Nedávno jsem potkal svého přítele. Zeptal se mě, jestli vím, že náš prezident má větší plat nežli prezident USA. Řekl jsem mu, že si to nemyslím. Pak jsem ale začal trochu počítat. Řeknu vám, k čemu jsem dospěl.

Nejprve tedy USA: 340 mil. obyvatel, HDP na obyvatele 76 tis. USD (2022), padesát států.

Plat prezidenta USA v USD: (dle 3U.S. Code § 102) 400 tis. ročně a 50 tis. výdajový paušál na výdaje spojené s výkonem funkce. Krom toho 100 tis. na cestovné a 19 tis. na pohoštění a 100 tis na opravy rezidence. (Cestovné a pohoštění hradí našemu prezidentu kancelář - pokud nejde o jeho soukromé akce a opravy Hradu se platí z rozpočtu, proto s nimi ve srovnání nepočítám). Plat prezidenta USA se daní a prezident z něho platí i sociální a zdravotní pojištění. První dáma nedostává nic, její výdaje hradí prezident.

Tedy celkem 450 tis. USD (20,50 Kč /1USD), to je v nominálním vyjádření 9,250 mil. Kč ročně. Kdybychom ale použili kurz podle parity kupní síly (Purchasing Power Parity – PPP) který činí cca 13 Kč (OECD-2024), tak by šlo o částku 5,850 mil. Kč ročně. (Kurz PPP je takový poměr dvou měn, podle kterého si můžete koupit stejné množství odpovídajícího zboží.) Plat prezidenta USA je stejný již od roku 2001 a nevalorizuje se!

A Česká republika: 10,9 mil. obyvatel, HDP na obyvatele 35 tis. USD (2025), jeden stát.

Plat prezidenta v ČR v Kč: Pro srovnatelnost musím zahrnout i výdajový paušál první dámy. Vlastní plat 3,6násobek platové základny pro představitele státní moci a 2,35násobek výdajový paušál pro pana prezidenta a 1násobek pro první dámu. Plat se daní, ale je osvobozen od placení sociálního a zdravotního pojištění. Podle sdělení MPSV 549/2025 Sb. činí současná platová základna 106433,- Kč měsíčně. Celkově tedy plat 383159 po zaokrouhlení 383200 výdajový paušál prezidenta 250118 a pro první dámu 106433, dohromady celkem 739751 Kč/měsíc. Pokud zohledníme osvobození od placení pojistného, které činí 11,6 % z hrubé mzdy, činí vlastní plat prezidenta hrubého 433484 a celkové příjmy 790031 Kč/měsíc. Srovnatelně tedy ročně 9,480 mil. Kč ročně. Plat prezidenta se každoročně valorizuje.

Vlastní plat prezidenta není ale to jediné, co od státu dostává. Jak opakovaně upozorňuje obecně prospěšná společnost Kverulant, prezident i první dáma pobírají od státu ještě jako bývalí příslušníci ozbrojených složek výsluhy. Výše těchto výsluh je utajovaná a částka výsluh je osvobozená od placení pojistného. I kdyby činily tyto výsluhy v čistém pouze celkem za oba dva manžele 100 tis. Kč měsíčně celkem (jde pouze o příklad, ne skutečnost), v hrubém by odpovídaly (11,6 % pojištění) cca 113 tis. kč měsíčně, tj. tedy 1 356 tis. Kč ročně. Srovnatelný objem platů od státu pro našeho prezidenta a první dánu by pak činil cca 10 836 mil. Kč ročně.

Výsledky porovnávání obou prezidentů komentovat nebudu. To zvládne každý. Navíc, ten první prezident si z platu ponechává pouze jeden dolar měsíčně a ostatní dává na dobročinné účely (žije z toho, co během života dokázal vytvořit). Píše se o tom také u nás? Ale dost, není to náš prezident, který si určuje plat. To dělají jiní.

Povšimnu si jiné věci. Když se v roce 2024 začalo u nás hovořit o rentě pro první dámu, tak se v celé záležitosti pan prezident významně angažoval. Podle idnes.cz prohlásil například: „První dáma, stejně jako prezident, slouží této zemi. Společně pracují na konkrétních tématech, reprezentují, cestují. Považuji za správné, aby i výdaje první dámy za její podíl na službě této zemi byly správným způsobem oceněny.“ Co si myslíte, představuje takováto intervence střet zájmů nebo ne? Slyšeli jste někdy od minulých prezidentů, že by intervenovali za plat své manželky? Dokážete si např. představit bývalého ministra zemědělství pana Jurečku, který by nabádal k tomu, aby jeho bratr zemědělec dostával od státu zvláštní dotaci? Nebo jste slyšeli tak mluvit jiného politika? Proč pak ale pan prezident nemluvil také o emeritních prvních dámách?

