• Na svých osobních internetových stránkách jste měl krátce po svém odchodu od policie napsáno, že děkujete Ivanovi za vše, co pro vás kdy udělal a že si může být jistý tím, že mu to rozhodně nikdy nezapomenete. Váš nadřízený byl ministr vnitra Ivan Langer. Byl ten vzkaz určen jemu? A byl myšlen upřímně, nebo to byla výhrůžka?

Na mých stránkách jsou myslím k nalezení zajímavější věci než právě tato. Vzkaz na který se ptáte se váže ke konkrétnímu příběhu a jiné osobě. Navíc, pokud vím, policejní svět neříká svému ministrovi Ivane, ale oslovuje jej jako „Íčko“, tedy přezdívkou, kterou mu udělil kmotr Mrázek.

• Měl bych v současné době podle vás větší šanci vyprat desítky miliónů špinavých peněz, než bych měl před zrušením Finanční policie (FIPO)?

Podle mého názoru ano. Nechci, aby to znělo jako laciná odpověď, skutečně není nic jednoduchého objasňovat tenhle zvláštní druh kriminality. Pokud ale vím, po zrušení FIPO už nebyl objasněn žádný případ praní peněz, tedy pokud mluvíme skutečně o špinavých penězích. Specializované pracoviště výnosů a praní peněz, které po zrušení FIPO bylo zařazeno pod ÚOKFK (Útvar pro odhalování korupce) bylo zdecimováno odchody těch nejzkušenějších kriminalistů a odešli odsud bez výjimky také úplně všichni velitelé. U Policie vlastně zůstal už jen jediný z nich, ale i ten byl přeřazen na jinou problematiku. I když zde zůstalo několik šikovných lidí, myslím, že nějakou dobu ještě potrvá, než docílí alespoň nějakých výsledků.

• Co byste poradil zloději století Františkovi Procházkovi, kdyby vás požádal o radu, jak vyprat půlmiliardu korun v hotovosti? Jde to vůbec? Jak a za jak dlouho?

Tomuto a ani žádnému jinému zloději bych neporadil vůbec nic. To samozřejmě neznamená, že bych si s takovou věcí nevěděl rady.

• Co bude pro tuto oblast znamenat přechod na euro?

Řekl bych, že snahu zbavit se českých korun, a to ve velkém. Nepředpokládám, že půjde jen o snahu o prostou směnu peněz. Domnívám se, že na trh může být uvedeno skutečně ohromné množství peněz, za které bude nakoupeno vše, co se koupit dá. Myslím si, že tenhle proces už dokonce nějakou dobu probíhá.

• Budou muset zločinci vyprat své peníze před přechodem na euro? Bude to třeba příležitost pro policii dostat se k tomu?

Lze předpokládat, že se o to budou snažit a velmi se obávám toho, že zde neexistuje síla, která by jim v tom mohla zabránit. Pokud se tahle poslední klíčová etapa zločinu podaří, podstatně posílí a s velkou pravděpodobností ovládne část ekonomiky. S rostoucí ekonomickou silou tak rovněž získá významnější možnost ovlivňovat výkon státní správy, než je tomu již dnes. A pokud jde o příležitosti či možnosti Policie v této oblasti, a mluvím o Službě kriminální policie a vyšetřování, s velkou lítostí musím konstatovat, že je v tak bídné kondici, jakou za posledních dvacet let nepamatuji. Její současné možnosti efektivního boje proti tomuto fenoménu jsou podle mého názoru jen teoretické, či spíše hypotetické.

• Jaký vlastně může být zhruba objem špinavých peněz u nás a z čeho nejčastěji pochází? (drogy, daňové úniky, bílé maso, zbraně...?)

Objemy výnosů z trestné činnosti lze jen odhadovat, nikdy je nemůžete určit přesně. Různé zdroje uvádějí, že v ČR se jedná o sumu mezi 100 až 200 miliardami Kč ročně. Podle mého názoru jde o reálnou sumu, i když se přikláním spíše ke spodní hranici uváděných odhadů. To nic nemění na tom, že jde o nepředstavitelné bohatství. V podmínkách naší země jsou nejvyšší výnosy generovány jednoznačně z ekonomické kriminality.

• Jak je možné, že u nás může mít mafián beztrestně vily, auta atp., i když všichni vědí, že si na to legálně vydělat nemohl? Co proti tomu dělat?

Odpověď na tuto otázku by vydala na samostatnou knihu. Tolik prostoru zde bohužel nemáme. Jedná se o problematiku zisků z neidentifikovatelných zdrojů, pro které se i v odborných kruzích vžil název UFO-zisky. Jde o majetek z nelegálních zdrojů, kdy však z různých důvodů nelze prokázat jeho původ v konkrétní trestné činnosti. Jde tím pádem o majetek nezajistitelný a nezkonfiskovatelný. To je samozřejmě obrovský problém, který podle mého názoru představuje významné bezpečnostní riziko. Současné vedení resortu vnitra a spravedlnosti však, alespoň pokud vím, žádnou zřetelnou pozornost řešení této problematiky nevěnuje. ČR dosud nemá ani potřebnou legislativu, kterou by mohl být tento nebezpečný fenomén postihován.

