Proč stát pohlíží na to obrovské množství alkoholiků a tabakistů s pokrytecky shovívavým úsměvem, zatímco huliče trávy důsledně kriminalizuje?

Vláda vyhodila v posledních letech obrovské množství peněz za hloupé experimenty se zelenou energií. Pole a louky se proměnily ve skladiště solárních panelů a namísto brambor a ovsa se pěstuje řepka. Takhle vypadá návrat k přírodě v podání státu.

Občané na tom nejsou o nic lépe – aby se dostali do povznesené nálady, vyhazují svoje těžce vydělané peníze za výrobu jakési umělé a velmi pomíjivé blaženosti.

Dělat si dobře za pomoci sušených květenství konopných rostlin vypadá docela ekologicky. Vlastně by to stát měl podporovat, jako všechno zelené. Proč to nedělá? Proč naopak všechny ty vyznavače marjánky tak úporně pronásleduje? Protože chce ukázat, že dbá na spravedlnost, zákonnost a dobré mravy. Proto stojí dnes a denně před soudy různých stupňů jako dva nesmiřitelní soupeři - na jedné straně stát, který ví všechno lépe než my, na druhé straně občan, který si chce za své peníze pěstovat konopí na své zahrádce kvůli jeho skvělým léčebným účinkům nebo si dát občas jointa s přáteli.

Těžko říct, kde je právo a spravedlnost. Možná nikde. Jisté je pouze to, že ani jedna strana se svého přesvědčení nikdy nevzdá. Protože stát chce svoje daně a občan chce svoji svobodu. A víc je nezajímá.

Podle platné legislativy můžete mít u sebe beztrestně pouze 1,4 gramu pervitinu, 1,4 gramu heroinu, 0,9 gramu kokainu, tři tablety extáze, devět gramů marihuany, čtyři gramy hašiše a čtyřicet plodnic lysohlávky. Podle téže platné legislativy si můžete svobodně pořídit a vesele konzumovat jakékoli množství rumu, vodky a cigaret s filtrem nebo bez, jak je libo, samozřejmě se státem nařízeným upozorněním, že to škodí zdraví.

Časté kouření tabáku, stejně jako užívání chlastu ve větším než malém množství škodí zdraví zcela prokazatelně, zatímco hulení trávy je trestné, i kdyby bylo ojedinělé a zdravotně vás nijak nepoznamenalo. Stačí, když si shodou okolností strčíte do kapsy o jeden gram víc, než rozhodl stát. Výsledek? Hospody plné pomalých sebevrahů, kteří propíjejí rodinné rozpočty a připravují se přechod ze zaměstnání do protialkoholní léčebny a z manželství k rozvodovému soudu, a na druhé straně množina mladých lidí, kteří hledají sami sebe a s jointem v ruce se zdokonalují ve hře na schovávanou.

Něco tady nehraje.

Proč stát pohlíží na to obrovské množství alkoholiků a tabakistů s pokrytecky shovívavým úsměvem, zatímco huliče trávy důsledně kriminalizuje? Proč jednu drogovou oblast sleduje mikroskopem a druhou dalekohledem?

Opravdu takhle vypadá spravedlivá legislativa, která má chránit společnost před zhoubnými následky užívání návykových látek? Proč právě devět gramů marihuany a ne deset? Proč zrovna čtyři gramy hašiše a ne pět? Jak na to ti navrhovatelé přišli? Mají snad osobní zkušenost s tím, že devět gramů marihuany vás nakopne, ale deset gramů už vám podrazí nohy?

Mám nepříjemný dojem, že s námi stát hraje pokryteckou hru. Alkohol ve větším množství (a u nás se jinak než ve velkém nekonzumuje) ničí zdraví zcela spolehlivě a o nic méně než cigarety, lysohlávky nebo pervitin. Nicméně na žádné láhvi se špiritusem žádné varování nenajdete. Zato když stát dohoní uživatele marihuany, nejraději by jim na triko připnul zelené odznáčky ve tvaru konopí, aby je příště snadněji rozpoznal v davu podezřelých mániček.

P.S. Autor tohoto příspěvku se neskromně domnívá, že je vzorem občanské spořádanosti a dodržování platných zákonů, nemá tušení, jak chutná marihuana nebo jaké jsou její účinky, namísto tvrdého alkoholu doporučuje vodu s citronem a pocity blaženosti si navozuje nikoli užíváním návykových látek, ale užitečnou prací, pravidelným joggingem a častým kontaktem se svou milovanou manželkou.