Prezident Petr Pavel podepsal rozpočet, o kterém i jeho nejvěrnější poradci a rádci tvrdí, že obsahuje hrubé nedostatky z hlediska nereálných příjmů a podceněných výdajů.

Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat rozpočet na rok 2025 i přes vážné výhrady k jeho některým položkám. Prohlásil, že se mu premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura zaručili, že plánovaný deficit rozpočtu dodrží. To je velmi podivná záruka vzhledem k tomu, že nás v roce 2025 čekají volby a není vůbec vyloučeno, že dnešní premiér i ministr financí budou po volbách „bez práce“.

Sledoval jsem Události, komentáře na ČT24 dne 17.12.2024 a v nich „diskusi“ Karla Havlíčka za ANO a Martina Kupky za ODS. Argumenty se míjely doslova o „nekonečno“. Kupka zdůrazňoval, že vláda Petra Fialy vždy své rozpočty dodržela, co se deficitů týče a že „nejistota“ na straně příjmů i výdajů se „běžně“ pohybuje kolem půl až jednoho procenta. Havlíček kontroval tím, že rozpočet obsahuje výdaje, které nerespektují stávající zákony v případě podpory obnovitelných zdrojů a vláda tak měla nejprve prosadit změnu zákona a poté mohla snížit výdaje na obnovitelné zdroje.

Pokud se totiž vládě „podaří“ změnit zákonné výdaje na obnovitelné zdroje během příštího roku do voleb a pak tedy splní to, co v rozpočtu plánuje, není vyloučeno, že se postižení příjemci budou bránit arbitráží u soudu. Navíc, pokud vládní strany ve volbách neuspějí a dnešní opozice bude plnit heslo „Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala“, měla by z voleb vzešlá vláda změnu prosazenou Fialovým kabinetem zrušit a výdaje státu na obnovitelné zdroje by se opět řídily dnes platnou zákonnou normou.

Nicméně, může se stát i to, že se po volbách do poslanecké sněmovny podaří vytvořit novou vládu ještě před koncem roku a nová vláda může aktivně do vývoje rozpočtu za rok 2025 zasáhnout a deficit státního rozpočtu zvýšit. Právě tím, že zruší změny prosazené Fialovou vládou a vrátí dotace na obnovitelné zdroje do původní výše. I proto se mi jeví víra prezidenta Pavla v platnost slibu, který mu Fiala a Stanjura dali, poněkud „podivná“.

K rozpočtu se vyjádřila řada komentátorů. Za příklad zásadní kritiky Pavlova postupu mohu uvést zejména komentář Thomase Kulidakise. Ten si všímá i zvolené formy „komunikace“, tj. prohlášení na síti. A konstatuje, že Pavel přesně uvádí důvody, proč rozpočet nepodepsat a přesto ho „po zvážení“ podepsal. „Mé výhrady k návrhu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. V celkovém objemu státních financí se sice nejedná o sumu nejvýznamnější, ale jsem přesvědčen, že státní rozpočet musí odpovídat pravidlům a zvyklostem a být pravdivý a maximálně důvěryhodný v každé své položce.“ …“Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny.“

Takže lze nakonec souhlasit se závěrem komentáře Kulidikase? Píše: Celá akce působí jako nedůstojná klauniáda. Sám pro sebe by udělal lépe, kdyby rovnou podepsal, jak má ve zvyku, bez zbytečných cavyků.

Zdá se mi, že celé vyznění pochybností Pavla o státním rozpočtu na rok 2025 a jeho podpis skutečně svědčí o tom, že se jednalo o „bouři ve sklenici vody“ pro jakýsi „distanc“ od vlády zajímavý pro média, který ale nakonec stejně nerespektoval.