Spor mezi bývalým ředitelem policejního protimafiánského útvaru Robertem Šlachtou a šéfem parlamentní vyšetřovací komise Pavlem Blažkem trochu připomínal souboj, který má ukázat, kdo ze dvou vesnických kluků dokáže zdvihnout větší břemeno, vypít víc piv nebo přetlačit toho druhého v páce.

Ve skutečnosti to byl jen povrch konfliktu, ve kterém nejde o Blažka a Šlachtu, ale o střetnutí dvou světů. Při samotné slovní výměně neměl přímočarý policista mnoho šancí proti zkušenému advokátovi, to se ostatně dalo čekat, skrytý konflikt dvou postojů k životu, a zvláště veřejnému životu, ale tak jednoznačně neprobíhá.

Jde totiž o postoje, které určovaly vývoj společenského života v uplynulých deseti letech. Srozumitelnější je na první pohled Šlachta. Zkušený policista byl dlouhá léta hrdinou klasického boje mezi dobrem a zlem.

Samozřejmě se cítil být na straně dobra a připomínal mstitele bezpráví, kterého se zločinci dopustili na nevinném obyvatelstvu. Selhat mohl jenom tím, že nedopadl ty, kdo nás dlouhá léta sužovali korupcí a podobnými zločiny.

Tento postoj i výklad světa byl populární v široké společnosti, protože umožňoval vykládat složitý svět stejně jednoduše, jako to bývá v pohádkách pro dospělé z Divokého západu. Lidé nejen v české společnosti zažívají složité časy. Musí respektovat a přizpůsobit se okolnostem určovanými globálními toky kapitálu a z toho vyplývajících ekonomických a sociálních vztahů.

Leccos z toho pociťují jako nespravedlnost, když slepé proudění událostí vyzdvihuje jedny a ponižuje ty druhé, často ty schopnější. Mnozí nad tím rezignují, věří však, že nakonec přijde spravedlnost, která postihne ty, kdo se jen náhodou dostali k penězům a moci. Přitom je vždy na místě podezření, že oné náhodě pomohli nějakými nečestnými či protizákonnými prostředky.

Svět není černobílý

Mstitel Šlachta naplňuje jejich očekávání, že spravedlnost přece jen existuje a najde si každého, kdo porušil její pravidla. A této poptávce policejní plukovník vědomě sloužil.

Proti tomu stojí Blažek, politik z doby sestupu ODS, který nemá za sebou zkušenosti z pronásledování narušitelů zákona, ale zato zažil spousty sporů před soudem, kde výsledky policejního vyšetřování někdy sloužily jako důkazní materiál. Dobře tedy ví, že také policie se může mýlit a že svět není rozdělen na dobro a zlo.

Každý, když má tu možnost, tak je přinejmenším v pokušení pomoci svému štěstí společensky ne zcela uznávaným způsobem – slušně řečeno. Dobře ví, že hledání spravedlnosti před soudem je často složitá právní bitva, kde často víc záleží na šikovnosti advokátů, než na podstatě věci.

A také už má zkušenosti s tím, že i ten, kdo se prezentuje jako nejvíc dobrý, před soudem používá všechny prostředky, aby prokázal svou pravdu, když to nejde jinak. Logicky si to Blažek myslí i o Šlachtovi a jiných čestných policistech.

Podezření bylo potvrzeno, když vyšlo najevo, že elitní policisté a státní zástupci ze Šlachtova okolí obviňovali policejního prezidenta Tomáše Tuhého na základě zprávy sms, kterou měl Tuhý poslat stíhanému podnikateli, u které však mělo být každému policistovi jasné, že ji Tuhý nemohl poslat.

Není překvapením, když dokonce westernový hrdina použije proti padouchům nestandardní nástroje. Hlavně když je dostane. Když však očividně sám nedodržuje všeobecně uznávaná pravidla, musí před soudem prohrát. Svět není černobílý.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus