Ursula von der Leyenová přednesla projev o stavu unie. Komise navrhla mimořádná opatření k řešení vysokých cen energií. Evropský parlament opět dštil síru na Maďarsko. Na stole je dlouho avizovaný návrh Aktu o svobodě médií.
Začátkem týdne nastalo v mediálním prostoru prozření ohledně toho, že mimořádné zasedání Rady k vysokým cenám energií v pátek 9. září, které premiér Fiala označil za úspěch českého předsednictví a dobrou zprávu pro občany v celé EU, nic moc hmatatelného nepřineslo.
Úterý 13. září
Soudní dvůr EU vydal rozsudek v řízení o předběžné otázce C‐45/21 Banka Slovenije, které se týkalo podmínek odpovědnosti národní banky státu eurozóny za škodu způsobenou některými jejími rozhodnutími.
Středa 14. září
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přednesla v Evropském parlamentu výroční projev o stavu unie, letos s podtitulem „Unie silná v jednotě“. Obsah se dal předem dobře odhadnout: Ukrajina, energetická krize, Zelený úděl, právní stát a několik drobností navrch. Jestli letošní řeč něčím vynikla, tak množstvím frází, kterými byla naředěna. (Jen několik ukázek: „Největší síla Evropy spočívá v každém z nás ... Síla našeho sociálně tržního hospodářství bude hnací silou ekologické a digitální transformace. ... Kvůli nepříjemnostem této doby začínáme vidět, jaký by mohl být náš nový horizont. Odvážnější Unie. Bližší občanům v době, kdy ji potřebují. Taková, co beze strachu reaguje na historické výzvy a každodenní obavy Evropanů. Stojí jim po boku, když čelí velkým životním zkouškám. ... Musíme čelit novým výzvám, které před nás bude historie vždy klást. ... Takto má Evropa fungovat! Unie odhodlání a solidarity. ... Unie, která stojí nerozlučně pohromadě. Unie, která společně zvítězí.“)
Zároveň s projevem o stavu unie je vždy předkládáno tzv. prohlášení o záměru (letter of intent), které je výčtem iniciativ, s nimiž hodlá Komise přijít v následujícím roce. (V říjnu pak následuje přijetí pracovního programu Komise na další rok.)
Komise navrhla mimořádná opatření s cílem řešit vysoké ceny energií. Navrhuje zavedení povinnosti pro členské státy snížit spotřebu elektřiny ve špičce alespoň o 5 %, dočasné zastropování příjmů výrobců elektřiny využívajících technologie s nižšími náklady (např. obnovitelné zdroje energie, jaderná energie) a dočasný solidární příspěvek (daň) z „nadměrných zisků“ z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace.
Rada schválila prodloužení individuálních sankcí proti ruským občanům a subjektům o další půlrok, tj. do 15. března 2023. Sankce zahrnují cestovní omezení pro fyzické osoby, zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků nebo jiných hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Aktuálně je na seznamu 1 206 fyzických osob a 108 subjektů.
Velký humbuk se spustil kolem zprávy o tom, že Evropský parlament odhlasoval celounijní úpravu minimální mzdy. Pro naše (většinové) vnímání unijních iniciativ je bohužel příznačné, že si jich všimneme až úplně v samotném závěru, kdy už proti jejich přijetí nelze prakticky nic dělat. Přitom tento návrh byl na stole od října 2020 a už v červnu 2022 se Evropský parlament a Rada fakticky dohodly na jeho konečném znění (viz díl 33 tohoto seriálu).
Čtvrtek 15. září
Unijní orgány slavily Mezinárodní den demokracie. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell a místopředsedkyně Komise Dubravka Šuicovová vydali při této příležitosti společné prohlášení, kde mimo jiné uvádějí: „Demokracie jako taková se neustále vyvíjí. A my se musíme vyvíjet s ní. Každý rok je při příležitosti Mezinárodního dne demokracie užitečné zhodnotit, jak dalece jsme pokročili v budování ekosystému demokratických inovací a čeho chceme dosáhnout. Společně můžeme vybudovat demokracii, která obstojí v budoucnosti.“ Komise také při této příležitosti zahájila činnost Kohorty pro politickou a občanskou angažovanost mladých lidí, což má být mnohostranná platforma, sdružující vlády, občanskou společnost a soukromý sektor „s cílem dosáhnout pokroku v oblasti řádné správy věcí veřejných a demokratické obnovy po celém světě“.
Evropský parlament přijal další z rezolucí dštících síru na Maďarsko. Tentokrát mimo jiné hovoří o rozpadu demokracie, právního státu a základních práv v uvedené zemi a tvrdí, že Maďarsko se proměnilo v „hybridní režim volební autokracie“. (Jednomu z takových výpadů jsem se před lety věnoval v článku Šikanované Maďarsko si zaslouží naši podporu.).
Pátek 16. září
Komise předložila dlouho avizovaný návrh Aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Jde o návrh nařízení, které by mělo upravit různé aspekty fungování médií a údajně tyto chránit před politickými tlaky na vnitrostátní úrovni. Hlavním výsledkem, jak se mi na první pohled jeví, by bylo ovšem především podřízení médií unijní regulaci a tlakům unijních orgánů.