Dlouholetý úředník ministerstva financí a jeho současný šéf Eduard Janota rozpoutal divokou diskuzi o problému veřejných financí. Navrhl několik jednoduchých opatření pro udržení deficitu státního rozpočtu na hodnotě 160 miliard korun. Narazil však na spojený odpor prakticky celé politické reprezentace.

EURO: Kdy za nás bude rozpočet sestavovat Mezinárodní měnový fond? JANOTA: Toho se snad nedožijeme. Doufám, že sestavovat rozpočty si budeme sami, ať už dobré nebo špatné. Po diskusi, kterou jsem do jisté míry vyprovokoval prohlášením o tom, že veřejné finance potřebují urychlené řešení a nápravu, si politici doufejme uvědomí, že experti a finančníci chápou situaci lépe. Politici se zatím bohužel tváří, že se nic neděje a že to nějak dopadne. Ale pro to, aby to dopadlo dobře, se nutně musí něco udělat.

EURO: Co konkrétně?
JANOTA: Nemůžeme žít každoročně na dluh. Zatím jsme zvyklí žít na dluh v rozmezí padesáti až sto miliard korun. Najednou jsme se ale ocitli v situaci, že to za rok nebude sto, ale více než dvě stě miliard a to je opravdu velký problém.

EURO: Můžete ta čísla rozvést?
JANOTA: Kdyby krize byla jednorázová, nahodilá, tak se dá říct, že ji překonáme. Jenže naši partneři mají stejné, ne-li větší problémy. A to se postupně přelévá do poptávkové strany. Doufejme, že už jsme na dně, což potvrdí až třetí čtvrtletí. Mezičtvrtletně se propad již zastavil, druhé čtvrtletí jsme rostli o 0,3 procenta. Takže pokud bude celoroční propad ve výši minus 4,3 procenta, deficit rozpočtu letos dosáhne 160 miliard korun. Upozorňuji ale, že včetně započítání rezerv ve výši 32 miliard korun, které resorty neoprávněně nasyslily z předfinancování evropských fondů. Kdyby jich nebylo, šlo by o 190 miliard.

EURO: Zmínil jste růst ve druhém čtvrtletí. První část roku je tradičně nejslabší, druhá naopak nejsilnější díky sezónním pracím. Není touto optikou růst o pouhé tři desetiny procenta spíše zklamáním?
JANOTA: Je to trochu zklamání, na druhé straně buďme rádi alespoň za nějaký růst. Pravda, druhý kvartál je rozpočtově nejsilnější. Vstupuje v něm do hry daňové přiznání, rozjezd stavebních prací, zemědělství, je to doba bez dovolených a tak dále. Souhlasím, že 0,3 procenta není nic moc.

EURO: Co tedy připravujete pro rok 2010?
JANOTA: Seškrtáme výdaje kapitol až o dvacet procent, seškrtáme tabulková místa a ponecháme pouze jedno procento neobsazených míst. Do rozpočtu jsme také museli zakomponovat vládní prvky řešení dopadu krize - zrychlené odpisy, snížení sociálky, snížení DPH pro auta, slevy pro zaměstnavatele. Vyjádřeno v metodice národních účtů to činí celkem osmdesát miliard korun výdajů navíc. To všechno se kumulovalo a propad ekonomiky pokračoval. Největší problém je inkaso daně z příjmu právnických osob, fyzických osob a pojistné. U právnických osob jsme za první kvartál povolili snížení záloh téměř o dvacet miliard. Tímto opatřením rozkládáme problém těchto daní do příštích let. Přesto rok 2010 bude ve vztahu k veřejným financím kritický.

EURO: Letos očekáváte výpadek inkasa daní a pojistného ve výši 160 miliard. Příští rok to bude kolik?
JANOTA: Když budu ctít platnou legislativu na straně příjmů i výdajů rozpočtu, tak příští deficit vychází při odhadovaném růstu ekonomiky v průměru za rok o 0,3 procenta na 230 miliard korun, včetně úspor dvacet miliard započítaných za mrtvé duše. To není možné akceptovat. Mohl bych to nechat být a jako ministr úřednické vlády říct, že nemám mandát, Parlament nefunguje, a předložit rozpočet bez úspor. To jsem ale nechtěl.

EURO: Jaké řešení rozpočtové pasti tedy navrhujete?
JANOTA: Chtěl jsem navrhnout opatření jednoduchá, snadno proveditelná, snadno vyčíslitelná, a hlavně rozložená na celé spektrum společnosti. Proto jsem navrhl úpravy sazeb DPH. Logicky to má větší dopad na nízkopříjmové skupiny, na druhé straně pro vyšší příjmové skupiny posuneme stropy pojistného ze čtyřnásobku na šestinásobek. Další problém je, že naše daň z nemovitosti je široko daleko nejnižší, upozorňuje nás na to kdejaká mise světové banky. Návrat daně z převodu nemovitostí zpět na pět procent by přinesl asi tři miliardy. Na straně výdajů chceme snížit náklady na stavební spoření přibližně o pět miliard, to se ale projeví až později. Pohráváme si i s nějakou formou retroaktivity, ale je tu riziko kumulace smluv, a naopak růstu zátěže. Toto je tedy ještě otevřené. Zablokováním platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce na hodnotě 667 korun za osobu a měsíc ušetříme osm miliard korun. Navrhuji nevalorizovat důchody, to je dalších devět miliard. Třetí věc je blok dávek nemocenské, podpor a podobně, což je dohromady asi dvacet miliard.

EURO: A dohromady jde o kolik?
JANOTA: Změny ve výdajích by měly přinést řádově kolem 35 miliard, kdyby byly schváleny, změny v příjmech taktéž, čili dohromady zhruba sedmdesát miliard korun. Za těchto podmínek dosáhneme stejného schodku jako letos. Ano, jde o ad hoc nastřelené návrhy a mohou být třeba dočasné. Já navrhuji na tři roky, bývalý ministr Kalousek na rok, každou variantu beru, pokud nás dovede alespoň k těm 160 miliardám deficitu v příštím roce. Každý další rok to totiž už nebude možné bez systémové a provázané koncepční změny. Já se nestydím za to, že takto musím hovořit, protože v dané chvíli nemám čas ani prostor budovat nějakou hlubokou reformu. Otázkou je, zda to všichni chápou. Při prvním nástřelu rozpočtu bez škrtů, tedy s deficitem 230 miliard korun, byly nadpožadavky resortů, tedy žádosti o peníze navíc, ve výši osmdesáti miliard korun. Kdybych byl naprosto pasivní, příští rok by deficit dosáhl 310 miliard korun.

Týdeník EURO 34/2009