Asi za 200 dnů u nás proběhnou volby do Poslanecké sněmovny. Nikdo dnes nemůže vědět, jak konkrétně dopadnou, ale podle všeho přinesou významné mocenské změny.

Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění by síly dnešní vládní koalice získaly ne 105 mandátů, jako mají dnes, ale jen 68. To by byla změna od podlahy.

Je ale velmi pravděpodobné, že nová vláda nebude sestavena v řádu dnů po volbách, spíše budeme rádi, když vznikne tak do Vánoc. Jednání o složení vedení Poslanecké sněmovny (bez jehož sestavení bude dosavadní kabinet vládnout bez jakéhokoli omezení a po něm pak v demisi až do jmenování vlády nové) a následně vyjednávání potenciálních koaličních partnerů nepůjdou zrovna hladce.

Současná vláda tak povládne určitě o dost déle než oněch asi 200 dnů. A větší část té doby se bude opírat o válcovací většinu v Poslanecké sněmovně. Pozornost veřejnosti je už nyní napřena směrem k volbám a ke spekulacím, co přijde po nich. V téhle vřavě však může zaniknout, jaká rozhodnutí se odehrají do té doby. Rozhodnutí, jejich cílem bude zabetonovat současné poměry a učinit mnohé jejich parametry nezvratnými nebo zvratnými jen obtížně.

Byli jsme toho svědky i v jiných zemích. Horečné změny na poslední chvíli v polské justici, které provedla tehdy končící první Tuskova vláda, vyvolávají ústavní a politické pnutí u severních sousedů ještě dnes. Byli jsme svědky i horečného rozhazování miliard dolarů ideovým spojencům odcházející Bidenovou vládou v USA.

A u nás? Na poslední chvíli se nahonem zvyšují poplatky pro financování státní televize a rozhlasu, schvalují se smlouvy, které se stanou součástí našeho ústavního pořádku, zřizují se nové úřady a agendy, vydávají se zásadní rozhodnutí o investicích, stvrzují se závazky vůči cizím mocem o tom, kolik peněz a na jaký účel musí vynaložit příští státní rozpočet, přibývá mandatorních a kvazimandatorních výdajů v podobě vymahatelných nároků, indexovaných příjmů a fixovaných mechanismů přerozdělování.

Tím současná moc zužuje prostor pro jakoukoli vládu budoucí a z budoucí vlády dělá jen administrátora a správce veřejných struktur, jejichž parametry budou nastaveny „na věčné časy“. Od odcházející garnitury, která to má spočítané, nechtějte žádnou zdrženlivost. Po nich potopa. Ještě ve dveřích své pracovny budou při zhasínání světla rozdávat poslední instrukce, které budou znamenat překážky pro kohokoli, kdo se bude snažit s naší stagnující republikou něco udělat. Což může dopadnout i tak, že nám po příštích volbách budou vládnout alibisté, které budou naříkat, jak mají svázané ruce kvůli zděděným pravidlům, které téměř nelze změnit.

Chystejme se na volby. Není vůbec jedno, jak dopadnou. Ale pozorně si všímejme, co se bude dít ještě do nich a do ustavení nové vlády. V kraválu předvolební kampaně by končící byrokraté mohli ještě leccos pokřivit, pokud si na ně dostatečně neposvítíme.

psáno pro IVK