PRÁVO: Skandál v Karibiku je šance pro českou politiku
Nikdo nemůže české policii a státnímu zastupitelství zakázat zahájit vyšetřování podezření z uplácení zahraničních politiků. To je totiž podle českých zákonů nesporně trestný čin. Řadu dokumentů může českým kolegům předložit vyšetřovací komise britské vlády. Už z nich je jasné, že J&T banka britským úřadům nesdělila pravdivé údaje. Nikdo nemůže zakázat bankovnímu dohledu, aby okamžitě a do hloubky prověřil podivné úvěrové praktiky české banky, která cizímu politikovi s nesplácenými a snadno dohledatelnými osobními dluhy ve výši čtvrtmiliardy korun, dá bezúročnou půjčku sto dvacet milionů korun, luxusní kreditní kartu s útratou za padesát milionů a navrch, přes lichtenštejnskou spojku Arling Anstalt, ještě dalších čtyřicet, celkem bratru za dvě stě deset milionů – a nic z toho nevymáhá a neúročí. Zkuste si zajít do banky a požádat o podobné podmínky. Jako záruku nabídněte, stejně jako onen karibský politik, padesát procent narychlo vytvořené společnosti, která nikdy nic nepostavila a nevykonala, ale má skvělý nápad postavit na cizích pozemcích, patřících notabene cizímu státu, golfové hřiště. Určitě vás přijmou s otevřenou náručí.
Nikdo nemůže zakázat vládě, aby pověřila ministra financí urychleně, tak jak to udělala už řada zemí OECD, podepsat smlouvu s novou vládou Turks and Caicos Islands o výměně daňových informací. Minulý týden to bez problémů podepsali zástupci Velké Británie, Nizozemí a Irska. Proč ne Česká republika? Vládě stejně tak nikdo nemůže zakázat podepsat podobnou smlouvu, kterou Velká Británie, ve viditelné reakci na karibský skandál, podepsala před pár dny i s Lichtenštejnskem. To se zavázalo, že vypoví správu účtů všem britským občanům, kteří neprokáží, že jejich v Lichtenštejnsku uložené finanční prostředky byly doma zdaněny. Bankovní tajemství nebude narušeno a identita klientů nebude oznamována. Pro britské občany jenom jednou provždy skončí možnost ukrývat ve Vaduzu nezdaněné peníze – a výnosy z trestné činnosti. Britský ministr financí odhaduje, že může jít až o v přepočtu sto dvacet miliard korun. Není právě tady recept na zalátání dramatické díry, která se otevřela v českém státním rozpočtu? Nic z toho není nemožné a zabránit tomu může jenom český strach a česká korupce.
Novináři se mohou bez ustání politiků a bankéřů ptát, jak je něco takového v České republice vůbec možné a celý skandál do detailu popsat. Máme před volbami a politické strany by měly být novináři i voliči tlačeny k závazku co nejrychleji přijmout zákaz anonymních akcií na doručitele, který je základem korupce a legalizace výnosů z trestné činnosti. Udělá to ODS a ČSSD, jejichž ke korupci nahluchlí poslanci se tomu patnáct let úspěšně brání? Situace se ale mění. Mimo naše hranice se díky bartolomějské noci karibské korupce daly do pohybu síly a zájmy, na které by parazitní český spolek přátel státních aktiv a regionální oligarchie, které si, slovy Miroslava Kalouska, zprivatizovaly veřejnou moc, poprvé nemusely stačit. Je osvěžující, když jeden z představitelů J&T Banky Daniel Křetínský ještě před několika dny v MfD přísahá, že mají pravidlo, aby žádný aktivní politik nebyl jejich klientem – a Britové zveřejní hned dvě čísla kont, které v bance měl z korupce obviněný premiér Michael Misick.
Velká Británie má jako členská země Evropské unie povinnost informovat evropský bankovní dozor o porušení bankovních zvyklostí a zákonů na území pod svojí jurisdikcí. Nejpozději po skončení soudního procesu s pěti karibskými politiky by tedy britské úřady měly zveřejnit svoje závěry o společném podnikání pražské J&T Banky, rodiny Misicků a dalších z korupce obviněných veřejných činitelů Turks and Caicos - a to i když se v České republice neodváží nikdo ničeho.
Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze
(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)