Čeští politici měli od policie informace, že prodávají doly nastrčené firmě. Přesto Mostecká uhelná společnost skončila v rukou Appianu

Soud ve švýcarské Bellinzoně vynese rozsudek v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) zhruba v polovině července. Nejspíš ale bude do té doby ještě veselo. I po letech se totiž objevují nové skutečnosti. Nejnověji vyšlo najevo, že politici byli bezpečnostními složkami informováni o tom, že doly neprodávají renomovanému americkému investorovi Appian, nýbrž nastrčené firmě.

Dokládá to zpráva protikorupční policie z roku 2004 adresovaná státnímu zastupitelství i policejní spis s krycím názvem Kosatka, který policie na MUS vedla. V dokumentech, které má týdeník Euro k dispozici, stojí, že delawarská společnost Appian je pouze prázdnou schránkou. Ta měla zakrýt vytažení peněz z MUS a následné zakoupení akcií společnosti. Na varování ovšem nikdo z politiků nereagoval.

Policie došla při svém vyšetřování ještě dál. Rozklíčovala smlouvy mezi Appianem, švýcarskou společností Investenergy, Synergo Suisse CZ, Newton Financial Management Group a jedním z obžalovaných Jacquesem de Grootem. Předposlední březnový den v roce 1998 Appian a Investenergy uzavřely "řádnou a neveřejnou smlouvu, jejímž předmětem byl obchod týkající se závazku k ovládnutí MUS, důlního koncernu v ČR", stojí ve spise Kosatka. O pár dnů později, 18. dubna, byly uzavřeny další dvě smlouvy. "Investenergy a Appian koupí za využití jména Appian blok akcií MUS. (…) Po materiálním převodu akcií na Investenergy či Synergo během května až října 1998 byla smlouva o držení akcií ukončena. S ukončením této smlouvy bylo rovněž ukončeno právo k užívání jména Appian k ovládnutí MUS. To bylo potvrzeno písemně 4. května 1999 Jacquesem de Grootem. Jednání ohledně zapůjčení jména Appian se dle operativního zdroje účastnilo několik osob ze strany Investenergy - Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus, Josef Hojdar a další," píše se v policejním spisu. Česká vláda i policie zkrátka měly dostatek informací, aby podezřelému obchodu zabránily, anebo jej alespoň řádně vyšetřily. Ani jedno se nestalo.

Manažeři sobě

Mostecká uhelná společnost vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Před privatizací stát převedl 46 procent akcií uhelné společnosti na Fond národního majetku a pět procent věnoval zdarma městům a obcím. Ty pak své akcie postupně prodaly. V době, kdy manažeři MUS skupovali akcie od obcí, na jejichž katastrech doly ležely, byl mimořádně aktivní zejména bývalý sociálnědemokratický poslanec Josef Hojdar. Za úřednické vlády Josefa Tošovského v roce 1998 pak management dolů krytý nastrčeným Appianem finišoval v tajném skupování volných akcií z trhu i od obcí, a to za peníze vytažené ze samotné firmy. Manažeři díky tomu získali majoritu ve společnosti. Následující vláda Miloše Zemana krátce po svém vzniku rozhodla, že další nastrčené firmě, zmíněné společnosti Investenergy, prodá zbylých 46 procent dolů za 650 milionů korun. Učinila tak navzdory jednoznačnému varování.

Švýcarští vyšetřovatelé podezřívají v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti z trestné činnosti Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Jacquesa de Groota. Tytéž lidi v minulosti vyšetřovala už česká policie a státní zastupitelství, případ se jim ale nikdy nepodařilo dotáhnout do konce. "Obžalovaným je vyčítáno, že v letech 1997 až 2003 organizovali rozsáhlou zpronevěru finančních aktiv Mostecké uhelné společnosti se záměrem zabrat její fondy a získat její akcie," stojí v textu švýcarské obžaloby.

Obžalovaní měli podle švýcarských žalobců svým jednáním český stát připravit o zhruba tři miliardy korun.

Peníze z prodeje MUS putovaly podle zjištění českých i švýcarských vyšetřovatelů přes Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Kypr a daňový ráj ostrov Man až k podezřelým obchodníkům.

Na podivný způsob privatizace Mostecké uhelné společnosti jejími tehdejšími manažery v čele s Antonínem Koláčkem upozorňoval v minulosti především šéf Fondu národního majetku Roman Češka.

Český stát předloni promeškal lhůtu, aby se přidal k žalobě švýcarské prokuratury. Zástupci českého ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kteří se do Švýcarska vydali, tak mohou v Bellinzoně pouze vyčkávat, jak jednání soudu dopadne. Bývalí manažeři dolů byli nicméně loni v červnu obviněni i v České republice. A česká policie jim obstavila majetek za zhruba 1,25 miliardy korun.

Každému zaplatili

Ze sedmičlenné skupiny obžalovaných se soud ve švýcarské Bellinzoně zabýval zatím pouze třemi přítomnými obžalovanými manažery - Markem Čmejlou, Jiřím Divišem a Petrem Krausem. Soudce Jean-Luc Bacher odmítl přerušit jednání, jak žádali advokáti nepřítomných Oldřicha Klimeckého, Antonína Koláčka a Belgičana Jacquesa de Groota. Soud jejich případy zatím oddělil a bude se do 24. května věnovat přítomným podnikatelům. Obžalobu Luboše Měkoty soud odložil, protože těsně před zahájením procesu zemřel na golfu na srdeční příhodu.

Vyšetřovatelé považují za hlavu celé operace Antonína Koláčka, který s médii dlouhodobě nekomunikuje. Minulý týden ovšem učinil výjimku, když poskytl obsáhlý rozhovor deníku Právo. Koláček odmítl obvinění spojená s privatizací firmy a tvrdí, že švýcarský soud, který případ řeší, nemá takzvaný zdrojový trestný čin. "Nikomu nevznikla žádná škoda," řekl Koláček Právu. K soudu do Švýcarska prý pojede 10. června. "My jsme nikoho nepoškodili, to, co jsme slíbili, jsme každému zaplatili," stojí si za svým.

Předseda švýcarského trestního tribunálu Jean-Luc Bacher nařídil hlavní líčení na 24. června. Teprve poté vyslechne obžalované. Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti čelí obžalobě, že ve švýcarských bankách, především Credit Suisse, prali špinavé peníze. Na bankovních kontech jim proto prokuratura zmrazila 660 milionů švýcarských franků, zhruba čtrnáct miliard korun, které měli získat nelegálním ovládnutím polostátních dolů.