Neviditelný pes

PRÁVO: Rozpustit ČSSD

18.6.2011

Vláda má ústavní povinnost nechat rozpustit ČSSD pro porušování Ústavou stanoveného zákazu násilím prosazovat své zájmy. S podnětem EK, aby OLAF vyšetřil, zda k tomu nebylo zneužito 80 mil. Kč od EU na sociální dialog.

Prosazovat násilím zájmy politické strany článek 5 Ústavy všem politickým stranám nejenom zakazuje. Po historické zkušenosti s KSČ dokonce výslovně politickým stranám ukládá násilí jako prostředek k prosazování zájmů politických stran (aktivně) odmítat.

Pokusí-li se kterákoliv politická strana násilím prosadit své zájmy, svědčí všem ostatním politickým stranám ústavní povinnost pokusu o násilné prosazení zájmu kterékoliv politické strany, jako pokusu o rozvracení ústavního pořádku, aktivně zabránit.

Ústavní povinnost svědčí i všem koaličním stranám. Po zkušenostech s KSČ vyhodnotila naše Ústava v době svého vzniku jako největší hrozbu pro demokratické ústavní zřízení do budoucna snahu jakékoliv politické strany prosazovat své zájmy násilím.

Ústava v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku vyhodnotila vlastizrádnou úlohu, kterou v únoru 1948 sehrály „Revoluční odbory“ tak, že v rámci shromažďovacího práva nepřiznává odborovým organizacím politická práva spolků, společností a jiných sdružení upravená v oddílu druhém, hlavy druhé Listiny.

Teprve v hlavě čtvrté přiznává Listina odborovým organizacím právo se sdružovat, ale právo sdružování jim omezuje pouze na ochranu hospodářských a sociálních zájmů.

Již řadu let jsme svědky soustavného porušování Ústavou stanoveného zákazu násilného prosazování zájmů ČSSD. Případů je celá řada.

Např. jako ministr financí odmítal Bohuslav Sobotka veřejně vyplatit evropským demokratům nároky této politické strany na příspěvek ze státního rozpočtu. Tím porušoval ve funkci ministra za ČSSD Ústavou stanovenou rovnou, demokratickou soutěž politických stran. Zneužil pravomoc ministra financí výkonem státní moci k pohrdání nároky soutěžící strany. Státní moc je nejsilnější mocí ve státě. Je prosazována státem organizovaným násilím.

Zneužitím pravomoci ministra financí, v zájmu ČSSD na úkor evropských demokratů, odmítáním výplaty nároků ze státního rozpočtu soutěžící straně evropských demokratů, porušil Bohuslav Sobotka jako ministr za ČSSD Ústavou stanovený zákaz násilím prosazovat zájmy ČSSD. Na rozdíl od evropských demokratů, příspěvky ze státního rozpočtu nechal Sobotka bez odkladu ČSSD vyplatit. ČSSD tak proti evropským demokratům ministr Sobotka protiústavně zvýhodnil.

Beztrestnost odpovědnosti za rozvracení ústavního zřízení stupňuje ústavní rozvrat ČR. Každý veřejný činitel se ujímá funkce se závazkem dodržovat Ústavu. Beztrestností pohrdání Ústavou je politiky a médii veřejnosti ústavní rozvrat ČR zamlžován. Namísto odpovědnosti konkrétního veřejného činitele, za pohrdání Ústavou úplatným výkonem státní moci obecně burcují politici „k boji“ proti nekonkrétní „korupci“.

Ústava je základní smlouvou státu. Občané jsou Ústavou zavázáni plnit občanské povinnosti, především platit daně. Veřejní činitelé jsou Ústavou zavázáni vykonávat za peníze daňových poplatníků nestranně a nezávisle svoji pravomoc v souladu s Ústavou v zájmu občanů. Občané přes účelovou dezorientaci médii a politiky vnímají pohrdání veřejných činitelů Ústavou jednoduše jako „bordel“. Představitelé ČSSD se těší beztrestnosti od doby, kdy ovládli Bezpečnostní informační službu. Tedy dodnes. Odpovědnost, která se podaří utajit, jako by nebyla.

Kdo má informace, má moc. Jakým rozsahem informací vládne BIS, je tajné. Ve svobodném světě nevídané pročipování našeho života kartami všeho druhu a neznámý rozsah průniku BIS do všech možných databází dává tušit, že BIS je nejmocnější institucí v České republice. Institucí o to mocnější a nebezpečnější, oč je rozsah jejího vlivu utajenější.

