Autor: Lubomír Stejskal

Koncem minulého měsíce se na českých serverech objevila zpráva, že byl zadržen metropolita Hilarion (též Ilarion), duchovní Ruské pravoslavné církve působící v Karlových Varech.

Podle informací šla policie najisto – na udání, že v autě duchovního jsou převáženy zakázané látky. Při silniční kontrole byly objeveny tři, podle některých zdrojů čtyři, sáčky či nádobky s bílým neznámým práškem. K tomu došlo na dálnici D6 v neděli 24. května. Metropolita byl vzápětí zadržen a z policejní vazby propuštěn po dvou dnech, v úterý 26. května, aniž by byl z něčeho obviněn. Následně odcestoval do Ruska, jehož vysoká místa považují celou záležitost za provokaci české strany. Zadržení Hilariona samozřejmě neuniklo pozornosti pravoslavných médií. Na řeckém náboženském serveru Orthodox Times vyšel text jeho komentátora vystupujícího pod jménem Melchizedech, který si všímá Hilarionova pádu „z výsluní do stínu“ (z angl. from the summit to the shadows). Na úvod cituje Ježíšův výrok z Lukášova evangelia (14. kapitola): „Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.“ A ptá se, na koho se tento verš hodí lépe než na metropolitu Hilariona Alfejeva, kdysi mocného hierarchu Ruské pravoslavné církve. Připomíná, že „Hilarion, někdejší metropolita volokolamský, bývalý předseda Oddělení pro vnější církevní vztahy Moskevského patriarchátu a podle mnohých nejpravděpodobnější nástupce patriarchy Kirilla, byl zatčen v Karlových Varech v České republice pro podezření z držení omamných látek. Právě tam jej Moskevský patriarchát po jeho odchodu do ústraní na konci roku 2024 »odsunul« k duchovní službě“. Zde se Melchizedek dopustil nepřesnosti. Duchovní nebyl zadržen v Karlových Varech, ale v autě na dálnici D6 při cestě z K. Varů do Prahy. To ale pro poselství jeho komentáře není podstatné.

Melchizedek rozumně konstatuje, že si nechce hrát na policistu nebo vyšetřovatele a dodává: „Přesto se člověk nemůže ubránit zamyšlení nad tím, jak hluboko klesl kdysi tak mocný metropolita.“ Vysvětluje, že pouto, které ho spojovalo se špičkami Ruské pravoslavné církve, začalo praskat krátce po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Již v prvních měsících války se v zákulisí potichu hovořilo o rostoucí nespokojenosti s Hilarionovou „vlažnou“ podporou ruského vojenského tažení. V květnu 2022 se v Paralimni na Kypru konalo přípravné konzultační setkání pravoslavných církví před valným shromážděním Světové rady církví. Závěrečné komuniké tohoto setkání odsoudilo jednomyslně válku na Ukrajině. V podobných případech výraz „jednomyslně“ znamená, že nikdo z přítomných nevznesl námitku. Ruskou pravoslavnou církev zastupovala početná delegace vedená právě metropolitou Hilarionem. To znamená, že ani Rusové námitku neuplatnili. Kromě toho se Hilarion setkal na Kypru s tamním, dnes už nežijícím pravoslavným arcibiskupem Chrisostomem II., kterého Moskva neúnavně kritizovala kvůli tomu, že patřil k těm vysokým představitelům globálního pravoslaví, kteří uznali nezávislost Pravoslavné církve Ukrajiny (čímž se vymanila z mocenského vlivu Ruské pravoslavné církve).

