Neviditelný pes

ROZHOVOR: Exministr Herman je teď dlužníkem SdL

31.7.2021

Evropská komise zveřejnila nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Než se dostaneme k podrobnostem, váš komentář, pane profesore, co říkáte na „Fit for 55“?

Pokud vím, žádný z členů Evropské komise není odborníkem ani na ekologii, ani na energetiku. Mohou si samozřejmě platit celé týmy odborníků. Nemohou však vědět, nakolik jsou výstupy těchto týmů věrohodné či sporné, realistické či iluzorní. Tím spíše, že ještě nedávno se nikdo z nich o ekologii nezajímal. Určitě nebudou platit odborníky, kteří jsou skeptičtí, ale najmou si takové, kteří jim potvrdí, co chtějí slyšet. S výsledky výzkumů pak budou šermovat jako s nezpochybnitelnou vědeckou pravdou. Kritickou oponenturu označí za dezinformace a paní Jourová si na její autory posvítí.

Plán počítá s ukončením výroby aut se spalovacím motorem od roku 2035. Myslíte si, že to projde?

Do roku 2035 si už asi nestihnu udělat řidičák, takže je mi jedno, zda to projde, anebo ne. Jako člověk, který se (na rozdíl od členů Evropské komise) trochu zabýval environmentální problematikou, ovšem vím, že přechodem na elektromobily se nic neřeší. Na automobilismu je největší ekologickou pohromou obrovský zábor půdy. Přepravit jednu osobu anebo jeden metrák nákladu autem vyžaduje mnohonásobně více prostoru než přeprava vlakem. Nápor na prostor se přechodem na elektromobily nijak nezmírní. Urbanisticky začala Evropa někdy v 60. letech 20. století napodobovat USA. To mimo jiné znamená, že se postavily supermarkety mimo sídla či na jejich okraji, což člověka nutí používat automobil, i kdyby nechtěl. V USA je prostoru hodně, tam to tak nevadí. V Evropě to vedlo k chátrání vylidněných center historických měst, k prudké výstavbě v otevřené krajině, k ekologickému znehodnocení příměstských oblastí, k betonování a asfaltování půdy, které se podepisuje na klimatických změnách neméně než emise skleníkových plynů. Nemám pocit, že by si něco z toho někdo z Komise uvědomoval.

Obecně, jak si vysvětlit, že k těmto opatřením, s kterými půjde ruku v ruce „klimatické zdražování“, přistupuje Evropská komise v době, kdy se Evropa nevyrovnala s epidemií onemocnění covid-19 a přichází ekonomická krize?

Já myslím, že to nebude tak horké. Předchozí Komise básnila po celé své funkční období o tom, že udělá Evropu sociálnější. Prakticky nic z těch metráků a tun materiálů se ovšem nerealizovalo. Pracovaly na nich tisíce úředníků. Ti lidé aspoň nepřijdou o práci. Ekologicky se toho moc nezmění, ale aspoň nestoupne nezaměstnanost. To myslím naprosto vážně. Když Francie likvidovala své kolonie, spousty vysokých úředníků se z nich vrátily domů a dožadovaly se úřadů. Aby byli všichni uspokojeni, bylo zapotřebí decentralizovat správu země a vytvořit spoustu nových úřadů na úrovní departementů. Pokud by se zrušily úřady v Bruselu, museli bychom ze stejného důvodu snad zase obnovit okresy.

Že nový zelený balíček bude mít sociální dopad a dojde k propadu životní úrovně těch nejchudších, zcela nezpochybňují ani členové komise. „Část zisku z obchodování s emisemi v silniční dopravě a budovách by mohla být vložena do vyhrazeného fondu, který by členské státy mohly použít ke kompenzaci sociálně slabších spotřebitelů,“ uvedl místopředseda Evropské komise a komisař pro Zelenou dohodu Frans Timmermans. Po vašich zkušenostech i z Evropského parlamentu, jak kompenzace budou v praxi fungovat?

Z Evropského parlamentu si pamatuji na svéráznou dělbu rolí mezi tehdejším předsedou Komise lidovcem Junckerem a místopředsedou socialistou Timmermansem. Juncker hrál hodného policajta a žertoval, Timmermans hrál zlého a vyhrožoval. Teď se asi role prohodily a Timmermans si chce zahrát toho hodného. Jde o člověka, který se, ještě než vstoupil do politiky, zabýval středověkou francouzštinou. V tom mu závidím a obdivuji ho. Nějakou dobu jsem v pařížských archivech studoval dokumenty z druhé poloviny 17. století. Zdálo se mi to dost obtížné, na ranější dobu bych si vůbec netroufal. Nedávno museli ve Francii vydat Eseje od Michela de Montaigne ze 16. století v upravené verzi, protože tehdejší francouzštině dnešní Francouzi už nerozumějí. Timmermans je lingvisticky vybaven skvěle i pro dávnější staletí. Jenom si nejsem jist, kolik toho při studiu středověké gramatiky pochytil z ekologie.

