Kdy je větší šance, že projekt neuspěje? Tam, kde se domlouvají dva partneři, nebo tam, kde se do rozhodování montuje kdekdo? Správná odpověď je samozřejmě ta druhá, jak je banálně známo i z mezilidských vztahů.

Takže odpůrci amerického radaru v Brdech nemusí ani strašit přehnanými hrozbami, stačí, když vyžadují souhlas EU, NATO, Ruska... Je to koneckonců již zažitý rituál. Ovšem Robert Fico, přítel Jiřího Paroubka, tuto praxi při setkání s italským premiérem vylepšil. Nejenom že se prý málo jednalo s málo partnery, hlavně se mu nelíbí, že základny jsou příliš blízko Slovenska.

Strach je užitečný pomocník, chceme-li zasívat partnerskou nedůvěru. Pak se vždy hodí argument „příliš blízko“. Vždyť co ve střední Evropě příliš blízko není? Pro reálnější představu se stačí podívat na webovou stránku mapy.atlas.cz, jež nabízí i měření vzdáleností.

Ze západu Brd je to na slovenskou hranici 270 kilometrů, přitom do Rakouska pouhých 100 kilometrů. Proč teď Vídeň nešílí kvůli ohrožení své neutrality, když jinak ji na slabých 50 kilometrů vytáčí Temelín? Nečeká na patřičnou Ficovu výzvu? A co sám Fico? Když se před šestnácti lety natvrdo bojovalo ve 200 kilometrů blízkém Chorvatsku, to měl pro strach uděláno? Jistě, samé hypotetické otázky a podpásovky. Ukazují však účelovost „přílišné blízkosti“ v našem regionu.

To Angela Merkelová, žádná „jestřábka“ a pro mnohé lidi symbol konsenzuálního evropanství, to vidí jasněji – vzdálenosti nestanovuje a o protiraketovém systému chce debatovat v Radě NATO–Rusko, orgánu k tomu určeném. Merkelová předsedá vládě velké koalice, takové, v jaké chtěl sedět i Paroubek. Když on teď naznačuje, že jeho budoucí kabinet by už hotovou dohodu o radaru s Američany zrušil, stále si ještě myslí, že by byla velká koalice ČSSD a ODS možná?

V jádru ovšem nejde ani o Fica, ani o Paroubka. Jisté je, že Írán balistické rakety má. Dostřelí sice zatím jen 2000 kilometrů, s bídou do Bulharska, ale před lety neměl ani takové. Proč by jinak ve válce s Irákem nezničil Bagdád? Uvažujeme-li tedy o hrozbě, za prvé nepomíjejme, že Bulhaři jsou našimi spojenci, a za druhé nezamrzávejme v horizontu roku 2007. Právě před rokem se Hizballáhu s pomocí íránské raketové technologie podařilo těžce zaskočit poněkud zamrzlý Izrael.

LN, 20.7.2007