• Čím jste hlavně argumentoval pro zachování FIPA?

Upozorňoval jsem policejního prezidenta i ministra vnitra, že na zrušení útvaru vydělají především zločinci, že zrušení FIPO povede k propadu výslednosti nejen v oblasti vyhledávání a zajišťování výnosů z trestné činnosti, ale i v oblasti objasňování celého spektra finanční kriminality, kterou se FIPO zabývala a dále ke zpomalení trestního řízení u otevřených případů. Upozorňoval jsem, že může dojít k demotivaci a odchodům špičkových specialistů na boj s finanční kriminalitou a obával jsem se rovněž, že dojde k ohrožení mezinárodního projektu Transition Facility, který v té době probíhal a byl zaměřen na posílení kapacit FIPO.

• Bral jste jako osobní prohru, když se FIPO zrušilo?

FIPO bylo špičkově vybavenou policejní jednotkou a to jak personálně, tak i materiálně a technicky. Dosahovalo vynikajících výsledků v boji se zločinem a to přitom v době svého zrušení podle mého názoru ještě zdaleka nedosáhlo svých skutečných možností. Jeho zrušení je prohrou pro všechny. Připomíná to situaci, kdy velitel flotily vydá pokyn k torpédování své jediné ponorky. Vysvětlí to tak, že posádka ponorky posílí posádky postarších hladinových lodí. Kdo chce, ať tomu věří. Já se však nemohu zbavit pocitu, že skutečný smysl byl někde jinde. Možná některé nepřátelské cíle hluboko pod hladinou měly zůstat neobjeveny…

• Jak jste vnímal následný profesní pád až na místo řadového referenta na PP.

K vysokým funkcím v PČR jsem se vypracoval z místa řadového kriminalisty. Základem mého služebního postupu byly především velmi dobré výsledky v boji se zločinem. Můj profesní pád nebyl způsoben náhlou ztrátou všech mých znalostí a zkušeností, ani ztrátou zájmu o plnění svých úkolů a ani jsem se nedopustil žádné profesní chyby. Můj profesní pád je ukázkou stylu řízení a nastolené firemní kultury současného vedení Policie ČR, něco ve stylu „chceme změnu – vypadněte“. Není to příjemná zkušenost, ale vyrovnal jsem se s tím a dokonce ještě dlouhou dobu potom věřil, že můžu být užitečný i jako řadový referent. Zmýlil jsem se.

• Byl jste jednou z „obětí“ nového vedení policie a vnitra - jak toto vedení hodnotíte?

V současném novém vedení PČR jsou někteří lidé, o kterých si myslím, že jsou velmi schopní a šikovní. Je mi líto, že jsou v menšině. Je mi ještě více líto, že takoví lidé chybí na úseku trestního řízení. Více bych to nechtěl komentovat.

• Co nyní děláte? Soukromý sektor?

Odstěhoval jsem se z ČR. Pracuji nyní v zahraničí pro koncern zabývající se výrobou platebních karet.

• Pokud by ČSSD vyhrála volby a chtěla znovu zřídit FIPO, šel byste do toho?

O svém návratu k policii neuvažuji. Pokud bych o tom přesto měl přemýšlet, určitě bych se nechtěl rozhodovat na základě politického rozložení sil ale na základě důvěryhodnosti osobností v čele MV a Policie, a jejich zájmu vést efektivní boj se zločinem. Současné vedení MV a PČR v tomto ohledu mou důvěru nemá.

• Opravdu jsme zrušením FIPA porušili naše zahraniční závazky?

Takto bych to neřekl. Slůvko porušení bych možná nahradil slůvkem vybočení. Zrušení FIPO lze jednoznačně vnímat jako naprosto opačný trend, než ke kterému vyzývá EU a jež také vyplývá z příslušného rozhodnutí Rady Evropy, kterým je ukládáno členským zemím zřídit nebo určit Úřad, který se bude zabývat zajišťováním majetku pocházejícího ze zločinu. Je zřejmé, že má jít o specializovaný úřad na centrální úrovni. To že byl takový úřad u nás zrušen lze s malou mírou nadsázky pojmenovat jako návrat do středověku.

Oním pověřeným úřadem ve smyslu Rozhodnutí může být samozřejmě i jiný, existující policejní útvar, např. ÚOKFK. Pokud vím, tato varianta se připravovala. Ovšem v situaci, kdy si tento útvar zrušil specializované pracoviště na vyhledávání a zajišťování výnosů by toto pověření znamenalo jen jakési formálně technické splnění Rozhodnutí. Takové řešení by bylo jen o málo lepší, než kdyby oním pověřeným úřadem byly např. Mlékárny Kunín.