Timmermans se projel i do Ostravy, kde zhodnotil, že musíme skoncovat s fosilními palivy. ČR by měla odstavit uhlí nejpozději v roce 2033. Pane profesore, co tyto plány znamenají pro moravskoslezský region?

Timmermans je hrdina, svezl se jednou v životě vlakem z Prahy do Ostravy. Já jsem si kdysi myslel, že budu od nás do Bruselu vlakem dojíždět, abych nemusel létat letadlem. Cesta mi zabrala den a půl, čtyřikrát jsem přesedal, pak jsem toho raději nechal. Myslím, že teď místopředseda Komise vlakem zase dlouho nepojede. Jak to dopadlo s těžbou uhlí v našem kraji, to ví snad každý. Díky podařené privatizaci OKD se to tady zlikvidovalo ještě dříve, než to stačila zakázat EU. Bohužel se přitom rozkradly i desetitisíce bytů, za což také pochopitelně nikdo nemůže.

Řádění tornád a dalších přírodních živlů je podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse důsledek lidského chování. Lidstvo se bude muset naučit žít v rámci planetárních mezí. Váš komentář?

V případě tornád si nejsem tak úplně jist, zda se jedná o důsledek lidského chování. První tornáda na našem území jsou údajně popsána už ve starých českých kronikách. Ale napadá mne něco jiného. Když jsem v devadesátých letech minulého století psal knížky o ekologických mezích lidské reprodukce a spotřeby, skončil jsem za ministra vnitra Rumla na seznamu extremistů. Mám obavu, aby si na pana Timmermanse neposvítila BIS. Ale chápu, že pro jisté orgány je naprosto běžné, když je včerejší padouch dnešním hrdinou a naopak. Oni mají svoje úkoly a jdou vždy s dobou.

Jak víme, planetě chtějí zásadně pomáhat Piráti nejen „žlutou konvičkou“ Olgy Richterové. Podporu jízdy do práce na kole dotáhli k dokonalosti záměrem tlačit na vybudování sprch v zaměstnání. Pan profesore, je dobrý nápad začít stavět v zaměstnání sprchy?

Nevím, já bych byl vůči sprchování opatrný. Když jsem se předevčírem důkladně osprchoval, náš pes mne nepoznal a málem mne pohryzal. Řešení bych možná viděl v tom, jak to zařídili v Evropském parlamentu. V Bruselu i ve Štrasburku jsou v každé kanceláři sprchy. Bohužel nefungovaly. Nevylučuji, že Piráti se nechají i v tom Evropou inspirovat. Oni už jsou takoví.

Předvolební kampaň jede i o prázdninách. Sociální demokrat Matěj Stropnický vyrazil s Janou Maláčovou na kontrolu do jedné české firmy, zda nejsou tamní zaměstnanci přetěžováni nebo okrádáni na mzdě. Jejich návštěva se ale mnoha lidem nelíbila a spustila se vlna kritiky. Co říkáte na tuto formu inspekce? Je to dobrý nápad?

Cokoliv, co se udělá v rámci předvolební kampaně, může být pochopitelně nařčeno z účelovosti. Ministři sociální demokracie možná měli provádět podobné kontroly v dobách, kdy dlouhé roky seděli ve vládě. Bylo by to lepší pro jejich stranu i pro zaměstnance. Ale že bych kvůli těmto kontrolám dostával hysterické záchvaty jako senátorka Němcová, to říci nemůžu.

A mimochodem, může osobnost Matěje Stropnického nějak pomoci ČSSD v bídné voličské základně a tomu, aby ČSSD ve Sněmovně zůstala?

To uvidíme až po volbách. Pokud Matěj Stropnický ČSSD nepomůže, nebude to jeho vina. Bude to vina těch, kteří zastávali za tuto stranu posty ministrů, hejtmanů a senátorů, zavedli stranu tam, kde je, a nyní na protest proti Stropnickému teatrálně opouštějí kandidátky.

Exministr kultury Herman převzal na Sudetoněmeckých dnech Evropskou cenu Karla IV. Má jít o ocenění jeho práce na poli česko-německého usmíření. Událost okamžitě budí vášně, jak to u tohoto tématu bývá zvykem. Je taková debata na místě?

U mě to vášně nebudí, vzbuzuje to spíše jednu zcela věcnou otázku. Pokud se podobné ceny neudílejí in memoriam, zpravidla se očekává, že odměněný bude i do budoucna dlužníkem a nějak se za přízeň, které se mu dostalo, odvděčí. Docela by mne zajímalo, čím vším se ještě hodlá odvděčit exministr kultury Herman. Usmíření prováděné v režii jistých kruhů může mít hodně podob, a ne všechny by se nám musely líbit.

Otázky kladla Daniela Černá, PL, 28.7.2021



zpět na článek