V této souvislosti si dovoluji upozornit ještě na jednu maličkost. Tento stát nemá jenom současného prezidenta, ale má i bývalé prezidenty. V USA bere bývalý prezident doživotní rentu ve výši 246 400 USD ročně. Tj. více nežli polovinu toho, co bere tamní prezident. Tato renta se valorizuje podle inflace. Naši bývalí prezidenti berou částku stanovenou podle zákona č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta po skončení funkce. Ta částka představuje rentu 50 tis. měsíčně, (od roku 2011 se zdaňuje, a proto představuje nejvýše 42,5 tis. čistého) a nákladový paušál také 50 tis. měsíčně. Výše renty a paušálu se nezměnila od roku 2004, valorizace se neprovádí. Neslyšel jsem, že by si na tuto skutečnost stěžoval některý z bývalých prezidentů…

Osobně mi ale přístup, kdy jsou bývalí prezidenti zcela přehlíženi, připadá navýsost trapný a ubohý. Skutečností pak je, že současná první dáma, jejíž povinnosti žádný zákon neupravuje, pobírá jenom na náhradách více nežli bývalí prezidenti na rentě i náhradě dohromady. Podle někoho, je asi jenom „správně ohodnocena“. Rozdíl mezi tím, co je ve světě běžné a co platí u nás, je ale do očí bijící…

Když Kverulant pranýřoval souběh armádních výsluh s rentou prezidenta a jeho manželky, očekával jsem, že prezidentský pár bude reagovat. Pro zajímavost, v USA nemůže prezident během svého funkčního období pobírat žádné jiné finanční plnění od federální vlády ani od jednotlivých států USA kromě svého fixního platu. Toto omezení vychází přímo z ústavy USA (článek II, sekce l, doložka 7) a má zajistit jeho nezávislost. Souběh není možný ani u bývalých prezidentů.

Kritika Kverulanta ale nesměřovala jen vůči prezidentovi, nýbrž nabádala k zrušení výsluhy všem těm, kdo dál žije za jiné peníze od státu. Nestalo se ale nic. Reakce nepřišla. Výsluhy dál žijí vlastním životem. Podle zjištění Kverulanta činily výsluhy již v roce 2023 částku 12,5 mld. Třeba je to i také tím, že počet našich generálů je mimořádně vysoký. Celkový počet, včetně těch, kteří jsou ve výsluze, představuje více nežli 400 osob. Stávající pan prezident jich za krátkou dobu svého působení najmenoval již 41. A ve Švýcarsku prý stačí jeden generál… Asi se Švýcarsko nachází na jiné planetě.

Na to, co je střet zájmů, budou jistě existovat různé názory. Já např. považuji za střed zájmů také to, když se Ústavní soud rozhodne svými 14 soudci (jeden byl proti) o navýšení svých platů, tak jak fakticky učinil svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 19/25 z 1. října 2025. Když by nečinila platová základna pro soudce trojnásobek mzdy v NH ale pouze 2,82násobek, tak by prý byla „ohrožena soudcovská nezávislost“ (podotýkám že platová základna plat je něco jiného).

Řeknu to ještě jinak. Předseda Ústavního soudu se spolupodílel na rozhodování o tom, jaký bude mít sám plat. I díky jeho přičinění (při určování platové základny soudců), pobírá předseda ÚS od letošního roku vyšší plat nežli prezident, a to částku 399 400,- Kč měsíčně (o dalších výdajových paušálech nemluvím). I díky jeho přičinění se platová základna pro soudce vyvíjí úplně jinak nežli platová základna pro ostatní představitele státu. Pro někoho zase střet zájmů, pro někoho záchrana soudcovské nezávislosti…Vyberte si! Jedno vím ale jistě. Takovéto relace mezi platem prezidenta a předsedou US, zákonodárce při přijímání zákona č. 236/1995 Sb., o platech představitelů státní moci, určitě vytvořit nechtěl a vytvořila si je moc soudní pro sebe sama.

Pokud současná vláda prosazuje moratorium na platy představitelů státní moci až do roku 2030 (sněmovní tisk 35/0) dělá podle mého názoru dobře. Věřím ale, že později dojde ke kompletní změně celého zákona č. 236/1995 Sb., která bude pamatovat také na soudce. A na konec. Když pan ministr Macinka na konferenci v Mnichově mluvil o současných evropských elitách a o jejich odtrženosti od reality, neměl přeci jenom pravdu?