Celý rok nás provázely demonstrace Milionu chvilek. Lidé tvrdí, že chtějí žít v lepší zemi, k tomu má pomoci odstoupení premiéra. Andrej Babiš si naopak pochvaluje, že byl letošní rok „skvělý“ a že se nám daří stále lépe a lépe. To si možná myslí i ti, kteří na náměstí nechodí. S jakým dojmem sledujete vystupování premiéra a odpor proti němu?

Andrej Babiš má v tomto svém tvrzení pravdu, ale jen napůl. Ekonomické výsledky země rozhodně špatné nebyly, ale to proto, že se vezeme na vlně konjunktury. Nevím o žádném opatření, které by se udělalo pro to, abychom se nepropadli, až se přestane dařit Německu a třeba automobilovému průmyslu. Pokud přijde další bankovní krize, odneseme to znova bez ohledu na to, kdo bude zrovna stát v čele vlády. Je ovšem pravda, že když se zrovna daří, Babiš si špatně nepočíná. Mohl bych jmenovat politiky, kteří by nás vedli mizerně, i pokud by se všem kolem dařilo. Ale jejich jména si nechám pro sebe. Stejně jste se mne na Miroslava Kalouska ani na Petra Fialu neptala.

Hnutí Milion chvilek nelze brát vážně. Pokud by mysleli vážně svůj boj proti oligarchizaci, museli by vystupovat nikoliv proti jediné osobě, ale proti systému, který moc oligarchům dává. A na to chlapci nemají. Pokud z vrcholné politiky zmizí jeden bohatý člověk, začnou za drátky tahat jiní bohatí lidé, a to buď sami, anebo přes nastrčené osoby. Dodnes nevím, proč Babiš do politiky šel. Normálně se to totiž dělá tak, že zájmy diskrétní elity stojící v pozadí vykonávají příslušníci pomocné elity, tedy politici, umělci, občanští aktivisté a podobně. Pro skutečnou mocenskou elitu je to ztráta času.

Milion chvilek je populární i na půdě Evropského parlamentu. Někteří prý nosí jejich placky. Zaslouží si takovou pozornost?

Klidně ať si europoslanci jejich placky nosí. Je to praktické, signalizuje to míru jejich vkusu a možná i výši inteligence. Těm normálním to šetří čas. Člověk jen mrkne na klopu a hned ví, s kým má tu čest.

Demonstrace Milionu chvilek neskončily ani před Vánocemi. Už toho bylo řečeno mnoho, ale co vzkázat jak Mikuláši Minářovi, tak občanům, kteří se demonstrací účastní? A co popřát do roku 2020?

Ať uvažují o výroku jakéhosi starého rabína. Měl prohlásit: „Všechno je jinak.“

Když to shrneme, premiér Andrej Babiš letos musel reagovat na audity Evropské komise, táhne se kauza Čapí hnízdo, trestní stíhání proti němu bylo zastaveno a pak obnoveno, lidé proti němu demonstrují, v létě se debatovalo o odchodu ČSSD z vlády. Jak byste zhodnotil jeho působení v uplynulém roce? Obstál vůči veřejnosti? Měl by udělat něco směrem k opozici nebo k Milionu chvilek?

Podle průzkumů volebních preferencí nepochybně obstál. Jeho partnerem jsou jeho voliči, nikoliv placení agitátoři. Chodit k volbám je občanská povinnost. Protestovat proti výsledkům voleb, a ještě si za to nechat platit, to nemá s občanstvím společného vůbec nic. Kdyby Andrej Babiš odstoupil, muselo by se vedení Milionu chvilek začít živit prací. Myslím, že premiér není tak škodolibý, aby jim to provedl.

Před rokem jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zmiňoval, že Babišova vláda balancuje na hraně a místy je dokonale nečitelná. Jaké je vaše hodnocení po roce 2019?

