Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ideologické interpretaci nahràvá i to, že hodně humanitních a společenských oborů nejsou vědy, ale jenom jakési slovní ekvilibristiky. Takže navrch má časti ten, kdo je dobrý rétor. V přírodních a technických vědàch to funguje zcela jinak. Tam jste nucen dokázat, že vaše nová teorie opravdu je podepřena experimentem, životní praxí a zkušeností. Tím netvrdím, že i na vědních oborech někdy nejsou údobí úletu, ale dlouho nevydrži, jeikož se vždy časem ukáže, že fakty ukazují něco jiného než hlásaná oficiální teorie.

Mezi humanitní obory patří i mnoho exaktních věd, kde výsledky rovněž spočívají na tvrdých datech, jen jejich aplikace není tak přímočará, jako: "nová revoluční linka na toustový chléb - vědecký pokrok - dotace". A naopak, v technických vědách se často stává, že příslušný obor zanikne v důsledku pokroku dřív, než má jeho absolvent možnost uplatnit ho v praxi.

ANO,

ve školství dostala přednost kvantita/dohnat průměr v EU s počtem absolventů VŠ,

před kvalitou, která byla požadována už od monarchie až do

r.1989/" sametu ".

Vývoj školství sleduju co jsem rozum bral, tj. od konce 70. let. Ujišťuju vás, že v r. 1989 žádný extra zlom nenastal.

Leccos se přejmenovalo, ale - hrubě zjednodušeno - angličtina se učila stejně blbě jako předtím ruština.

Kllasickým nevysokoškolským posametovým úletem byko rušení učňovského školství v souladu s ideologicky interpretací, že duchovně vzdělaný clověk je něčím lepším než člověk vyučený v oboru. Důsledky nedaly na sebe dlouho čekat, nedostatek kvalitních řemeslníků a proti tomu obrovská státní spràva, samospráva, různé neziskovky, divné státní ústavy a instituce atd. Které musí nějak uživit absolventy různých vysokoškolských pseudooború.

Učiliště nebyla zrušena z ideologických důvodů ale proto, že podniky, které jim poskytovaly nutné zázemí, byly zprivatizovány a stát už neměl prostředky, jak praktickou výuku dělnických profesí zajistit. Na druhou stranu nezajistil ani, aby to bylo výhodné pro nové majitele továren, kteří pak potřebu po dělnických profesích suplovali dovozem již hotových pracovních sil odjinud.

Vzpomínám si na jedno z totalitních hesel: "Komunismus, mládí lidstva." Vystihuje fakt, že mladí jsou většinou idealisté, kteří se ještě nesetkali s realitou života, nedovedou si představit, že všichni lidé nejsou jako rodiče, kteří je nezištně zásobují finančními prostředky, že svět není jako škola (kde jim vše platí buď rodiče nebo stát) - ale že vše, co spotřebují, musel někdo také vyrobit.

Smutné je, že je mnozí politikové v těchto představách povzbuzují, protože stejně jako obchodníkům se jim naivita hodí do krámu. Koneckonců, volební kampaně se od reklamních akcí skoro neliší.

Pokud je mladý člověk inteligentní a schopný vzdělávání, jde studovat obor užitečný pro společnost. Pokud je tomu naopak, pak jde studovat na některou z nabobtnalých fakult sociálních studií, a to nejlépe na soukromé nízkoprahové vysoké škole. Tak se snižují požadavky na intelekt frekventantů vysokých škol a zužuje se základna na produkci společensky nezbytných absolventů. Naopak se zvyšuje počet absoventů s přeprogramovanými mozky bez užitečného vzdělání, kteří najdou uplatnění pouze ve státní správě nebo v parazitických neziskovkách.

Co se týče novodobých univerzit západního střihu, poměrně výmluvným byl relativně nedávný post V. Pečinky v diskuzi na iDnesu:

"V 80. letech k nám přijel na návštěvu otcův bratranec, emigrant z roku 1968, profesor na univerzitě v Lansingu (Michigan). Nevěřícně jsme poslouchali, když nám vyprávěl o amerických studentech... Jak jsou levicoví (už tehdy!), proti Reaganovi a jeho - zato že pomlouval Sovětský svaz a socialismus - označovali za extrémistu a nácka... Na dveře mu psali hanlivé vzkazy... Hádali se s ním, že SSSR zbrojí jen protože na ně zbrojí USA a chtějí se jen bránit. A že socialismus je ta správná cesta. Argument, že on je zpoza zdi a žil v tom, vůbec prý nebrali. Byli jsme z toho tehdy úplně paf a nemohli jsme tomu vůbec uvěřit. Já měl obrázek Reagana pod polštářem :) "Strýček Jenda" už je dávno po smrti, ale kolikrát si na něj vzpomenu... Ten by dnes překvapen nebyl, kam to všechno směřuje..".

To taky hezky popisuje Josef Škvorecký (např. v Inženýru lidských duší a jinde). Asi se s tím nedá moc dělat.

Otázka je, co je vlastně vysoká škola? Proč většinu vysokých škol tvoří humanitní a humanitární university a jaký prospěch přinášejí společnosti, která je platí.

Podle statistiky je největší počet nezaměstnaných mladých lidí v Praze a jsou to právě absolventi takových universit. Nikdo o ně nemá zájem. Údajně tato situace se třeba i v Londýnu, kde je stejný problém ,když vynecháme imigranty z třetího světa

Takové university by měly být u nás zpoplatněny

To se mi nelíbí, protože - KDO bude rozhodovat, které univerzity budou zpoplatněny? Buď to budou jejich absolventi, a ti jsou povětšinou ve vší poctivosti(!!!) přesvědčení, že jsou ty školy užitečné, nebo jejich ne-absolventi, a ti... Vlastně nevím, ale asi z nich naopak nadšení nebudou, viz vy. Zase - ve vší poctivosti, vůbec si netroufám naznačit, kdo je tady chytrák a kdo hlupák.

Netuším, jak se k tomu postavit, jen upozorňuju, že věc není špatná jen proto, že nevydělává peníze.

Snad prave proto se politici snazi protlacit snizeni veku volebniho prava na 16 let. Proc ne rovnou na 10?

Protože salám je lépe krájet pěkně plátek po plátku...

Když ideologické interpretace jsou oproti kritickému myšlení tak příjemně jednoduché, viz např. Fialova vláda a typický mladý ideolog Lipavský. Ten viděl a vidí svět jednoduše a jasně.

Jasně. On se tento fenomén dá popisovat různě. Začit třeba historicky tím, že mládež byla vždycky radikální, studenstvo v čele a i profesoři se jim museli mnohdy přizpůsobit, třeba protože on ten vztah utlačovatel utlačovaný velice často i v minulosti existoval (to by bylo na další debatu).

Ale stačí poukázat na náš dosti brutální film Vyšší princip. Kde v závěru použije při proslovu ke studentům profesor antický citát.. "„Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem"...

Popřípadě - jiný méně známý citát, z jedné povídek od Haška, kde mladý básník použije verš

"můj otec lámal kamení, a lámal až do umdlení",

ačkoliv jeho otec byl ředitel spořitelny..."

Čili už toto ukazoval ten výrazný posun mladých generací směrem k těm utlačovaným a jejich sociálním problémům.

Až tedy když dojdeme k modernímu pojetí, kdy ten vztah byl postupně, a to zejména na akademicky svobodných školách marginalizován, až do dnešního stádia progresivismu.