Andrej Babiš představil svůj plán pro migraci. Tvrdí mimo jiné, že musíme dávat peníze Itálii, Řecku, Španělsku, Maltě a ony musejí zastavit nelegální migraci. Zní to logicky, ale domníval jsem se, že tyto státy už na tyto účely peníze dostávají, že to mají takříkajíc v popisu práce, a tak úplně to zatím nezvládají. Co si myslíte vy?

Za prvé je správné říci, že žádný nelegální migrant nesmí vstupovat, jak se mu zachce, na území Evropské unie či jakéhokoliv evropského státu. K nám když jdou pracovat Ukrajinci, tak procházejí poměrně značným martyriem, než dostanou pracovní povolení, a ty my tu chceme. A tady se najednou vyčlení skupina lidí, kteří si myslí, že budou mít zvláštní statut v tom, že po nich nic nebudeme chtít a všechno jim dáme. Vidíte ale na tom jednání ministrů obrany Evropské unie, že se nejsou schopni dohodnout na tom, jak hranici hlídat. Když Rakušané řeknou, že ji budou hlídat svojí armádou, tak se Němci postaví proti tomu. Tak by nám paní Merkelová měla říci, jak si to skutečně představuje.

Za druhé představa, že neprodyšně uzavřeme námořní hranici jižní Evropy se severní Afrikou, je podle mého nereálná. Klíč leží v tom, že ukážeme, že všichni, kdo nemají nárok na azyl, budou okamžitě vráceni zpátky. Ne jako ten Iráčan, co v Chemnitzu ubodal toho Němce. Ten už měl být dva roky z Německa a stejně ho nebyl schopen nikdo dostat pryč. To by byl signál pro ty, kdo tu nemají co dělat, že nedostanou azyl a budou okamžitě a efektivně vráceni do původních zemí. Řekněme si ovšem na rovinu, že ne všechny země přijímají svoje lidi zpátky. Další věc je, že neziskové organizace skutečně budou sloužit podpoře těm, kteří to potřebují, a nebudou podporovat pašeráky a hrát v tom různě podivnou roli, jakou hrají. Protože když někdo vypluje na nějaké bárce, která je málo způsobilá k plavbě, a pak se z něj stane trosečník a najednou se dožaduje práva, aby mu bylo pomoženo, protože se topí a bojí o život. To je také takový podivný způsob.

Za třetí nesmíme ukazovat, že jsme nejednotní. Nejsme jednotní. My nemáme jednotnou migrační politiku, nemáme jednotnou azylovou politiku. Pašeráci to prostě vidí. Nakonec vždycky někdo vyměkne a ty lidi si vezme, aniž víme, jak se skutečně ocitli na těch lodích, které se je snaží udat v Itálii, na Maltě, ve Španělsku. Pokud nebudeme mít skutečně jednotnou politiku – a nejenom na papíře, ale i v praxi – tak to nebude žádná sláva. Na druhou stranu migrační vlny zaostávají v počtech, které jsme viděli v minulých letech.

Pak je potřeba to hlavní a nejdůležitější – stabilizovat země, ze kterých migrace k nám jde. Ta ekonomická – která k nám jde ve velkém množství ze severní Afriky. Ta se otevřela nesmyslným bombardováním Kaddáfího režimu pro všechny země pásma Sahel. Jak je vidět, tak Italové s Francouzi nejsou schopni se dohodnout, jak to vlastně bude v Libyi dál, kdo koho bude podporovat. Vidíme jasný nesoulad zájmů Francie a Itálie. Není to samozřejmě jen severní Afrika, ale i země Blízkého východu, kde ty konflikty nejsou dořešeny a tak rychle dořešeny nebudou. Postoj, který říká Andrej Babiš, je správný. Sem mohou lidi jen legálně. Na druhou stranu je třeba uvést, že jsme se naučili říkat jen slovo migrant. Pokud jde o válečného uprchlíka ze země konfliktu, tak je naší morální povinností takové lidi přijmout v počtech, které nás neohrožují. Debaty o deseti či patnácti lidech mi přijdou zbytečné. Je pravda, že u nás máme velký počet ukrajinských migrantů, ale ti se nám hodí do naší ekonomiky a jsou nám samozřejmě v řadě věcí blízcí a jsou tu legálně. Nenaskakujme zase ale na to, že vidíme informace a hned říkáme, že kriminalita v Německu či ve Švédsku se dramaticky zvýšila kvůli migraci. Není to pravda. Ta čísla jsou přehodnocená. Situace se samozřejmě zhoršila, ale skutečné statistiky, které jsou, a nejsou interpretovány s politickou korektností, která nás jednou zabije, tak neříkají, že by byl dramatický nárůst kriminality páchaný migranty. Byť samozřejmě nějaký je. O tom není pochyb. Ale to si Němci, nebo Švédové měli rozmyslet, když vzali za poslední dobu milion dvě stě, respektive šest set tisíc migrantů na své území.

No ano. Jde o ty velké počty. Nikdo netvrdí, že je jich většina kriminálníků, ale v takovém množství lidí se někdo takový najde...