V tomto roce se to týkalo speciálně ministrů za ČSSD. Jestliže jsou někteří z nich pro přijímání takzvaných sirotků, zatímco jiní jsou proti, nemůže být o čitelnosti řeč ani náhodou.

Jak tedy obstála ČSSD? Prohrané volby do Evropského parlamentu, klesající preference, skutečně by na tom byla lépe, pokud by nešla s Andrejem Babišem do vlády? A co opozice? Jak se projevili Piráti, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a SPD? Překvapila vás některá strana nebo hnutí či nějaký politik?

Pokud zůstane ČSSD nečitelná, je z hlediska preferencí celkem jedno, zda je ve vládě, nebo v opozici. Ostatní strany hodnotit nechci, není na nich co hodnotit. Jak víme z fotografií z Václavského náměstí, nadávat na Babiše dokážou i děti v předškolním věku. A nic jiného z vedení těch stran slyšet není.

ANO má stabilní podporu, současná vládní sestava by podle průzkumů měla stále ve Sněmovně nadpoloviční většinu. Apely na „ohrožení demokracie“ a zneužívání státu Babišem nefungují. Jaký předpokládáte vývoj v příštím roce?

Protesty budou slábnout, protože těm bystřejším organizátorům dojde, že do příštích voleb se už stejně nedá politická likvidace Babiše stihnout. Uznávám ovšem, že moje hypotéza se nemusí potvrdit, protože pracuje s předpokladem, že mezi organizátory jsou nějací bystřejší.

Po volbách do Evropského parlamentu jste hovořil o směřování EU do slepé uličky. Mění směr?

Evropská unie směr zásadně změnila. Místo do slepé uličky míří teď někam do bažin. Stačí si přečíst usnesení o tzv. evropské paměti, odhlasované v polovině letošního září. Ti, kdo ho sepsali, i ti, kdo pro něj hlasovali, působí dojmem, jako by jim bylo úplně jedno, jestli druhou světovou válku vyhrál SSSR, anebo Hitler. Nám jako příslušníkům národa určeného v tom druhém případě k likvidaci, by to tak úplně jedno být nemělo.

Letošní rok byl pro některé rokem boje aktivistky Grety Thunbergové proti globálnímu oteplování. Časopis Time ji označil za osobnost roku. Čím je Thunbergová pro vás? A pokud ne Greta, kdo by si zasloužil titul osobnost roku?

Mám pocit, že Greta konzultuje svá vystoupení s Milionem chvilek. Je v tom stejný diletantismus, stejná bezradnost, stejný falešný patos a stejná hysterie. Je ovšem fakt, že Greta to všechno předvádí zadarmo. Myslím, že titul osobnost roku by si zasloužil starosta městské části Praha-Řeporyje. Znemožnit ODS, a to dokonce v mezinárodním rozměru, to vůbec nebyl špatný nápad.

Její cíle do značné míry adoptovala nová Evropská komise. Máte z toho radost? Nebo vás to děsí? Budeme méně spotřebovávat, méně létat, méně jíst maso, tlačit na konec uhelných elektráren? Jak se s touto vlnou politické aktivity vypořádat?

V kapitalismu to funguje tak, že jsou provozovány ty činnosti, které přinášejí firmám maximální profit. Pokud by plynul maximální zisk z ekologických výrob, byla by Evropa zelená už dávno. Z hlediska zisku je však výhodnější napřed prostředí zašpinit a poté ho čistit. Některé firmy současně provozují oboje. Mají pak dvojí zisk a mohou si samy vytvářet poptávku po svých vlastních službách, což je v tržním prostředí naprosto geniální. Klidně se s vámi vsadím, že na tom ani paní von Leyenová nic nezmění.

Konkrétně nová Evropská komise přichází s Evropskou zelenou dohodou. Plán má obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Co máme očekávat po stránce ekonomických změn? Co by vlastně Zelená dohoda přinesla Česku a Evropě?