• Jaké jsou podle vás cesty na zlepšení vyhledávání výnosů? Např. centrální registry účtů? Jak by to mělo fungovat?

Centrální registr účtů (CRÚ) lze považovat za skutečně velmi užitečný a perspektivní nástroj, který by v této oblasti mohl být značným přínosem. CRÚ umožní při splnění zákonných podmínek oprávněnému subjektu rychle a na jediném místě zjistit, zda zájmová osoba vlastní účet a v které konkrétní finanční instituci, případně zjistit, kdo je majitelem či disponentem konkrétního účtu. Následně pak umožní bez zbytečného prodlení přímo kontaktovat konkrétní finanční instituci a dohledat další potřebné informace a provést navazující opatření ve smyslu trestního řádu. Odpadá zbytečné dotazování a korespondence s desítkami dalších institucí. CRÚ neznamená žádné zvýšení pravomocí PČR, jak se často někdo mylně domnívá. Zákonná pravidla průlomu do bankovních tajemství jsou zachována. Současný systém získávání informací o účtech podezřelých osob je však neuvěřitelně administrativně náročný, drahý, pomalý a málo efektivní. Je rovněž málo šetrný k ochraně osobních údajů osob, jejichž účty jsou předmětem prověřování. Zřízení CRÚ by tyto negativa odstranila.

• co říkáte na výtky současného šéfa UOKFK, podle kterého jsou současné menší zajištěné výnosy důsledkem změny metodiky, kdy už se údajně na rozdíl od dřívější praxe FIPO nezajišťuje jako zadržený výnos všechno, na co policie, přijde, ale jen to, co si dokáže obhájit u soudu. Dřív prý sice v tabulkách vypadala data hezky, ale nakonec se ukázalo, že většinu zajištěného majetku musí policie vracet.

Tahle vyjádření znám a považuji je za projev určitého neználkovství. Je mi velice líto, že tyhle hlouposti opakuje i ministr vnitra. Především, v přípravném řízení trestním je to zpravidla státní zástupce a nikoli policista, kdo provádí zajištění majetku, nebo je zajištění prováděno minimálně s jeho souhlasem. Policisté výnosy vyhledávají, dokumentují a jejich zajištění státnímu zástupci navrhují. Ještě jsem se nesetkal se státním zástupcem, který by zajistil majetek podezřelé či obviněné osoby jen pro to, aby vylepšil policejní statistiku. Když odhlédnu od toho, že by si tak přidělal spoustu zbytečné práce, takový postup by byl ve svém důsledku nezákonný.

Postupy státních zástupců se od doby zrušení FIPO, pokud vím, v této oblasti nijak neměnily. Domnívám se, že naopak v současné době jsou podmínky pro zajišťování výnosů z trestné činnosti příznivější, než tomu bylo v minulosti a to především z toho důvodu, že nabyly účinnosti některé nové zajišťovací instituty tr. řádu, došlo ke standardizaci postupů při výkonu správy zajištěného majetku, jsou vytvořeny některé užitečné pomůcky zrychlující procesy finančních šetření atd…Pokud současný ÚOKFK nemá v této oblasti uspokojivé výsledky, pak je to v první řadě důsledek špatné organizace, špatných personálních opatření uvnitř útvaru a nevhodného způsobu řízení.

Skutečností ovšem zůstává, že soudy jsou poněkud zakonzervovány ve starých způsobech myšlení a jejich postoj k rozhodování o propadnutí majetku se zdá být až doposud poněkud impotentní.

• Jak dnes vzpomínáte na už legendární hádku na poradě policejních šéfů, kdy se Kubice s Komorousem málem poprali jak malí kluci? Hádku jste odstartoval v podstatě vy... Jaké byly vlastně vztahy v nejvyšších patrech policie? Jak má občan věřit, že ho policie ochrání před zločinci, když se její šéfové místo toho hádají mezi sebou. Komorous pak prý nařídil svým lidem, že nesmějí mluvit s ÚOOZ... podobná rivalita byla vždy i mezi ÚOOZ a UOKFK... jak na tom byla FIPO ve vztahu k ostatním?

Jen jsem jen položil panu Kubicemu zdvořilý dotaz týkající se jeho pověstné zprávy o prorůstání zločinu do státní správy. Myslím, že velmi zvláštní styl a poněkud šokující obsah jeho odpovědi se řady přítomných dotkl a odstartoval další události, které bych už nechtěl komentovat. Pokud jde o vztah FIPO k ostatním kolegům a útvarům, hodnotil bych ho jako korektní a profesionální. Byli jsme orientováni na boj se zločinem, nikoli na šarvátky s kolegy.

Ve zkrácené podobě uveřejněno v Právu 1.12.2008