Určitě. Problém je, že ten azylový proces nějakou dobu trvá. To není státem řízený proces integrace, pokud jde o zaměstnání. Bohužel vidíme tyto lidi poflakovat se po ulicích, protože čekají, až budou mít vyřízené nějaké pracovní povolení. Je to problém, který v původních obyvatelích vzbuzuje dojem, že oni tam přijeli a nic nedělají. Je třeba říci, že nikdo z nich nedostane práci ze dne na den. Faktem je, že asi jenom třicet procent migrantů v Německu pracuje, zbylí z různých důvodů nepracují. Zase ale musíme chladit vášně, neznamená to, že sedmdesát procent z nich nechce dělat. To tak určitě nebude. Že je tam řada lidí, kteří sem přijeli jen kvůli sociálním dávkám, o tom není sporu. Ale neznám přesně číslo, abych řekl, že jsou to jenom takoví. Je potřeba se na to dívat také méně s hysterií a s trochu větší rozvahou a nedělat ze všeho nějakou obrovskou superbombu.

My u nás to můžeme komentovat zpovdálí, ale tohle řekněte lidem třeba v Chemnitzu...

Tomu rozumím. Došlo k vraždě Němce, to je jasná věc. Že to je reakce populace na to, co slyší v médiích, na to, co vidí kolem sebe, a politiku paní Merkelové, která se skutečně ukázala, že neodpovídá tomu „my to zvládneme“. Německo to prostě nezvládlo. Vzalo si velký krajíc. To, že ona nepřizná, že selhala, je logické. To od ní nemůžeme čekat. Navíc pokud má další aspirace poté, co skončí ve funkci kancléřky. Ale nedivím se těm lidem. Na druhou stranu podívejme se, kdo všechno v pozadí z pravicových kruhů podporuje tyto aktivity a násilnosti. Je to přesně to, co se stát nemělo.

Do právního řádu liberální demokracie nepatří násilnosti. Nepatří sem to, že lidé berou právo do vlastních rukou a útočí na migranty. Ale je to otázka skutečného nebo domnělého selhání státu. V tuto chvíli je to jedno, lidé v Chemnitzu reagují, jak reagují. To je velmi špatně. A nikdo nikdy neví, jakou to ještě může vzít vlnu a jak se to může dál ještě rozšířit.

Samozřejmě. To je jasné. Ale ten Iráčan nedostal azyl, přesto je v Německu dva roky, navíc se dopouští během té doby trestné činnosti a nakonec to skončí vraždou. To přece selhání státu je, nebo ne?

Nepochybně je to selhání státu. Není možné, abychom byli benevolentní k tomu, kdo požádá o azyl, nedostane ho a pak se dva roky odvolává. Proboha, vždyť z toho děláme soudní proces. Prostě požádá o azyl, nedostane ho, hotovo, tečka a jede domů. Když ho tam stát pustil svými orgány, tak se musí postarat o to, aby tito lidé byli efektivně posláni zpátky a nemohlo se stát, co se stalo. Je to jasné selhání německých úřadů.

Navíc to není první podobný případ, bylo jich více...

Určitě není. Nedělejme z toho ale zase celoevropskou tragédii. V takové pozici to není. Chápu však, že lidé, kteří bydlí v Chemnitzu a vidí to, se dokážou dostat do toho pocitu, který mají a který je navíc zcela vědomě podporován pravicovými skupinami lidí. Je ale podle mě špatně, že se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou.

Na závěr se chci zeptat, co si myslíte o výroku Andreje Babiše, že Evropa ztratila čtyři roky při řešení migrační krize?

Nevím, jestli promarnila čtyři roky. Migrace do Evropy není nic nového. Politici bohužel promarnili spoustu věcí. To, že sem migrují lidé z více než dvaceti zemí světa – a nikoliv od roku 2014, ale mnohem dříve –, to je známo. Je to dáno tím, že ne všechny státy mají stejnou politiku vůči migraci jako V4. Jsou státy, které se dívají mnohem benevolentněji k migrantům, kteří k nim chodí. Jsou státy, kterým je to jedno, protože k nim nechodí vůbec nikdo. Proto říkám, že Evropa je příliš velká na to, aby se shodla na základních politikách nejenom na papíře, ale i v praxi. Jak tu krizi správně pojmenovat – což se ale správně nedaří –, tak potom najít účinné řešení, abychom skutečně chránili Evropu od lidí, kteří tady nemají co dělat. Aby pochopili, že neexistuje univerzální právo mít se lépe a že Evropa není pro každého. To, že řada zemí bere ekonomické migranty – i Česká republika –, je fakt. Ale to je naše právo. Nesmí to být naše povinnost.

Nikdo nám nesmí říkat, že máme tuto povinnost. Nemluvíme o uprchlících, to je něco jiného. Jsem rád, že Andrej Babiš zastává tuto politiku principiálně. Otázka je, zda bude tento postoj přijat na celoevropské úrovni. Tady si dovolím vyjádřit určitou pochybnost. Nedovedu si představit, že někteří politici, kteří se podíleli na tom čtyřletém zaspání, se najednou probudí. Bude z toho zase nějaký pologuláš, který bude zakrývat jejich omyly a chyby, aby je nemuseli před svými voliči přiznat.

Ptal se Oldřich Szaban, PL, 2.9.2018