To vůbec netuším. V tomto ohledu jsme na tom s paní Leyenovou, ale i s paní Jourovou anebo s panem Timmermansem úplně stejně.

Chápete tu část mládeže, která pociťuje „klimatickou tíseň“ a obává se, že ji nečeká žádná budoucnost? Také vyčítá starším, že oni jsou za to zodpovědní…

To víte, že ti starší jsou za to zodpovědní. Úplně stačilo, aby si nepořídili tolik mladých, a tlak na přírodu by poklesl. A dokonce mnohem dříve než do roku 2050.

V obecnější rovině platí, že starší generace stále více podporuje premiéra Babiše či prezidenta Zemana, zatímco mladí Piráty či liberální strany. V Británii starší lidé hlasovali pro brexit a bylo jim spíláno. U nás starší odmítají euro či EU jako celek a jsou označováni za neinformované. O čem rozdíly svědčí? Jde jen o formu obvyklého mezigeneračního sporu, nebo je v tom něco víc?

Byl bych opatrný ohledně toho mezigeneračního sporu. Zrovna mi vyšla knížka Společnost věčného mládí. Na příkladu Francie popisuje vývoj od druhé světové války právě z hlediska generačního. Mentalitu, kterou v knížce označuji jako kult mládí, rozvinula generace poválečné populační exploze, která je už dnes v důchodu. Dnešní mladí se bouří proti dnešním starým pod hesly, která vymysleli právě ti dnešní staří. Je to jen jeden z mnoha paradoxů doby, ve které žijeme.

Jakkoliv jsou voličské skupiny podporující Babiše a Zemana spokojené, tak například předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (a zdaleka nejen ona) upozorňuje, že hrozí kolaps penzijního systému a máme 15 let na řešení, jinak stáhne ke dnu veřejné finance. O tom, že se veřejné finance přehoupnou do trvalých ztrát, a pokud neproběhne razantní reforma, za padesát let bude zadlužení vyšší než v současném Řecku, psal Reportér magazín. Dojde ke zhroucení veřejných financí? Je Babišův přístup k veřejným financím zodpovědný směrem k příštím generacím?

Podle podobných prognóz se ekonomika USA zhroutí už někdy v průběhu příštích dvaceti let. Je přece dobrá zpráva, že my se zhroutíme až třicet let po Americe. Další dobrá zpráva je, že penzijní systém se zhroutí až jako poslední. Podle podobných zaručených expertiz se totiž mnohem dříve zhroutí systém finanční, systém bankovní, systém bezpečnostní, systém ekologický a některé další systémy. Hezké Vánoce.

Konec roku zásadně poznamenal masakr v ostravské nemocnici. Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství generál Andor Šándor za tím vidí stoupající míru „nenávisti, hrubosti, netolerance, sprostoty a agrese mezi občany“. Cítíte něco podobného kolem sebe?

Já bych tyto věci nespojoval. Je velice odvážné hledat přímé vazby mezi chorobným individuálním jednáním a stavem společnosti. Výklad těchto věcí není v kompetencích generálů ani sociologů, ale psychiatrů.

Vítězství konzervativců ve sněmovních volbách definitivně rozseklo diskuse o brexitu. Zachraňuje Bůh královnu? Nebo se Britové nechali oklamat populistou? Je právě rozhodování Britů a osobnost Borise Johnsona dokladem toho, že obecně hrozí rozklad demokracie? Nebo má Británie dobrý důvod jít svou cestou a volba je projevem zdravé demokracie?

Těžko radit Británii, co má dělat. Faktem je, že její odchod posílí tandem Německo – Francie, což například vzhledem k migrační politice není vůbec dobré.

Pane profesore, jaké je vaše přání do nového roku a čeho bychom si měli všímat?

Hlavně zdraví včetně toho psychického. Měli bychom si všimnout, že je u nás ohroženo více než to fyzické.

Ptala se Daniela Černá, PL, 25.12.2019