Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Copak sis kdy sám vypěstoval, soudruhu? Dost by mě to zajímalo. Kromě toho, zkus si tohle napsat třeba ve Francii, našem EU vzoru.

... ale rozeštvávat lidi, to by vám šlo, soudruzi.

Zatím děkuji za kultivovanou diskusi. Ačkoliv se zde pan autor "příliš nepředvedl". Zkusím to shrnout. Zemědělec musí zvládnout vyprodukovat potraviny a suroviny pro potravináře za takovou cenu, aby si je i sociální geograf zvládl koupit. Tzn hluboko pod cenou. Platíme za 1 kg masa v obchodě ca. 2000 Kč? A proč? Prý sociální smír? No tak do systému nalijeme bokem dotace, abychom na jeho konci viděli přijatelné ceny. Zemědělci dotace nespasou, ale jen je přesunou dál, mmj. za předražené stroje a jejich servis a uměle nízké výkupní ceny produktů. NEBO SI TO POJĎME VYMĚNIT : Zemědělci na Ústav sociální demografie a místo nich nastoupí pan autor se svými kolegy. Která strana by na to snáze přistoupila?

Autor rozumí zemědělství jako koza petrželi. Ono je to v podstatě jednoduché. Může dojet do Bruselu a nařídit EU, aby zrušila plošně dotace v celé EU a to včetně národních a skrytých dotací (a že jich je). Pokud bude vyslyšen , tak se stane národním hrdinou v ČR, ale při výjezdu např. do Francie, Německa, Španělska, v podstatě kamkoliv od nás na západ, tak ať si přibalí neprůstřelnou vestu a helmu. Zbožné přání zemědělců u nás je: a) Stejné dotace všem zemědělcům v rámci EU b) Žádné dotace všem zemědělcům v rámci EU,včetně národních a skrytých dotací.

Když totiž skrachuje zmíněný sklář, a já mu to v žádném případě nepřeji, tak se nechá vyhasnout pec, což je přiznávám velká komplikace, ale po čase ji případně může zprovoznit. Když skrachují malé a střední zemědělské podniky, tak se něco musí udělat se zvířaty (asi uřezat krky?, nebo si je autor vezme domů), přičemž obnova stáda je komplikovaná a drahá. Horší je, co s půdou. Asi nechat zarůst travou (slavný úhor), přičemž vyrostlé plevele ji znehodnotí na dalších 50 let a budou se muset používat vysoké dávky postřiků. Pak je tady ovšem další možnost, že je pohltí agrobaroni a bude vymalováno. Je ta poslední možnost nejrozumější? Asi ne. Ovšem podle pana autora ano! Velké části zemědělských podniků jde o bytí a nebo nebytí. Takže ne větší dotace, ale stejné! A to jsem se ještě nezmínil o potravinové soběstačnosti. Asi tak pane autore.

Před pár dny jsem někde četl nebo slyšel, že ministra zemědělství může dělat každý - protože stejně tomu nikdo nerozumí. Mám takový dojem, že tím ministrem by mohl být i autor článku. Budu ho citovat:

"Zemědělské přebytky ruského agresora skutečně v Evropě mít nemusíme, ale chránit české producenty pšenice před farmáři ze světa je podobné, jako kdybychom chtěli chránit české skláře zákazem dovozu skla. Buď se skláři přizpůsobí, nebo padnou. To se týká i zemědělců."

Ono to sice zní rozumně, ale jinak je to kapitální bejkovina. Pokud se např. ta pšenice dováží ze země, kde neplatí tvrdé podmínky pro zemědělce stanovené Bruselem, kde se používají zakázaná hnojiva nebo kde kvalita je velice diskutabilní, tak tam naši zemědělci budou přirozeně tahat za kratší konec. To samé platí o produkci masa.

Všechno, co jsem vyjmenoval, se plně vztahuje např. na ukrajinskou pšenici. Bohužel v Bruselu to vidí tak, že Ukrajině je třeba pomáhat za každou cenu. I za cenu, že na to doplatí zemědělci na východě Evropské unie. Vlastně proč se o ně zajímat, vždyť to jsou jenom zemědělci z východu EU...

Státy by si navzájem pomáhat měly, ale ne tak, že to jejich vlády hodí na krk jen jedné skupině lidí a pak se naparují, jak to oni zařídili.

A pokud jde o stejné podmínky pro výrobu jako pro dovoz, ty by měly platit ve všech oborech - takto si nelikvidujeme jenom zemědělství, ale průmysl obecně. Možná by to byl způsob, jak přenést náklady na emisní povolenky na skutečné znečišťovatele - například formou cla na výrobky s Číny, pokud neprokáží, že dodržují stejně tvrdé normy, jako my.