V knize „Věčná vzpoura v srdci konzervativce“, která je vaším rozhovorem s novinářkou Lenkou Jaklovou, rozdělujete kulturu na vysokou a nízkou. Kde je práh nízkosti?

Kultura pochází od slova kult, je tedy oslavou bohů a identity národa, jenž si takto stvrzuje svou příslušnost, jako byla představení řeckých tragédií. Avšak v evropské civilizaci se pomalu od Renesance odpoutávala od náboženství, a přestože vrcholná kulturní díla mají hluboké náboženské kořeny - Bach, Haydn, Shakespeare, sakrální architektura, figurativní malířství - stává se postupně jakýmsi světským náboženstvím. Je v dobrém smyslu kazatelská - učí zásady společenství (slušnost, respekt, autorita), představuje morální energii, udržuje národní tradice a soudržnost, patří k ní všechno, co představuje kolektivní existenci, co nějak definuje národ - například „barokní“ krajina českého venkova i jeho napůl - křesťanský folklor. Kultura má i svou národní hranici „Kde domov můj …“

Samozřejmě součástí kultury není skatologické umění (fascinace fekáliemi), pornografie, bulvár, kýč, nesrozumitelné abstraktní malířství, postmoderní relativismus, úpadkové jevy nepředstavují žádné hodnoty. Existuje sice dobrá zábavná literatura i hudba, detektivky, písničky, jazz, taneční hudba, romantické či dobrodružné romány, sci-fi a podobně, ty ale nemají uměleckou ambici ani neurčují smysl a soudržnost společenství. Jen výjimečně se mohou stát kultovním artefaktem, jako například venkovské obrazy Josefa Lady nebo symboly českých vánoc.

• Proč jste odmítl číst legendu českého undergroundu, tedy knihu Jana Pelce A bude hůř…? Moc se tam chlastá, zvrací či souloží?

Ale kdež. Odpudivé chování popisují literární díla běžně, ale opravdový umělec má vyšší ambice než Pelc. A pokud by je neměl, tak by jeho výtvor upadl do samoúčelné vulgarity. To snad nepotřebuje vysvětlení.

• Pane profesore, vy jste prostě elitář …

To bych opravdu nerad! Rozdíl mezi vysokou a lidovou kulturou, nemá s elitářstvím nic společného, je to přirozený rozdíl mezi elitou a lidem, vzdělanci a nevzdělanci. Každá společnost má osobnosti s rozhledem a obyčejný lid. Bez vzdělaných tvůrčích lidí, kteří mají charakter, prozíravost, znalosti a kulturní rozhled, by se společnost zhroutila. Proto dáváme dětem ve škole známky a posilujeme touhu po vzdělání, bohužel dnes zanedbáváme morální výuku. Elitářství v dějinách vycházelo z dědičného postavení aristokracie, z nadřazenosti byrokratické nomenklatury, bohaté plutokracie nebo někdy i z církevního postavení. Ne každá elita je ta pravá. V naší civilizaci stále ještě přežívají některé křesťanské zásady a lidé mají právem odpor k těm, co se povyšují. Elita je dnes výsledkem demokratické meritokracie, čili osobních zásluh a dosažené morální úrovně. A protože naše západní civilizace vychází z biblického obrazu světa, „Bůh stvořil člověka k obrazu svému,“ proto jsme všichni bratry a sestrami, dětmi nebeského otce a z této rovnosti byla také odvozena rovná lidská práva, ta ale platí pouze před zákonem. Povyšování je neřest a mohlo by vyvolat reakci a nakonec vládu rovnostářského plebsu, což jsme zažili na vlastní kůži.

• Ostatně mi to samé děláte i při rozhovorech o české politice. Nechcete o ní mluvit. To je tak nízká?

Jak prohlásil Chesterton „Každá vláda je jen odporná nezbytnost,“ a tak nedostatky české reprezentace mne zasahují mnohem víc než korupce, řekněme, řecké vlády.

• Zastáváte stále ideje ODS, které jste byl členem?

ODS měla svou nezastupitelnou funkci v době transformace centrálně řízené ekonomiky na svobodnou tržní ekonomiku. Tuto roli bohužel opustila a současné hospodářství se stalo jakousi dotační byrokratickou formou socialismu podřízenou ještě ke všemu nomenklatuře v Bruselu. Ta se pokouší trh manipulovat ve vyšším zájmu ideologie - například přestavbou na bezemisní hospodářství, na pohlavně egalitářské vedení manažerů v průmyslu nebo na sociálně tržní, jak říkají Němci, ačkoli sociální pomoc (charita) nemá s trhem nic společného. Vysokou životní úroveň zajistil svobodný trh a naše pseudo-elita místo, aby se pokoušela o nápravu jeho chyb (bezmezný odpad) tak jej hodlá zničit. ODS, jako strana nízkých daní a nízké byrokracie i ochránkyně tržního principu prostě zanikla. Nikdy ale nebyla dle mého gusta národně konzervativní, v podstatě byla liberálně globalistická, takže mi zcela nekonvenovala, ale nebylo kam jít.

• Jak vnímáte nedávné volby?

Negativně i pozitivně. Konečně už jednou provždy odpadli komunisté a do koalice s SPD se prosadilo několik osobností, jež zřejmě přibrzdí některé hloupé představy. Volil jsem (úspěšně) motoristy navzdory vulgárně provokativním výrokům jejich čestného prezidenta. Program strany však do písmena odpovídá pravicové ODS devadesátých let.

Horor české politiky je ovšem Babiš. „Muž bez vlastností,“ jak jej nazval Jiří Peňás (Echo), člověk bez vzdělání, bez vlastních promyšlených názorů na svět, neví nic o politických dějinách, nemá žádný rozhled, baví ho bezcílně manipulovat s politiky jako s figurkami na šachovnici, neudává směr. Není ani podnikatelem, majetek hromadí dotacemi z EU. Slíbil voličům boj proti zeleným daním (povolenkám), jež drasticky ohrožují průmysl, domácnosti i individuální mobilitu, ale čert mu věř. Jeho astronomické příjmy pocházejí z Bruselu. Kocábka českého státu se v době války za rohem bude bezmocně potácet na vlnách událostí bez kormidelníka.

Tady máte přímo surrealistický příklad, jak dopadá stát, když zklame nebo chybí politická elita.

Parlamentní listy 26. 10. 2005