláda se namaže lubrikantem.“

A splní slibovanou změnu i v přístupu ke koronaviru?

Na to si počkejme. Hned tu první příležitost dokázat, že bude věci dělat jinak, Fialova vláda propásla. To bylo předvolebních slibů, že žádný další nouzový stav či lockdown už nedovolí. Pak ovšem Babišova vláda na odchodu vyhlásila další nouzový stav a Fiala a spol. mohli dokázat, jak vážně své předvolební sliby mysleli. Už na svém prvním zasedání mohli zrušit třeba ten naprosto nesmyslný zákaz vánočních trhů. Neudělali to. Já k tomu jen dodávám, že stále platí to staré české pořekadlo, že ne dle slov, ale podle skutků poznáme je.

Bývalý premiér Andrej Babiš odešel s hnutím ANO do opozice. Proč podle vás prohrál, i když těsně?

Já myslím, že spíš prohrávají občané České republiky. Na jednu stranu se tu navzájem mydlí fanoušci Fialovy bruselské pětky s Babišovou úderkou, ale pak je tady také přes milion voličů, kteří své zastoupení v Poslanecké sněmovně vůbec nemají, protože odmítli hrát tu vypečenou hru, že volby byly referendum o Babišovi. Snad poprvé v naší novodobé historii tu vládne koalice, která ani zdaleka nemá podporu většiny voličů.

Ano, ve volbách propadl zhruba milion hlasů. Dokáže pětikoalice získat jejich důvěru a adekvátně je zastoupit? Nebo se toho chopí hnutí SPD ti hnutí ANO v opozici?

Nevidím žádné extra důvody k tomu, proč by lidé, kteří nevolili ani Babiše, ani Fialu, ani Okamuru, teď najednou měli měnit názor. Samozřejmě, nějaké voličské přelivy a odlivy existují stále, ale to neznamená, že voliči nějakým zázrakem začnou masově preferovat ty, které nevolili.

Předoňský rok jste za hnutí Trikolora popsala jako startovní. Jaký byl pro Trikoloru rok 2021?

Těžký, složitý, vypjatý. Nejvíc problémů jsme si způsobili sami. Neříkám to ráda, ale největší ránu Trikoloře zasadil její zakladatel Václav Klaus mladší. Stokrát můžu mít pochopení pro jeho osobní motivaci pro odchod z politiky, ale nic to nezmění na tom tragickém obrazu, že vojevůdce opustil bojiště jako první.

Pak už jsme všechno zachraňovali, jak se dalo. Něco jsme zvládli, něco ne. Důvodů, proč jsme nedosáhli volebního výsledku, jaký bychom si přáli a pro který jsme toho spolu se Svobodnými a Soukromníky opravdu hodně udělali, je samozřejmě víc. Za některé si můžeme sami, ale pak je tu také hodně věcí, které jsme prostě ovlivnit nemohli.

Tečku za covidem mělo udělat očkování, ale nestalo se. Nutná je třetí i čtvrtá dávka očkování, očkovaní s neočkovanými se napadají, trvají omezení pro ty, kdo vakcínu nechtějí. Proč nenastala ona tečka?

Medicínské úvahy ráda přenechám povolanějším. Já se mohu vyjádřit jako politik. Za největší tragédii naší doby považuji, že vládnoucí politici neváhají opět vytvářet občany dvou kategorií. Očkované a neočkované. To je naprosto zničující. Tragická je rovněž role, kterou sehrávají média hlavního proudu. Informační jednostrannost ještě nikdy nic dobrého nepřinesla. Vidíme to napříč celou Evropou.

Zatímco dříve Češi zdravotníky podporovali, nyní se množí útoky vůči nim. Kdo nebo co za onu agresivitu může?

To je taková nesmyslná propagandistická mantra. Naprostá většina lidí si práce lékařů a zdravotníků samozřejmě váží. To, že existuje několik excesů, ještě neznamená, že je to najednou jinak. Na druhou stranu je ale pravda, že pokud v čele České lékařské komory stojí něco takového, jako je demagog a vrchní bubák Milan Kubek, nebo když se pár lékařů zpronevěřuje Hippokratově přísaze a odmítají někoho léčit, nelze se divit, že občas někomu takzvaně rupne v bedně.

Omezení ve školách jste předloni označila za konání s fatálními následky. „Je to zločin prováděný na našich vlastních dětech,“ uvedla jste mimo jiné. Jak si, teď už bývalá vláda, vedla v tomto ohledu loni?

Na jaře ještě ve školách doznívaly předloňské přehmaty Babišovy vlády. Další centrální uzavření škol už naštěstí nenásledovalo. To ale neznamená, že Babišovu vládu či Plagovo ministerstvo školství je za co chválit. Právě školy jsou pořád bezedným odběratelem zdravotnického materiálu, jinými slovy příležitostí pro skvělé kšefty hrstky vyvolených.

Loňský rok byl zlomový i pro některé učitele. Část z nich odmítala testovat své žáky nebo je nutit nosit respirátor. Skončilo to pro ně odchodem ze zaměstnání, někteří založili vlastní školu. Jak se na tyto události zpětně jako pedagog díváte? A jak zabránit tomu, aby se neopakovaly?

To jsou skuteční hrdinové naší doby. A jak tomu zabránit? Musí přijít skutečně osvícená vláda.

Každý prosinec odmítáte vystavit lepší hodnocení Evropské unii. Jak je tomu tentokrát po dalším roce koronaviru, ale také prosazování New Green Dealu, elektromobility a podobně?

Stav je setrvalý, a pokud se loni něco v Evropské unii změnilo, tak samozřejmě pouze k horšímu. Uplynulý rok je jen dalším důkazem, jak hluboce se mýlí ti, kteří pořád věří v nějakou nápravu či obrodu tohoto bruselského byrokratického molochu. On už geniální Albert Einstein říkal, že definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiný výsledek.

Tento rok nás čeká předsednictví v Evropské unii. Co by vláda měla prosazovat, aby zastoupila průměrného českého občana?

Měla by prosazovat naprosté zastavení nelegální masové migrace – a místo šíleného a škodlivého Green Dealu obyčejnou ochranu životního prostředí. Ale obávám se, že přesně tohle Fialova vláda neudělá, na to nemá koule.

Co znamenal minulý rok pro svobodu slova a pro svobody a práva Čechů?

Pokračoval sešup, který jsme nastoupili už před pár lety. Ještě před šesti lety byl kupříkladu Facebook zcela otevřenou platformou pro svobodné vyjadřování názorů. Každý, kdo má otevřené oči i mysl, musí vidět, kam jsme se za těch pár let, co uběhlo, sesunuli. Už zase mají pré nejrůznější zakazovači a cenzoři. Nazývat jiný názor dezinformací je největším zločinem současné doby.

Jaké největší poučení plyne z roku 2021?

Buďme velmi ostražití, když ti, kteří jsou za osmnáct, ve vládě nahrazují ty, kteří jsou bez dvou za dvacet.

Co byste popřála českým politikům do roku 2022?

Zdravý rozum a odvahu.

Ptala se Zuzana Koulová, PL