Jak asi bude vypadat ona společnost všeobjímajícího Dobra, o kterou usilují progresivisté všech zemí, co se mají spojit a zpátky neudělat ani krok? Malou ochutnávku nám poskytli ti britští a nizozemští.

Za kanálem se tamní labouristická vláda rozhodla posvětit realizaci principu tzv. „patnáctiminutového města“. Vychází z konceptu prezentovaného před několika lety Carlosem Morenem. Ten stručně řečeno hovoří o takovém uspořádání města, že jeho obyvatelé budou mít svá bydlení, pracoviště, školy, zdravotnická zařízení a veškeré obchody a služby v docházkové vzdálenosti. Lidé by pak neměli mít potřebu jezdit po městě autem a tím by se snížila „uhlíková stopa“. Potíž celého tohoto principu spočívá v tom, že dnešní města se historicky vyvíjela tak, že jsou obvykle rozděleno na (historické) centrum obklopené několika zónami pro bydlení, hospodářskou či podnikatelskou činnost a obchod. Ty jsou pak často navzájem situovány tak, že mezi sebou rozhodně v docházkové vzdálenosti nejsou. A často to nelze zvládnout za čtvrthodinku ani pomocí MHD, která je v tomto konceptu „povolená“.

Idea „patnáctiminutového města“ se dostala i k nám a mimo jiné ji ocenil i bývalý pražský primátor a později radní pro dopravu za Piráty Zdeněk Hřib, který prohlásil: „Koncept patnáctiminutového města, kterým se profesor Moreno zabývá může nepochybně zlepšit kvalitu života nejen Pražanům.“ Nejspíš ho však špatně pochopil, protože svým působení ve vedení města podstatnou měrou přispěl k tomu, že se Praha stala spíše městem „stominutovým“.

V Británii se rozhodli tento koncept experimentálně ověřit v Oxfordu. I když ne tak úplně přesně, jak je zamýšlen. Pan Moreno předpokládal, že po jeho zavedení lidé nebudou cítit potřebu používat pro cesty po městě auto a přestanou jím tedy jezdit sami od sebe. V Oxfordu na to jdou ovšem jinak a rovnou jim zakázali je používat mimo určený čas a více než 100krát v roce. Přičemž si o to budou muset dokonce i požádat. Toto „privilegium“ však budou mít pouze obyvatelé města. Ti ze zbytku hrabství budou moci zažádat o vjezd do města jen 25krát ročně. Jak na tom budou ostatní Britové zprávy neuvádějí.

Podle mne však nejde v Oxfordu ani tak o experiment funkčnosti „patnáctiminutového města“, ale spíše o zkoušku toho, co lidé ještě zkousnou. Dodržování celého systému má být totiž kontrolováno automaticky prostřednictvím kamerového systému a jeho porušení trestáno vysokými pokutami. Všichni budou tedy neustále sledováni a úřady získají přehled o pohybu každého vozidla ve městě. Prostě taková organizovaná šmírovačka. Pokud se tento systém v Oxfordu osvědčí, budou nepochybně následovat další města a pak… Kdo ví? Nabízí se třeba omezení možnosti cestovat i mezi městy. Samozřejmě ve jménu boje proti „klimatické krizi“.

Zatímco ve Velké Británii se snaží lidem přikázat Dobro, v Holandsku se rozhodli zakázat Zlo. Tím je tentokrát reklama na maso a masné výrobky, která podporuje jeho konzumaci. Důvod nepřekvapí – přispívá to totiž ke „klimatické krizi“. Už před lety přistoupili k tomuto kroku v Haarlemu, nyní se připojil i nedaleký Amsterdam, který k tomu přidal i zákaz propagace fosilních paliv.

Zajímavé je, jak na toto rozhodnutí reagují lidé. Překvapuje převažující počet souhlasných reakcí, přičemž někteří volají dokonce po ještě tvrdších opatřeních a navrhují zakázat třeba i reklamy na auta, oblečení či elektroniku. Nejde samozřejmě o reprezentativní vzorek, nicméně to tak trochu evokuje paralelu s minulým režimem, kdy se také poté, co strana a vláda vyhlásila nějakou blbost, našli lidé, kterým ta blbost připadala málo blbá, a proto volali po blbosti ještě větší.

Výše uvedené příklady jsou jenom malými kamínky do mozaiky toho, jak si progresivisté představují uspořádání společnosti. Prostě plnou zákazů a příkazů a k tomu sofistikovaný systém kontroly našich životů s cílem ohlídat, jak tyto zákazy a příkazy dodržujeme. Prostě takový Velký bratr, jak jej známe v literární podobě z Orwellova románu 1984 nebo v reálné podobě z Číny. A cesta k takové společnosti? Přikázat Dobro a zakázat Zlo.

A zatočit s každým, kdo nebude nad Dobrem jásat a Zlo odsuzovat…

Psáno pro deník TO