B. Rybák 20.11.2013 14:35

Řada díčích pravd a jeden velký omyl

Zcela zásadní zápas o to, zda má (spíše) občan sloužit státu, nebo stát sloužit občanu je věčný a věčné, byť neustále svou formu v historii měnící jsou proto i ideologie, které spolu tento zápas vedou. Standardní demokracie (demokratický kapitalismus) je v současnosti jediný myslitelný způsob, jak podíl těchto ideí na moci neustále optimalizovat. Není proto potřebné ho kvalitativně měnit, ale naopak je nutno ho bránit především před zničujícím morálním relativismem, který ho proměňuje na hédonistickou anarchii vedoucí ke zhroucení státu (politických stran) a vzniku totality "nových spasitelů".

Po zhroucení velkoruského socialismu bagatelizovali jeho mnohaletí západní obhájci vítěství pravicového (amerického) liberalismu demagogickým tvrzením, že nastal konec ideologií, což jim ale vůbec nepřekáželo v opětovném agresivním prosazování představy mocného, veškeré lidské aktivity řídícího a tedy občanské a podnikatelské svobody likvidujícího státu, jenž se opírá o zpolitizovanou enviromentální (ekologistickou) ideologii, prosazovanou metodami politicko-korektní inkvizice.

Tradiční levicová obrana "pracujících" je převážně nahrazena bojem za práva PŘÍRODY, tedy práva jejích samozvaných, na společnosti parazitujících ochránců. Sociální a byrokratičtí společenští parazité jsou záměrně (na úkor pracujících) občanů vytvářeni a multikulturně dováženi jako užiteční "volební idioti" stoupenců trvale udržitelné moci v jejich nadSTÁTU, realizovaném např. v EU.

Skutečnost, že těch "parazitů" je už tolik, že i jejich odpůrci je musí ve volební kampani respektovat vyvolává zcela mylný dojem, že ideová polarizace se ve společnosti zmenšuje (proč se tedy teď poprvé např. mluví o rozpadu USA?). Zatím se to projevuje klesající důvěrou v (lživé a podvodné) instituce paternalistického státu a klesající účastí ve volbách. Ustavičné krize optimálně neřiditelného, konkurence neschopného paternalistického "molocha", nakonec ale mlčící většinu probudí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 18.11.2013 22:44

Člověk, který se ohání ideologií, činí tak většinou proto,

aby vás připravil o peníze. K tomuto závěru jsem dospěl, když mě bylo šestnáct. To je hodně dávno, ale platí to pořád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 18.11.2013 22:32

"kdo má vize, měl by jít k doktorovi"

A kdo nema vize, je zraly na dreveny spacak. To zase rikam ja. A Nemcum se ani nedivim, naposled kdyz meli tu rasistickou vizi, jak to dopadlo. Ti radsi at zadne vize nemaji, jako ted zase ty antijaderne v energetice.

"Rozumná správa věcí veřejných může být víc než celý věrtel ideologických vizí."

Smutny je udel pravicaku a vubec vsech tech, kteri intelektualne selhali a pomylene ideologicke vize je nakonec privedly k nahledu, ze ideologie, vize jako takove jsou spatne, jsou zlo. Pragmatismus, ktery pak logicky nastoupi je ideologie intelektualu, kteri selhali. Ideologii se clovek nemuze vyhnout, i pragmatik je svym zpusobem ideolog, byt s ideologii spatnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Žíkovecký 18.11.2013 20:34

v pozadí s nějakými dvěma, čtyřmi procenty

To, že třetí strana "zůstává bezpečně v pozadí s nějakými dvěma, čtyřmi procenty", je  právě výsledkem deformace volebních výsledků většinovým systémem. Názorně je to vidět v té Británii: v roce 2009 měla UKIP 16,5 % v poměrných evropských volbách, a hned v následujícím roce jen 3,1% ve většinových domácích volbách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 18.11.2013 19:14

Pár drobků.

Pokud lze objektivní realitu obratem ruky odhlasovat (a to již lze).

Pokud lze hlasovat pro výdaje, které nechci platit (a to již lze).

Atd.

Tak jsme před problémy.

Ale stále zůstávám u demokracie, pokud zůstane ostrov (echt) demokracie, pak je vyhráno. Viz polovina minulého století. Tehdy se pro přemýšlivé Evropany (nejsem si jist tím velkým písmenem),  byl možná jasný závěr, že je naprostý konec. Aspoň v židovských rodinách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Žůrek 18.11.2013 16:39

Demokracie je živá věc

Každý demokratický stát má vlastně jinou demokracii. Nejen to vzpomínané Švýcarsko, ale také např. Švédsko, řekněme i Německo a pod. Je to dáno úrovní občanů.

Když jsou lidé či občané podúroveň, je také jejich demokracie je pod úrovní, nedá se nic dělat. Nám lépe pasoval komunismus než nějaká opravdová demokracie, od Masaryka jsem se velice a velice vzdýlili!!!,  protože dnes každý si dělá co chce, kašle na nějaké zákony či principy a pod. Nějak moc demokraticky se  nechoval ani Václav Klaus, když byl prezidentem, a uvidíme, jak se demokraticky bude dále chovat i prezident Miloš Zeman.

Demokracii si vlastně vytvářejí sami lidé, je to podle mne druh samosprávy společnosti. A na těch lidech samozřejmě nejvíce záleží...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 18.11.2013 14:44

Ano, velký souhlas s myšlenkami v článku obsaženými..

"Demokracie je: už ne soutěž prorockých vizí, jen řešení hospodářských a sociálních problémů, jak je přináší čas."

"Rozumná správa věcí veřejných JE víc než celý věrtel ideologických vizí - kancléř Helmut Schmidt, kdo má vize, měl by jít k doktorovi." Přesně !

"Referendum - v jednom ohledu jako dobrý krok. Odhlasuje-li si občánek nějaký nesmysl ke své škodě sám, není žádné ONI, nýbrž JÁ – to já jsem to zvrzal!". Praktická nauka k odpovědnosti. Bohužel dlouhodobá..

Negativní trend Demokracie - "Ze samého principu inklinuje k vládě průměru, ne-li podprůměru. Kdyby volební účast byla lidí soudných, prozíravých, na jalové sliby se nachytati nedajících… dobře by bylo v království českém." Bohužel..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 18.11.2013 9:24

Demokracie je nesprávným nástrojem správy věcí veřejných.

Je vyvinuta pro organizaci, lidský svět je však spontánním řádem lidské interakce, což je jejím opakem... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek