Ústecký kraj doplácí na machinace s evropskými dotacemi. Odpovědnost ale sahá i do metropole
Existuje jedno jméno, které na ministerstvu financí slyší opravdu neradi, hlavně při diskusích o fondech z Evropské unie. Jeho nositelem je Lukáš Wagenknecht, šéf neziskovky Good Governance. Na rozdíl od mnoha politiků, kteří o penězích z Bruselu mluví v plochém europtydepe, se v komplikovaném světě fondů opravdu vyzná. Úplně v malíčku má ROP Severozápad, tedy nejprofláknutější z osmi regionálních operačních programů. V minulosti totiž vedl audit, který si objednalo ministerstvo financí, a při prosévání dotací pro Ústecký a Karlovarský kraj zjistil, že je, zjednodušeně řečeno, skoro všechno špatně.
Teď už to bude rok, co přes ROP Severozápad přestaly téct kvůli odhaleným nesrovnalostem peníze. Kraj, vedený od podzimu novou koalicí v čele s komunisty, stále nenašel společnou řeč s vládou o tom, kdo zaplatí Bruselu více než dvouapůlmiliardovou korekci. Předlužená města a podnikatelé mezitím čekají na slíbené dotace a postupně se jich stále více blíží finančnímu průšvihu. Kde je vlastně chyba? Mohou si za to potomci poválečných náplav do odněmčených Sudet sami, když vytvořili prohnilá klubka vazeb, zacílená na pravidelné "malé domů"?
Pravda je, že hlavně Ústecký kraj má dlouhodobě špatnou pověst, přilepit mu další hřích proto není těžké. Bývalý auditor společnosti Deloitte ale jednorozměrný obrázek narušil, když ukázal na povinnosti resortu se sídlem v Letenské 15 a dalších ministerstev.
My nic, my z Prahy
Severní Čechy tradičně evokují klišé jako špatné životní prostředí, sociální napětí, vysoká nezaměstnanost a kriminalita, ale také straničtí kmotři (Patrik Oulický, Alexandr Novák, Roman Houska), propojení byznysu a politiky a zejména v posledních dvou letech luxování evropských fondů místními kartely. Právě příliv unijních peněz se stal pomyslnou páteří veřejně známých nešvarů. Předepsané struktury se zaplnily těmi správnými lidmi, kteří náležitě schvalovali projekty, odklepávali zakázky a odkloňovali statisíce a miliony. Dlouho se nic nedělo.
Pohádka s evropskými fondy skončila přibližně před dvěma lety. Protimafiánský policejní útvar (ÚOOZ) udělal v březnu 2011 razii v sídle Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad a obvinil ředitele úřadu Petra Kušnierze a další lidi z uplácení. Později dostal Kušnierz od ústeckého krajského soudu sedm a půl roku natvrdo. Nová vlna zatýkání následovala loni v létě. Vedle dalších úředníků z ROP si policie vyšlápla také na tehdejšího náměstka hejtmanky, jednoho z nejvlivnějších politiků v kraji Pavla Koudu (ČSSD).
Ten by se měl dočkat soudu v příštích měsících. Mezitím vyšly najevo závěry z auditů Deloitte a brzy nato spadla klec úplně. Severozápadu se zastavil příliv dotací. Hospodaření s fondy si proklepla i samotná Evropská komise a výsledkem bylo vyčíslení 2,6 miliardy korun na finančních korekcích, které musí Česko zaplatit Bruselu, jinak se stavidlo pro podporu z EU neuvolní.
Ministerstva financí a místního rozvoje dala od pokuty ruce pryč. Hlavně Miroslav Kalousek se nechává slyšet, že za šlamastyku mohou zástupci krajů, kteří měli dotace na starosti. Kraje ale tvrdí, že vládní úřady byly za celý průšvih přinejmenším spoluzodpovědné, celou sumu uhradit nechtějí, nejvíc by daly půlku. Nabídku od ministerstva financí na půjčku regiony odmítají, prý by neúměrně zvýšila jejich dluh. "Rozhodnutí kraje nepodílet se na úhradě korekce stále trvá. Zastavení ROP Severozápad na kraj dopadá jako na příjemce dotací, věc samotné korekce je vztahem mezi Evropskou komisí a Českou republikou," řekl týdeníku Euro ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Ve stejném duchu odpovídá také hejtman Karlovarského kraje: "Trváme na tom, aby stát přijal svůj díl odpovědnosti a postavil se čelem k hrazení korekcí. Podobně to udělal také v případě Operačního programu Doprava, kde zaplatil přes devět miliard korun, v případě Operačního programu Podnikání a inovace a dalších. Rozdílný přístup státu k řešení problémů v operačních programech ministerstev a v regionálních operačních programech nám vadí," zdůraznil Josef Novotný (ČSSD). Faktem je, že zaplacení vyměřených korekcí by zhoršilo už tak nemalé zadlužení regionů. Například Ústecký kraj v současnosti eviduje dluhové zatížení dvě miliardy, letos má na splátkách uhradit přes půl miliardy, z toho 390 milionů jsou splátky úvěrových rámců použitých na předfinancování evropských projektů. Pokud by kraj musel sáhnout jenom do vlastní kapsy pro zaplacení korekcí, na několik let by své angažmá omezil na provoz veřejných služeb, které plní ze zákona. "Na úkor finanční opravy by byly kráceny prostředky zejména na vlastní investice kraje a dále například pro příspěvkové organizace," varoval Bubeníček.
