Pane prezidente, letošní rok byl na domácí politické scéně dost živý. Celou první půlku roku zabralo sestavování vlády. Jak kabinet hodnotíte? Co ve vašich očích udělala dobrého či špatného?
Trápí nás hlavně věci typu pakt o uprchlících, pakt o migraci, problém Evropy jako takový, brexit, klimatologický summit v Katovicích, proti tomu, jestli se předkládá jeden zákon toho nebo onoho typu, to je marginálnější věc. Nemohu si pomoct, ale žádné zásadní a výrazné iniciativy státu nevnímám, nevidím, ale je tam tisíc malých věcí, které náš systém pořád posouvají k horšímu a horšímu. Tyto malé věci se špatně definují, špatně vypočítávají, žádná z nich není naprosto fatální.
Stačí si vzpomenout na nedávno mým synem hezky zdramatizovanou debatu o zákazu alkoholu u vodáků, tak říkám záměrně, není to něco, co by zničilo náš stát a naši zemi, ale jde o jednu z dalších věcí, které když se sečtou, míra svobody se výrazně snižuje. Vláda nepůsobí politicky, vláda je v rukou na jedné straně neziskovek, které píšou materiály ministrům a na straně druhé v rukou různých lobbistických skupin, které usilují o efekty pro sebe. Celek, koncept, nadhled, ražení cesty vedoucí někam, nic z toho současná vláda rozhodně nenabízí a musím říct, že to nenabídla žádná vláda v posledních dvou desetiletých.
Pro mě je to velmi frustrační věc. Člověk nerad říká, že je frustrován. Člověk by měl být aktivní, pozitivně bojovat a pokud řekne, že je frustrován, trošku to zní jako rezignační postoj. Jako svou rezignaci to nechápu, ale analyticky a popisně říkám, že neexistuje žádný koncept, kudy a jak by měla Česká republika jít. To je obrovská prohra. Vláda tato, vláda minulá, předminulá i předpředminulá, ty žádný nadhled, schopnost odstupu a jasný kompas v sobě neměly.
Andrej Babiš je premiérem už rok, preference jeho hnutí po volbách ještě rostou a to zvláště v poslední době poté, co proběhla kauza s jeho synem kolem Čapího hnízda, byť to jsou stále jen průzkumy. Kde se ta popularita bere? Je to o tom jízdném pro školáky a důchodce skoro zdarma nebo obědy pro děti ve školách? Lze vidět něco koncepčního do budoucna?
Dvě věci popisují dnešní stav. Též nepřeceňuji průzkumy, ale v podstatě více méně naznačují, že o žádnou revoluci nejde a Babiš udržuje svou pozici a žádné jeho problémy jeho pozici neponížily a nezhoršily. To je teze číslo jedna.
Myslím, že se mu daří využít atmosféru vytvořenou hloupostí opozičních politiků k obrazu svému a umožňuje mu, aby se tvářil, že je ze všech stran mučen, ponižován atd. Někteří naši spoluobčané na to slyší. To je vina těch, kteří hloupou politiku dělají a tím Babišovi umožňují, aby tuto kartu hrál. Má k tomu vzezření, umí se zatvářit jako mučená bytost, jeho hlas umí zaznít lítostivě. Nedivím se, že se jeho preference nezhoršují.
A že se nezlepšuje nic dalšího? Myslím, že nemá co se zlepšovat. Nikdo z nás si nedovede představit, co je třeba za Piráty krom chaosu a totálně extrémně levicové anarchistické ideologie. Hlasů v průzkumech mají až moc. Nevím, že by měli vítězit na úkor Babiše, nedovedu si to představit.
Nezmínili jsme ODS, vaše politické dítě.
Chování ODS považuji za úplné neštěstí. Že by měla našlápnuto k nějakým mimořádným výsledkům svou bezbarvostí, svou neodvahou jasně označit věci pravými jmény a svou prázdnotou, to si nedovedu představit. Považuji to za naprosto nešťastné. Takže výsledky průzkumů, to je prostě česká realita.
Nakolik se dá říci, že v popularitě hnutí ANO hrají roli zmíněné slevy na jízdné, zvyšování důchodů nebo uvažované obědy pro děti ve školách zdarma? Není to korumpování voličů?
Je to kupování si voličů za příznivé předvolební zprávy. Můj syn napsal nedávno svůj pravidelný pondělní komentář, který nazval “Obědy ve školách zadarmo? Ať je zadarmo všechno!”. Ať si to každý přečte. Je tisíc důvodů si myslet, že je dobré, aby lidé měli větší přístup k tomu či onomu. My ekonomové jsme celou likvidaci komunistické ekonomiky a transformaci v ekonomiku tržní dělali na základě zásadní teze, že lidé mají být odměňováni a mají také platit cenu podle toho, jak odpovídá ekonomické realitě.
To, co sledujeme, je pokus vymknout se ekonomickým zákonitostem a na tom byl založen komunismus. Co jízdným a školními obědy zdarma nabízí vládní politikové, to je návrat ke komunismu. Ať se na mě za tato slova neuráží. Tohle jsme my už dospělí ekonomové ze všech možných stran kritizovali v komunistické éře. Vyzývali jsme k návratu k ekonomickým realitám a mysleli jsme, že tuto transformaci jsme už udělali a teď vidíme, že se to z druhé strany vrací zpátky. Bohužel tomu nahrávají soudruzi z Evropské unie, takže naše vláda nevypadá jako jediná šílená. Je to hrůza hrůz.
