Podle informace Práva by v rámci diskuse o změnách Ústavy ČR mohl být podán návrh, aby vláda, která nezískala důvěru nebo je v demisi, nečinila žádná strategická rozhodnutí, tedy větší převody státního majetku nebo rozhodování o velkých veřejných zakázkách a dotacích.

Měla by rozhodovat pouze o záležitostech, jejichž hodnota nepřesahuje 500 miliónů korun, navrhuje poslanec za TOP 09 Martin Plíšek. Návrh za rozumný označil i ministr financí Andrej Babiš.

Zástupci ostatních parlamentních stran většinou souhlasí s tím, že by vláda ve stavu demise nebo bez důvěry taková rozhodnutí opravdu přijímat neměla; nejsou však přesvědčeni o tom, že je k tomu nezbytné doplňovat ústavu.

Pokud by byla shoda v tom, že postavení vlády ve stavu demise nebo bez důvěry Sněmovny je třeba v ústavě přesněji vymezit, pak by se ovšem tato změna nemohla týkat jen rozhodnutí ekonomického charakteru, ale musela by být formulována obecněji, aby se vztahovala i na věci politické povahy.

Do ústavy nepatří konkrétní sumy

Taková vláda by neměla např. rozhodovat o diplomatickém uznání vlády jiného státu. To přísluší normální vládě, jež disponuje parlamentní důvěrou. Rozhodně nemůže být v ústavě uvedena nějaká částka v korunách, pokud jde o rozsah případného vládního usnesení. Takové věci do ústavy nepatří a také bychom je v žádné ústavě, která jinak speciální ustanovení o omezení úlohy vlády ve stavu demise či bez důvěry má, nenašli.

Bylo by vhodnější, kdyby takový návrh nebyl podáván jako pozměňující v průběhu diskuse, ale kdyby byl součástí předkládaného celkového návrhu - už z hlediska jednotného legislativního zpracování.

Pro oživení historické paměti, kterou bychom v oblasti ústavních změn, ať už přijatých, nebo jen navržených, měli uchovávat, připomínám, že v návrhu změny Ústavy ČR, který byl předložen za Zemanovy vlády, takové ustanovení obsaženo bylo. Čl. 75 (1) měl znít takto: Vláda, která je pověřena vykonáváním svých funkcí prozatímně až do jmenování vlády nové, činí pouze opatření, která nesnesou odkladu. To platí i pro jednotlivé členy této vlády pověřené řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(2) vláda uvedená v odstavci 1 nemůže Sněmovně předkládat návrh státního závěrečného účtu, nemůže spojovat předkládaný vládní návrh zákona s žádostí o vyslovení důvěry. Rovněž nemůže Sněmovně předložit žádost o vyslovení důvěry.

Dosavadní zkušenost s fungováním takových vlád v průběhu polistopadového vývoje pozitivní není. Vlády ve stavu demise přijímaly rozhodnutí, pro které jejich ústavně-politický mandát nestačil. Vzhledem k nízké úrovni naší politické a parlamentní kultury se před přijetím takových rozhodnutí nezastavily.

Proto by asi bylo vhodné při přípravě vládního návrhu změny ústavy do něho zahrnout i ustanovení, jež by omezovala úlohu vlády ve stavu demise či bez důvěry na opatření, jež nesnesou odkladu a jsou nezbytná k udržování chodu státu.

Rozpouštění Sněmovny? Také si zaslouží úpravu

Zároveň by bylo vhodné v takovémto návrhu zpřesnit platná ustanovení ústavy vztahující se k institutu rozpouštění Sněmovny prezidentem republiky. Tento institut má sloužit jako prostředek k tlaku exekutivy na Sněmovnu, aby nebyla nečinná nebo aby přijímala zákony, jež jsou důležité pro vládu.

Proto je třeba změnit text ustanovení, že prezident republiky může rozpustit Sněmovnu, pokud se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož nikoliv projednáním, ale schválením spojila vláda otázku důvěry. Projednání může skončit i zamítnutím, kdežto v tomto případě jde o to, aby Sněmovna zákon přijala. Když jej nepřijme, má být rozpuštěna. Dále by bylo vhodné zpřesnit ústavní ustanovení v tom smyslu, že prezident republiky nerozhoduje o rozpuštění Sněmovny, pokud ta se sama svým usnesením rozhodla o zkrácení svého volebního období. To je suverénní rozhodnutí Sněmovny a prezident republiky ji nemá co rozpouštět, ale má jen vyhlásit datum voleb.

Každá ústava obsahuje ustanovení různé povahy. Některá jsou používána často, některá jen ve výjimečných situacích, nemají v ní však být ustanovení věcně vadná a v těchto dvou případech tomu tak je.

Autor je ústavní právník

Právo, 26.5.2015