RADAR: Obamovo mlčení
A Obama mlčí….. V Lidových novinách z 28.8.2009 je napsáno: „USA ustupují Rusku, radar nebude…“
A přesto to byla šance. Radar by znamenal, že USA budou muset brát na nás ohledy, znamenal naši větší samostatnost vůči okolí, znamenal navíc vysokou bezpečnost. Všichni ti, kteří protestovali proti radaru, pokud nebyli nějak navedeni, si neuvědomovali, že za takovou zcela nepatrnou službičku bychom získali mnohem víc. Byl to výhodný obchod.
Bohužel vždy se jen plédovaly komunisty živené představy, že to nějak naši samostatnost omezuje, a bezpečnost snižuje. Opak je pravdou. Všechny země, které měly americké základny, na tom jen vydělaly. Minimálně tím, že se nemusely tak pečlivě starat o svoji obranu. Amerika nikdy nikomu samostatnost neomezovala. Samozřejmě jen do té míry, pokud země zůstávala demokratická. Proto mohla základna vadit jen silám nedemokratickým, takovým, které nějak počítaly se změnou režimu. A potom samozřejmě té mase hlupáků, kteří se dají nachytat na laciné a hospodské frajerské řeči.
Aspekty samostatnosti: Pokud se základna postaví, je samozřejmě zahraniční vlastník do značné míry závislý na hostitelské zemi. Nevím, do jaké míry bychom byli schopni toho využít třeba ve vyjednávání s EU. Jak by to ovlivnilo obchod s USA a americké investice? Myslím si, že bychom si mohli troufnout daleko více než dnes.
Aspekty bezpečnosti: Američané nemohou opomíjet území, na kterém mají svoji základnu. Musí se o jeho bezpečnost starat. Argument, že radarová základna napojená na raketovou základnu v Polsku hájí jen Ameriku a ne nás, je argumentem hlupáka nevidícího si na špičku nosu. K čemu by byla nechráněná základna, kterou první raketa zničí? Základna se musí hájit odjinud a s ní i celé území. To je sice už hájené v rámci NATO, ale Američané jistě lépe chrání sebe a svoje strategické spojence než ostatní. Vždyť NATO je sice stále akceschopné a svojí impozantní velikostí je spíše odstrašující silou, nicméně si netroufám tvrdit, co by dělalo třeba Turecko při útoku nějaké islámské země na neislámskou zemi. Takže už jsou tu jisté limity. Dejme tomu, že Maroko zaútočí na Kanárské ostrovy. Turecko bude hájit postup Maroka. Vzhledem k důležitosti Turecka, bude EU a USA vyjednávat se Španělskem, aby raději Kanárské ostrovy Maroku vydalo, a nabízet mu různé kompenzace. Pokud by byla na Kanárských ostrovech americká základna, bylo by to hned jinak. USA by se za Španělsko daleko vehementněji postavily.
Přestože šlo o základnu proti mezikontinentálním raketovým střelám, která zcela evidentně nemohla být Rusku nebezpečná svými malými střelami, právě radarová základna o velkém dosahu kontrolovala ruské území. To je sice kontrolováno z družic a jiných systémů, nicméně zvýšená kontrola takovým výkonným systémem by opravdu znamenala určitou strategickou nerovnováhu (i když se domnívám, že loď s radarem na Baltickém moři je stejně účinná). Ale hlavní důvod ruských protestů byl pocit, že Česko je snad ještě nějak ve sféře jejich vlivu a takový systém od nepřítele je v této oblasti nepřípustný.
Americký protiraketový systém byl zároveň jakousi výzvou. Byla to výzva k obraně před terorismem, začátek procesu chráněného území proti zbloudilým raketám vystřeleným náhodou nebo záměrně. Proti raketám z nekontrolovaných území Libanonu a pásma Gazy. Byl by to počátek nové vlny obrany ve strategických zbraních. Bipolární svět už není, rovnováha nezajistí bezpečnost. Strach z okamžité odvety už není zárukou míru. Teroristům je jedno, jestli zahynou, klidně zničí svět. Jak se budeme bránit? To budeme čekat, až rakety opravdu dopadnou, a potom se probudíme? Nikterak by mi nevadilo, kdyby zahynuli ti pacifisté, kteří si nevidí na špičku nosu, alespoň by příště jejich masochistické vize neotravovaly svět, ale bohužel, obvykle to odnesou ti nevinní.
Dohoda USA s Ruskem ohledně globálních nebezpečí je více než nutná. USA nemohou bránit samy celý svět. Chápu, že není možné, aby nějaká věc byla předmětem sporu natolik, aby to oslabilo boj proti společnému nebezpečí. Amerika určitě to nebezpečí vidí v islámském terorismu a vůbec ve spojitosti s islámem a naftou. Je mnoho otazníků. Jak zajistit, aby vyspělý svět nebyl vydírán dodavateli nafty? Je opravdu diverzifikace zdrojů spolehlivým řešením? Domnívat se, že se Rusko nemůže s islámskými zeměmi dohodnout na cenách a společně vydírat Evropu a USA, je jistě velmi naivní. Do hry vstupuje Čína a další vzestupující velmoci (Brazílie, Indie).
Bude dobře, když se dohodnou. Lze jen doufat, že to nebude na náš úkor. Ale my v tom hrajeme už jen velmi průměrnou roli jakési naprosto okrajové země, se kterou se může jednat jako se zatěžujícím břemenem. Už nejsme v popředí zájmu. Myslím, že je to špatně.