Když jsme dělali základní deregulaci, liberalizaci, privatizaci ekonomiky, tenkrát jsem razil trošku méně běžné slovo: desubsidizace. Zrušení jakýchkoli subvencí a dotací. Považovali jsme to za alfu a omegu celé ekonomické transformace. Navrátit ceny, mzdy a měnový kurz, kam patří. Toto byl základ, co jsme v 90. letech dělali. Dneska se vracíme do systému, který se ekonomicky minulému režimu více a více blíží.
Mluvil jste před chvílí o Pirátech, kteří zaznamenali obrovský volební úspěch v Praze, mají primátora. Jejich lídři si značně věří a říkají, že v příštích sněmovních volbách porazí Babiše. Může se to stát?
Pro mě je skoro nemožné, že mohli mít i těch 17 procent v Praze. To mám pocit, že jsem někde, kam nepatřím. Každý pátý člověk, kterého potkáte, když jdete po ulici, volil Piráty.
Tohle počítání, každý třetí, pátý atd. se mi vrylo do paměti při nejúspěšnějších volbách, které jsem s ODS v Praze v roce 1992 měl. Na mé Praze 9 na Proseku volilo ODS 49,2 procenta. Dobře vím, že po vyhlášení výsledků jsem šel v sobotu pozdě odpoledne po Proseku a tak jsem si říkal, že každý druhý člověk mě volil. Šel jsem po ulici, míjel lidi a říkal si: tenhle mě volil, tenhle ne, tenhle ano atd. Mám to vryto v hlavě jako obrovskou vnitřní informaci, že ty volební výsledky nejsou abstraktní čísla, ale lidé, které potkáváte. Takže fakt, že Piráti mají téměř každého pátého člověka, je pro mě zpráva jako z jiného světa.
Mluvíte o jiném světě, ale pokud v běžné politické soutěži uspějí, neměli by dostat šanci řídit zemi?
Nastane-li to, bude to rozhodně platit. Myslím si ale, že do té doby by měly trochu zmoudřet standardní politické strany jako ODS, lidovci i sociální demokraté a říct: tohle snad nesmíme dopustit, to je konec světa, udělejme něco.
Vraťme se k závěru rozhovoru na začátek končícího roku. Miloš Zeman obhájil prezidentský mandát. Předpokládám, že jeho kroky či výroky sledujete. Překvapilo vás něco během letošního roku?
Čekal jsem, že své druhé volební období zahájí trošku mírnějším a smírnějším tónem. Opravdu jsem nebyl spokojen s jeho inaugurační řečí a myslím, že jsme to reakcí našeho institutu dali veřejně najevo. V průběhu roku prezident Zeman dělá, co dělat umí a chce. S některými věcmi sice hluboce nesouhlasím. U jiných věcí, které prezident Zeman říká, musím konstatovat díky za to. Jde o jeho racionální antipřístup k migraci a rozumnější pohled na to, kde je reálné nebezpečí vůči naší zemi, jestli jde z daleké Číny, Ruska nebo možná spíš ze Západu. V těchto věcech musím uznat, že je dobře, že to aspoň někdo říká, protože politické strany, dnešní tzv. demokratické síly ve sněmovně se něco takového vůbec neodvažují říkat. Politici z těchto stran jsou zbabělí, neodvážní.
Minulý týden jsem byl v Budapešti, kde jsem dostal Petöfiho cenu, to byl takový maďarský Karel Hynek Mácha. Debata v Maďarsku je úplně jiná, jejich ministerský předseda hraje jasnou politickou kartou, věci jsou nazývány normálními jmény, nehraje se falešná hra. Tohle bychom potřebovali u nás, ale politická reprezentace, vládní ani opoziční, toho není schopna.
Závěrem trochu výhled do nového roku. Co nás čeká? Je na obzoru nějaká výrazná krize? Mnozí ekonomové začínají varovat před krizí stále hlasitěji.
Ekonomickou stránku bych teď nezačínal, bylo by to na jiný rozhovor. Musím nicméně zopakovat jeden bonmot, který za to stojí. Jeden strašně chytrý americký ekonom ohledně předvídání dalších krizí řekl: já znám slavné nositele Nobelovy ceny za ekonomii, kteří se holedbají s tím, že předpověděli 14 z posledních čtyř krizí. V této nadsázkové ironické větě je obrovská hloubka.
Tím, že vůbec nepředvídali krizi v letech 2008 a 2009, jsou ekonomové trošku vytrestaní a teď se sichrují. Zajišťují se tím, že mluví o krizi, která může přijít, aby pak nevypadali jako naprostí hlupáci.
Ptáte-li se na můj názor, tak myslím, že bezprostřední důvody pro krizi ve světové, evropské a naší ekonomice, nejsou. Zpomalení růstu ano, ale důvody mluvit o krizi bych spojoval právě s tím bonmotem na začátku.
Určitě očekávejme v příštím roce nepřetržitý tlak na přijímání bláznovství klimatologického rázu, tlak na omezování svobodného ježdění v autech, nucení používání solární energie a další oblasti. Šrouby se utahují každý den a budou utahovány určitě dále.
Děsím se posilování genderismu a feministického šílenství.
Děsím se vítězství zelených nad normálními lidmi a nad zdravým rozumem. Co jsme si všichni prožívali s dálnicí D1, bylo fatální vítězství zelené ideologie.
Mám strach, co bude Evropská unie dělat s Velkou Británií. Dění kolem brexitu je skutečně děsivé. Impérium Evropy předvádí, jak se s odpůrci EU nemazlí. Myslím, že Alexander Tomský to někde řekl. EU se skutečně s odpůrci nemazlí, v Bruselu je jim úplně jedno, co bude v Británii nebo jiných zemích unie. Oni chtějí trestat a ponižovat Velkou Británii za to, že si troufla říct, že EU není to dobré.
Ptal se Radim Panenka, PL, 30.12.2018