Stav nouze
Hádky o to, kdo má platit, poprvé vyvrcholily už v březnu, kdy ústečtí krajští zastupitelé odmítli zaplatit. Od té doby se o horkém bramboru stále jedná, ale bez většího pokroku. Na dohodu samozřejmě tlačí firmy a města v obou krajích. Roční absence prostředků z unijního penězovodu není nic příjemného. Ministerstva ale zůstávají neoblomná. "Názor ministra financí se nezměnil. Kompromisem je již nabízená půjčka ze státního rozpočtu," zdůraznil mluvčí Kalouskova resortu Ondřej Jakob. Úřad vedený Kamilem Jankovským zase zdůraznil, že podle evropských právních předpisů je za řízení operačního programu zodpovědná Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, respektive její výbor, složený pouze ze zástupců Ústeckého a Karlovarského kraje. "Národní orgány zde nemají žádné zastoupení," vzkázalo ministerstvo pro místní rozvoj. Jenže tohle tvrzení je, jak uvádíme níže, trochu zjednodušující.
Svoji roli tu určitě hraje politická rovina sporu. Zjednodušeně řečeno, Kalousek využívá nabízenou příležitost, jak trochu posmažit ve vlastní šťávě levici, a hlavně KSČM, která donedávna nemusela s kůží na trh (vyjma malých obcí a několika měst, kde má starosty). Nicméně čas kvapí, a jestli se Češi nechtějí zapsat do pomyslné černé listiny v EU, musí se problém v nejbližších dnech rozlousknout. Lhůta, dokdy se Česká republika může vůči korekcím oficiálně ohradit a pokusit se tak minimálně o zmírnění postihu, vyprší tento týden, konkrétně 5. června.
Ještě předtím by měl o postoji za Česko rozhodnout výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. "Řešení jsou stále stejná. Stát nebo kraje zaplatí, nebo se bude postupovat podle článku 100 nařízení 1083," řekl týdeníku Euro předseda rady Petr Navrátil (ČSSD). Zmíněný článek mimo jiné uvádí, že pokud se členský stát s Bruselem nedohodne, rozhodne Evropská komise o finanční opravě do šesti měsíců sama.
Nepříjemný šťoura
O to víc je teď pro ministerské nepříjemná kritika Lukáše Wagenknechta. Zpochybňuje hlavně tvrzení, že resort je v korekcích z obliga a vina leží pouze na dotačním úřadu. "Ministerstvo financí podle evropského nařízení audituje od roku 2007 systém nakládání s dotacemi ve všech ROP, a kdyby dělalo svou práci dobře a nepřivíralo oči, mohly se problémy napravit už mnohem dříve," řekl Wagenknecht týdeníku Euro. Financím leží auditor v žaludku hlavně kvůli varování, že kraje by z právního hlediska korekce neměly platit. "Regionální rada regionu soudržnosti je v podstatě kvazi státní úřad, financovaný z ministerstva pro místní rozvoj a krajských rozpočtů. Rada ale není podřízená kraji, ten by tak vlastně platil za závazky státu. Otázkou je, jestli krajský úředník vůbec může takové peníze vydat. To se pak dostáváme do oblasti trestního práva," říká Wagenknecht. Upozorňuje také na to, že ministerstvo financí i další resorty měly své zástupce v monitorovacím výboru operačního programu, který průběžně sledoval nakládání s fondy a odpovídal za kvalitu jeho řízení. Členem takového výboru pro ROP se sídlem v Ústí byl několik let i současný Kalouskův náměstek Jan Gregor, který nyní paradoxně jedná za resort s kraji o úhradě korekcí. Wagenknecht v dubnu na tato "specifika" upozornil i ústecké krajské zastupitele.
Bylo by naivní předpokládat, že by si Kalousek a jeho úředníci vzali argumenty nezvykle otevřeného auditora k srdci. Věcná kritika, jež nahlodává jednorozměrný obraz strážce hospodárnosti, není v Letenské 15 vítaná. Co se týče korekcí, k nějaké dohodě nakonec zřejmě dojde. Dál ale bude rezonovat otázka, kterou nadhodil Wagenknecht: Nakolik jsou současné trable severu zakódované v systému, a sice jednak v nastavení evropských fondů, především však v kvalitě norem a jejich dodržování? Fondy jsou určitě pekelně byrokratická záležitost, která logicky svádí k nešvarům. Pokud nemají dělat více škody než užitku, musejí se ctít pravidla na všech úrovních. Jinak se raději obejděme bez nich.
Týdeník EURO 23/2013, 3.6.2013