Pak došlo k Hilarionově životě k zásadní změně. Melchizedek píše: „O dva týdny později patriarcha Kirill zbavil volokolamského metropolitu Hilariona jeho funkcí. Byl odvolán z postu stálého člena Svatého synodu Ruské pravoslavné církve a pověřen správou budapešťské eparchie. Ani tam ale nezůstal dlouho. V prosinci 2024 se Moskevský patriarchát rozhodl poslat osmapadesátiletého hierarchu do výslužby. Bezprostředním podnětem byla série zpráv o jeho údajně blízkém (intimním) vztahu s podjáhnem a také informace o podezřelém nabývání nemovitostí ve Francii a Maďarsku.“ Dodejme, že jako penzionovaný emeritní metropolita byl přidělen ke službě v pravoslavného chrámu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech. Autor komentáře soudí, že pro ty, kdo jsou obeznámeni s fungováním Ruské pravoslavné církve, není Hilarionův osud nijak překvapivý. „Dynamický hierarcha, neustále přítomný ve veřejném prostoru a známý svými výraznými názory, během několika let prakticky zmizel z předních církevních pozic. Kdo by si kdy pomyslel, že všemocný Hilarion skončí právě takto?“ ptá se Melchizedech a uvádí, že v souladu s názorem některých hierarchů má církev synodní způsob řízení, který vychází z její eklesiologie, tedy nauky o tom, čím církev je a jak má být uspořádána a řízena. Nikoli jednotlivcem (papežem), ale společným rozhodnutím biskupů. Vyjádřeno obrazně, ke změnám nemůže docházet tak, že biskupský prsten přejde z prstu jednoho duchovního na prst jiného duchovního.

Z Karlových Varů do Brazílie

A jaký je další Hilarionův osud? O tom informovala ve středu 3. června řecká agentura Orthodoxia News Agency (ONA). Podle dekretu patriarchy Moskvy a celé Rusi Kyrilla byl metropolita Hilarion Alfejev, který je nyní v postavení hierarchy bez vlastní eparchie (diecéze), přeložen do Argentinské a jihoamerické eparchie Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu. V patriarchálním dekretu je uvedeno, že rozhodnutí bylo přijato „vzhledem k objektivním okolnostem a nemožnosti realizovat předchozí rozhodnutí Svatého synodu, podle něhož měl Hilarion vykonávat službu v chrámu svatých apoštolů Petra a Pavla v Karlových Varech v České republice“. Oněmi okolnostmi jsou zmíněné zadržení, dvoudenní vazba a odjezd duchovního z České republiky.

V rozhodnutí patriarchy Kirilla je uvedeno: „Jako místo Vaší služby byl určen chrám svatých apoštolů Petra a Pavla ve městě Santa Rosa v Brazílii a rovněž chrám svatého apoštola a evangelisty Jana Teologa ve městě Campina das Missões v Brazílii, kde jste také povinen pobývat.“ Je zřejmé, že duchovní byl přesunut mimo hlavní centrum církevní správy, na méně exponovanou eparchii v zahraničí. Obě města jeho nového působiště leží u argentinských hranic v Río Grande do Sul, což je nejjižněji položený stát brazilské federace.

Hilarion jakoukoli spojitost své osoby s držením a převozem zakázaných látek odmítá. Trvá na tom, že drogy byly do jeho automobilu podstrčeny a vyjádřil naději, že osoby, které tuto operaci zorganizovaly, budou odhaleny a hnány k odpovědnosti. (Česká policie mezitím potvrdila, že v kufru vozidla nalezla kokain.) Pokud jde o jeho odjezd po propuštění z české policejní vazby 26. května, uvedl, že nejprve jel autem (dle webu ONA v doprovodu ruských diplomatů) do Maďarska a odtud letecky přes Konstantinopol do Moskvy. Pozoruhodné je, že po příjezdu do Ruska sloužil po boku patriarchy Kyrilla během letniční bohoslužby 31. května v Trojicko-sergijevské lávře. Z toho lze dovodit, že navzdory problémům souvisejícím s vyšetřováním v České republice nebyl Hilarion patriarchou ani vedením Ruské pravoslavné církve postaven mimo službu nebo izolován, ale přizván ke společnému slavení liturgie v rámci jednoho z nejvýznamnějších svátků církevního roku v nejvýznamnějším ruském pravoslavném klášteře.