22.10.2019 | Svátek má Sabina


ROZHOVOR: O kádrováckých lepšolidech

8.5.2019

Na hokejovou legendu Jaromíra Jágra, mj. olympijského vítěze a mistra světa v dresu České republiky, se snesla kritika za jeho cestu do Číny. Co si o tom myslíte?

Je to další součást celkové mozaiky chování lepšolidí. Kdokoliv, kdo vyjádří sympatie prezidentu Zemanovi nebo se k němu chová neutrálně či jede do zemí jako je Čína, tak dostane tvrdě po čuni bez ohledu na to, co celý život předtím dělal. Nesouhlasím s tím. Je to dvojí metr a selektivní vidění.

Uvedu příklad z prezidentských voleb, kdy proti sobě stáli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Většina umělců podporovala Karla Schwarzenberga. Bylo to brané jako in. V momentě ale, kdy Martin Dejdar řekl, že by podpořil Miloše Zemana, tak se na něj spustil hrozný bengál. Byl tu krásně vidět ten selektivní přístup, že podpora umělců jednomu z kandidátů se nerovná podpoře druhému. Na toto upozorňuji i ve své knize. Od té doby se to vůbec nezměnilo. A tato cesta do Číny je úplně to samé.

V Číně byl mimochodem i nejslavnější hokejista všech dob Wayne Gretzky...

Přesně tak. Jezdí tam i další hokejisti, viz Wayne Gretzky. Popularizují tam hokej. NHL tam snad bude hrát pár zápasů. Fotbalisti tam jezdí zcela běžně. Real Madrid či Barcelona objíždějí Asii, zastaví se i v Číně. To jenom lepšolidi dělají tento skandál.

Nebo dám jiný příklad. Když byl čínský prezident u nás na návštěvě, tak byly čínské vlajky v ulicích a všichni se z toho mohli zbláznit. Podíval jsem se tehdy, jak tomu bylo v jiných metropolích. Zveřejnil jsem fotky a taky o tom napsal, že když byl čínský prezident v Londýně i v Paříži, tak tam tyto vlajky byly taky. A nikdo z našich moralistů ani nepípl. To kádrování si asi neseme z komunistické doby. Nejvíce ho ale používají takoví ti antikomunisti. Největší antikomunisti jsou největší kádrováci.

Není to podobné, jako když se Miloš Zeman rozhodne udělit někomu vyznamenání, a dotyčný se bojí ho od něj přijmout, aby nebyl zahlcen vlnou nenávistné kritiky Zemanových odpůrců?

To je přesně ono. Když ho někdo přijme, riskuje, že bude dehonestovaný. To je pro mě nepřípustné kádrování. Za chvíli tady budou vznikat pomalu nějaké uliční výbory. Kdo se sejde s Babišem či se Zemanem, nebo od nich něco dostane, tak si může být jistý, že dostane okamžitě nějakou nálepku. Což je neuvěřitelné.

V pondělí také proběhly v několika českých městech protesty ke jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. Zaznívala slova o tom, že jejím prostřednictvím chce justici ovládnout prezident Zeman a hlavně premiér Babiš. Jak to vidíte vy?

Marie Benešová byla vždycky vnímaná jako bojovnice proti korupci. Pokud si dobře vzpomínám tak justiční mafie je její termín. Vím, že ti, které takto častovala, se bránili vůči ní. Takto ji mám zapsanou. Je to jako přes kopírák podobné jako předchozí téma. Je jmenovaná ve vládě Andreje Babiše, zná se s Milošem Zemanem. Člověk, který se stal známým ve veřejném prostoru i díky termínu justiční mafie a upozorňoval na tyto věci, je najednou od skupiny lidí, kterým by to mělo konvenovat, kritizovaná, protože je spojená s Milošem Zemanem a s Andrejem Babišem, do jehož vlády vstoupila.

Co je na tom nového, je to, že se tady protestuje vůči něčemu preventivně. Rozumím tomu, že politik udělá nějaký krok a lidé jdou do ulic a protestují. Což je v pořádku, je to demokracie. Lidé vyjadřují svůj názor. Ale tady protestují proti něčemu, co vlastně nenastalo. Oni říkají, co ona udělá a proti tomu protestují. Chápete? Demonstranti vytvoří problém, který není, a zároveň protestují proti řešení toho problému. Až ona něco udělá, tak potom mají demonstranti právo vyjádřit nesouhlas. Takhle je to zase o selektivním přístupu a princip pravidla o dvojím metru.

Naprosto to chápu, protože jsem měl připravenou otázku na to, že Marii Benešovou kritizují už ve chvíli, kdy ještě nenastoupila do funkce. Zeptám se tedy jinak. Co když bude dobrou ministryní? V očích těchto lidí je to ale asi nemožné...

