K novému trestnímu paragrafu 318a, kriminalizujícímu činnost pro cizí moc, už se vyjádřili všichni: vládní i opoziční politici, ministr vnitra i dezoláti. Dovolím si tedy pohled češtinářky na historii našich „politických“ paragrafů.

Před Vánoci 1941 zemřel v táboře Mauthausen na následky mučení Karel Hašler. Paradoxně ho nacisté možná ušetřili problémů po roce 1945. Hašler byl vlastenec, stoupenec generála Gajdy, za ženu měl Němku a slovně znectil nejednoho prvorepublikového politika. Akční lidové soudy zřízené Edvardem Benešem by na něj za pomoci retribučních dekretů nejspíš nějakou špínu našly.

Velký dekret z června 1945 byl namířen na zrádce a kolaboranty, popravy se někdy konaly i do dvou hodin. Malý dekret z října 1945 postihoval „provinění proti národní cti“ a byl pružnější. Stačilo hrát v německých filmech, přijmout německé vyznamenání, zúčastnit se večírku s nacistickými prominenty či se do některého z nich zamilovat. Bič gumových paragrafů pocítili Vlasta Burian, Lída Baarová, Nataša Gollová, Jakub Deml, filmový magnát Miloš Havel a řada dalších osobností.

Po komunistickém převratu 1948 přišly další pružné zákony. Karel Pecka i Jiřina Štěpničková byli souzeni za pokus o emigraci, k němuž se hladce přilepila velezrada. Katoličtí básníci a spisovatelé Václav Renč, Jan Zahradníček, Josef Kostohryz, Bedřich Fučík a František Křelina dostali v roce 1952 vysoké tresty v zinscenovaném procesu se Zelenou internacionálou, za vyzvědačství a spolupráce s cizími mocnostmi za účelem svržení komunistického režimu. Až poté začali komunisté na popud Moskvy lovit viníky ve vlastních řadách a vygenerovali skupinu Rudolfa Slánského. V „krvavých padesátkách“ bylo popraveno asi dvě stě lidí, další stovky tisíc skončily ve vězení či uranových lágrech.

Tečkou za krátkou svobodou šedesátých let byl „pendrekový zákon“, přijatý 22. 8. roku 1969 v zájmu pořádku, „narušovaného ze strany protisocialistických a protispolečenských živlů“. Ve vazbě díky němu skončilo dva a půl tisíce lidí. Paragrafy 98 a 202 trestního zákona č. 140/1961 Sb. (“podvracení republiky a socialistického zřízení“ a „výtržnictví“) posílaly do basy Ivana Martina Jirouse, Václava Havla, Svatopluka Karáska a osvědčily se i při krocení mladší generace.

No a podle aktuálního paragrafu 318 a se viníkem stává, „kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“.

Po hladkém průchodu Sněmovnou i Senátem je dál předmětem ostré diskuse, neb se zjevně zařadí do rodiny svých starších gumových sourozenců. Doufejme, že nás nečekají další procesy s Miladou Horákovou, Plastiky, prostořekými politiky nebo tvrdohlavými básníky. To by byl alarmující signál.

Psáno pro MF Dnes, 27. 1. 2025

___________________________________________________________________________________________

Knihy Veroniky Valíkové najdete zde ..a zde:

Soukromý nebe (2004)
Novela. Pohádka o rizikových těhotenstvích, jedné krásné porodnici, čaroději jménem Gral a lásce v mnoha podobách.

Češtinářky (2022)
Román o učitelích, studentech a lásce k literatuře, která je učebnicí etiky a trenažérem života. A také o lobbingu a bossingu a o tom, jak literaturu ve školách zválcovaly reformy úředníků s tichým souhlasem akademické obce a studenti si teď místo četby knih stahují rozbory z internetu.

Sesterské domino (2025) Sbírka povídek, jejichž zásadními tématy jsou sourozenecké vztahy, láska a hledání cest, které nevedou do pekla. Kulisy se mění: divadlo, vodácký tábor, FF UK i taneční parket. Mění se i vyprávěcí formy, atmosféra, nálada. Většina povídek řeší nějaké pnutí mezi sestrami, jedna se narodila po dvacátém odvšivování mé devítileté dcery, jiné inspirovalo dceřino dospívání. Několik povídek vykvetlo na úhoru mých učitelských zkušeností a bojů s Cermatem kvůli nevhodnému modelu státní maturity z ČJL. Všechny povídky jsou na počátku konfrontovány s jiným textem – úryvky z Bible a klasické literatury.