Máme za sebou tu část roku, kdy snílci všeho druhu buď usedají ke svým matematickým modelům nebo koukají do křišťálové koule, aby nám řekli, co nás v příštích 12 měsících vlastně čeká. Prvním se říká prognostici, druhým věštci.

Ovšem ani jedněm ani druhým obvykle jejich předpovědi moc nevycházejí a ty se tak stávají výčtem toho, co se v daném roce určitě nestane. Nicméně je tu jeden ukazatel, jehož hodnotu lze odhadnout s určitostí hraničící s jistotou. Navíc vyčnívající jako jeden z mála pozitivních v celé té šedi hospodářských poklesů na jedné straně a růstu cen na straně druhé. A který to tedy je?

Letos se nám totiž podaří navýšit o téměř tři desetiny procenta počet dnů v roce. Konkrétně jich bude 366. Je to po třech letech stagnace nepochybně velký úspěch. Což samozřejmě využije vláda Patra Fialy k tomu, aby to „prodala“ veřejnosti jako jeden z praktických výsledků jejího reformního úsilí a správnosti prováděných kroků. Načež jí Andrej Babiš vyčte, že toho však dosáhla pouze za cenu neúměrného zvyšování daňové zátěže.

Navýšení počtu dnů má samozřejmě své pozitivní ekonomické dopady. Lidé například budou moci o jeden den déle utrácet v obchodech. Pravda, ekonomičtí šťourové namítnou: „za co, když se jejich příjmy o alikvótní částku nezvýší“. Ale nechme stranou uštěpačné poznámky těch, co dosud odmítají pochopit, že peníze vznikají v bankomatu. Bylo by však chybou zavírat oči před negativy tohoto kroku.

Tím je například fakt, že onen den navíc je nepředloženě přidán na konec února. Tedy zimního měsíce. Který blbec tohle vymyslel? To se nemohl prodloužit některý měsíc v létě? Ideálně červenec nebo srpen, aby se tím dětem natáhly prázdniny a tím i turistická sezóna. To přidání jednoho dne v únoru totiž prodlužuje zimní období a bude tedy třeba o jeden den déle topit a více svítit. Což sebou samozřejmě přináší další a další emise CO2, a ještě větší prohloubení klimatické krize.

A tak, aby nám důsledky tohoto neuváženého rozhodnutí nepřerostly přes hlavu, nezbývá než navýšit náš „klimatický závazek“. Ono by to bylo tak jako tak nezbytné. Když totiž zbytek světa stále ještě zpátečnicky spaluje fosilní paliva, musí se zkrátka pro vítězství lidstva nad klimatem více angažovat EU a snížit emise CO2 do záporných hodnot. Tedy pohlcovat i ty, které se produkují jinde. Vypadá to jako nelehký úkol, ale naštěstí jeho řešení existuje. EU si jednoduše odhlasuje, že každý její občan začne ještě letos vdechovat CO2 a vydechovat kyslík. Což samozřejmě není možné bez přítomnosti patřičného množství chlorofylu v jeho organismu. Takže vedle zezelenání hospodářství EU zezelenají i její občané. Někteří se k této výzvě postavili čelem a zezelenali už když dostali účet za energie.

Odpůrci pokroku nejspíš namítnou, že to s tím zezelenáním občanů nebude tak jednoduché a budou šířit dezinformace, že lidské tělo není k pohlcování CO2 uzpůsobené, že na tom nic nezmění ani jeho napumpování chlorofylem a že tomu prostě brání přírodní zákony. Jenomže není nic jednoduššího, než aby europarlament hlasováním jejich platnost zrušil. Nebylo by ostatně poprvé, co jeho rozhodnutí zatnulo zpátečnickým přírodním nebo fyzikálním zákonům tipec.

Letošek bude zkrátka opět o něco zelenější. Což je velkým příslibem pro následující rok 2025. Jen je otázkou, zda se i v něm podaří udržet trend růstu počtu dnů. A pokud ne a bude jich dokonce méně?

V příštím roce mají u nás být parlamentní volby, takže to bude vina nové vlády...