Tyto demonstrace jsou manipulativní tím, že se protestuje proti něčemu, co není. Omezují tím ministra v tom dělat některé věci, o kterých lidé na ulici samozřejmě nemají tolik informací jako on, respektive v tomto případě ona. V tu chvíli má ten člověk omezenou působnost. Politik nese velkou zodpovědnost. Ale tu možnost něco měnit má limitované právě tímto. Že spousta chytrolínů, kteří tu zodpovědnost ani informace nemají, toho člověka těmito aktivitami limitují.

Před 15 lety, 1. května 2004, jsme vstoupili do Evropské unie. Nyní patří Češi k největším euroskeptikům v Evropě. Čím to je?

O tom jsem také přemýšlel. Řadím se mezi eurorealisty a někdy i euroskeptiky. Podle mě je to dané tím, že jsme citlivější na to, když dostáváme pokyny odjinud. Zažili jsme to z Moskvy, ze strany RVHP. Nechci to úplně srovnávat, ale dneska určité paralely s tím najít můžeme. Například problematika potravin dvojí kvality. Na úrovni Evropy se to takto neharmonizuje. Pak je možná praxe, že produkt s jedním názvem a obalem se prodává s různým složením v různých zemích. Naopak věci, které by měly být ponechány na jednotlivých zemích, tak do nich Brusel a Evropská unie nesmyslně zasahuje a popírá specifičnosti jednotlivých zemí, jejich tradici, historii a podobně.

Dám jiný příklad. My podle mě citlivěji vnímáme cenzurní zásahy do sociálních sítí. To, co třeba v Německu či v Rakousku možná lidem tolik nevadí, u nás ano, protože jsme před rokem 1989 zažili skutečnou cenzuru. I to je důvod, proč jsem s Václavem Klausem mladším podepsal návrh ve vztahu k boji proti tomu postupnému cenzurování sociálních sítí.

Když si vzpomenu na dobu před rokem 1989, tak celá řada lidí tehdy cestovala do Polska a Maďarska, protože tam sehnali věci, které si u nás koupit nemohli. U nás to bylo opravdu utáhnuté mnohem víc než v Maďarsku nebo v Polsku. Proto je i teď reakce lidí u nás citlivější. Je to můj odhad, nejsem analytik. Jako člověk, který pracuje s legislativou, musím říci, že téměř u každého zákona mě někdo z ministerstva upozorní, že tady něco musíme, protože je to nařízení Evropské unie. Prostupuje to zákony odshora dolů. Lidem se to asi nelíbí, aby se sjednocovalo a unifikovalo kdeco.

Hodně se zabýváte problémem exekucí vůči dětem, v Česku jsou tisíce dětí v exekuci. Selským rozumem je jasné, že za děti by dluhy měli platit rodiče, ale selský rozum v některých oblastech asi neplatí. Co si o to myslíte? Možná můžete zmínit i svoji iniciativu v tomto směru...

V České republice je 2200 exekucí vedených na děti do patnácti let. Tuto problematiku dávám do velké svojí aktivity, kterou bych nazval prospotřebitelská opatření. Je jich celá řada. Byla to novela insolvenčního zákona, teď je to novela zákona s cílem snížit cenu mobilních služeb. Do budoucna institut hromadných žalob. A je to také řešení problematiky exekucí v širším slova smyslu. Je tu nějakých dvě stě až tři sta tisíc protiprávních exekucí na základě neplatných rozhodčích doložek. Hodně dlouho se táhne téma dětských dluhů.

Rozhodli jsme se s kolegy poslanci z dalších subjektů změnit občanský zákoník, aby za dětské dluhy nesl odpovědnost zákonný zástupce. To je ale řešení do budoucna. Chtěl jsem využít toho, že jsem zároveň pražský zastupitel – byť v opozici – a přenést celostátní téma na komunální úroveň s cílem vyřešit i ty situace, které jsou v přítomnosti a byly v minulosti. A to je ten návrh, aby zastupitelstvo dalo úkol radě na schválení záměru zastavit takové exekuce a odpustit příslušenství a náklady kolem samotného dluhu – nikoliv samotný dluh – a vydefinovat seznam takovýchto dětských exekucí. Připravit analýzu, kolika institucí se vztahem k dětem se to týká, připravit právní kroky k zastavení těchto exekucí a odpuštění příslušenství kolem, a vytvořit metodiku, jak řešit dětské dluhy do té doby, než bude platit nový zákon.

Což se podařilo. Tímto bych chtěl poděkovat koalici v čele s primátorem Hřibem, že tuto věc podpořili. Že se tomu radní budou věnovat, zejména Hana Marvanová. Zároveň to beru jako takový symbol, že hlavní město i přesto, že na tom v tomto není zdaleka nejhůř – naopak – se stalo prvním městem, které to přijalo. Ostatní města nás teď budou následovat, za což jsem rád. Hlavně města v Ústeckem kraji, Plzeň i jinde.

Otázky kladl Oldřich Szaban, PL, 4.5.2018








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.