Tento týden byl v České republice ve znamení kauzy Ondráček. Jeho zvolení do čela parlamentní kontrolní komise nad GIBS, poté protesty proti němu a následně Ondráčkova rezignace. Jak jste tento příběh vnímal vy?

Celá tato věc byla podle mě úplně zbytečná. Od začátku bylo jasné, že je to výbušná záležitost. Pana Ondráčka jsem nevolil. Nezpochybňuji jeho odbornost, jeho zkušenosti z oboru, ani to, že už máme 29 let po revoluci. A i taková vražda má promlčecí dobu 20 let. Stigmatizujeme člověka a la MeToo po 20 až 30 letech. Nicméně má to i nějaký politický rozměr a symbol a ten u mě převážil. Je významný v kontextu k té funkci. Kdyby kolegové z KSČM - kteří dle politických dohod měli na toto místo nárok - nominovali někoho jiného, mohli bychom si toto odpustit.

Ondráček má sice kontroverzní minulost, ale je odborník v dané věci. Neměly tedy politické strany kritizující Ondráčka nasadit proti němu také nějakého odborníka, a ne učitelku?

To je otázka na ně. Když si politické strany mimo ANO dohodly rozdělení předsedů všech těch komisí, tak tam byla pře mezi ČSSD a KSČM o tento post. Nakonec připadl KSČM. V tuto chvíli stavět protikandidáta také nedává smysl. Tím by ostatní subjekty porušily to, co si domluvily. Chci připomenout, že hnutí ANO je jediným politickým subjektem, který nemá počty pozic obsazených ve Sněmovně úměrné volebnímu výsledku a poměrnému zastoupení. Kdyby tomu tak bylo, mělo by hnutí ANO čtyři z těch devíti předsedů komisí. Nemá ani jednoho. Mělo by právo na víc předsedů výborů, podvýborů a podobně. Mělo by právo na dva místopředsedy sněmovny. Má jen předsedu pana Vondráčka. Jinými slovy tento prostor uvolnilo hnutí ANO maximálně. Rozdělení pozic bylo na ostatních subjektech. Oni se takto domluvili.

Letos si připomínáme neblahé výročí Února 1948. Jsou ale dnes pro naši demokracii podle volebního výsledku slábnoucí komunisté tak nebezpeční?

Svět nevidím černobíle. Na jedné straně je tu ten symbol a bude přetrvávat nějakou dobu. Na druhé straně mi vadí i to klišé od subjektů, které s KSČM spolupracovaly. Vojtěch Filip byl místopředsedou Sněmovny už od roku 2002. Hlasy poslanců KSČM byly vytěžovány v minulosti měrou vrchovatou. Vadí mi, že najednou hrají na tuto linku na antikomunistické klišé ti, kteří s poslanci KSČM tady seděli pět, šest volebních období po sobě. Na toto naskakovat nebudu.

Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu mimo jiné zaútočil na Českou televizi, což nebylo poprvé. Nedávno dával rady poslancům, jak to udělat, aby v ní mohly proběhnout personální změny: Je v ohrožení nezávislost ČT? A na druhou stranu, není její kritika třeba alespoň částečně oprávněná?

Rozdělím to na dvě úrovně. Jedna věc je postavení České televize, jakým způsobem se chová a jedná. Do jaké míry straní někomu, jak je to s vyvážeností. Když se podíváme na některé druhy pořadů 168 hodin a podobně. Z reakcí lidí v posledních letech je cítit, že nevěří České televizi jako v minulosti. Postupně se v ní ztrácí důvěra. Podle mě by zástupce České televize mělo zajímat, proč jim lidé nevěří. Proč se navzdory někdy až příliš neadekvátnímu mediálnímu tlaku lidé rozhodují jinak, než jak jim předkládá veřejnoprávní televize. To je jedna úroveň. Druhá je to, jestli je prezident tím, kdo by měl být nositelem těchto informací. Jestli by v den, kdy je inaugurován, neměl svým projevem nastavit spíše vlídnou tvář. Spojit lidi, a ne ještě více prohloubit příkopy. Měl by spíše hledat něco k ocenění, než k dehonestování.

Při projevu prezidenta někteří poslanci odešli. Je to legitimní politický postoj, nebo je to nedůstojné situaci? Mohli třeba svůj nesouhlas vyjádřit tím, že prezidentovi nebudou po projevu tleskat?

Na Hradě jsem přítomen nebyl. Jak jsem četl, tak v zahraničí je to vnímáno radikální projev nesouhlasu. Odněkud odejít z kina či divadla - když se mi to nelíbí - je nějaká úroveň. Odejít z Pražského při inauguraci prezidenta je zase jiná úroveň. Jako ryzí demokrat to nemíním kritizovat.

Všiml jsem si, že se na facebooku věnujete hodně záležitostem jako je kampaň Me Too či zavádění genderově vyvážených hymen, jak to udělala Kanada a padají na to návrhy i v Německu. Nemáte pocit, že se v těchto věcech na Západě tak trochu zbláznili?

Velmi silně si to myslím. To je důvod, proč jsem před rokem začal sepisovat knihu, kde tyto šílenosti pseudokorektní doby sepisuji. Předpokládám, že vyjde na konci dubna. Tam řadu věcí rádoby genderové vyváženosti a kampaně Me Too a další absurdnosti čtenáři naleznou. Jak to pokračuje dál, tak to bude krásně navazovat do druhého dílu. Stačil jsem zachytit tu změnu u kanadské hymny, co se děje kolem německé jsem tam vložit už nestačil. To bude součástí případně nějakého druhého dílu.

Ptal se Oldřich Szaban, PL, 11.3.2018