O kom nic nevíte, toho můžete vydírat stěží. O co více máte informací, o to je vydírání snadnější. S kapitálem 1,2 miliardy rozpočtu ročně se dá pořídit taková technologie ke slídění, o jaké se žádné soukromé detektivní agentuře ani nezdá. Mrhat kapacitami k verbování slídilů není třeba. Prakticky každý si jednoho nosí sebou. Uvolněné kapacity mohou působit na posílení vlivu vydíráním. Proti utajené hrozbě BIS je hrozba ABL zanedbatelná.

Komu vděčí „křišťálově čistí“ politici ČSSD, že se mohou beztrestně smát údivu veřejnosti z jejich „zázračného“ zbohatnutí? Než se naivkové Topolánkovy vlády nadáli, šlápli na namydlený schod a dodnes patrně chudáci netuší, která bila. Jenom „křišťálově čistí“ politici ČSSD, která bije věděli od počátku. Naivkové Nečasovy vlády si už stačili také na namydlený schod řádně našlápnout. Je zázrak, že ještě napadli.

Mediálně prezentované zpravodajské fikce o „zločinech“ koaličních politiků vytváří neskutečně černobílý obraz „křišťálově čisté opozice“. Je to náhoda, nebo profesionálně odvedená práce?

Je-li černobílý obraz „křišťálově čisté opozice“ jako mediální odraz „zločinů“ koaličních politiků profesionální prací BIS, co jiného platí, než že jde opět o případ zneužití nejsilnější moci ve státě prosazované státem organizovaným násilím k prosazení zájmů ČSSD. Pro demokratické ústavní zřízení o to hrozivější, je-li zneužitím státní mocí prosazován zájem politické strany tajně.

ČSSD ustavené vedení BIS musí pomoci. Sobotka s Paroubkem je dostali opravdu do prekérní situace. S náruživosti gamblerů se před sněmovními volbami pustili do hazardu „volebního byznysu“. Propastný rozdíl mezi odhadovanými náklady sněmovní předvolební kampaně ČSSD a „charitou“ fakturovaných nákladů dává tušit, kolik je „popularita“ stála. „Výsledky průzkumů“ se do faktury za vyhotovení „průzkumů“ zahrnout nedají.

Sobotka s Paroubkem si půjčili „na volby“. Kdo jiný než oni mohl vědět, že podle „průzkumů“ sněmovní volby „vyhrají“. „Spravit“ ze státního rozpočtu „malé drobné“ z Lidového domu nemohl být po převzetí vlády problém. Vládu nepřevzali. Kdo jiný s „průzkumy“ selhal než BIS? „Vítězství“ ČSSD ve sněmovních volbách 2010 podle „průzkumů“ se nekonalo. Paroubek byl zaskočen. Nevzala důvěra ve všemocnost BIS za své?

Čekat, jestli podám na ČSSD insolvenční žalobu s účinkem zápisu ČSSD do insolvenčního rejstříku na internetu, a tím znemožním ČSSD výplatu příspěvku cca 180 mil. korun ze státního rozpočtu před obecními a senátními volbami, se Paroubkovi ve funkci předsedy nechtělo. Kdyby všechno prasklo, na koho by se vymluvil? Situace musela být opravdu zoufalá. Raději rezignoval a odjel na dovolenou do Řecka vyčkat věcí příštích.

O dva dny mě Václav Klaus předběhl vyhlášením obecních a senátních voleb s účinkem moratoria insolvenčního zákona na politické strany. Ztratil jsem čas prověřováním půjčky 180 mil. Kč ČSSD družstevní záložnou Fio. Smlouvu o půjčce družstevní záložnou na hospodářsky neodůvodněné plnění prohlašuje zákon za neplatnou. Uznat půjčku na předvolební kampaň politické strany za hospodářsky odůvodněné plnění je jako uznat korupci za legitimní podnikání. Co jiného je nezákonná půjčka než porušení rovné demokratické soutěže politických stran úvěrovým podvodem?

I cizí peníze jednou dojdou. Zvláště tomu, kdo podniká na principu „Dámy a pánové, kdo z vás na to má“.

Vládní koalice by měla opravdu pochopit, že ČSSD s ní „potřebuje“ navázat „dialog“. Zdroje došly. O termínu předčasných voleb se potřebuje Sobotka „dohodnout“, dokud má ČSSD v BIS vliv.

Odboroví bossové mají perspektivu svých předchůdců. Falbr europoslancem, Štěch předsedou Senátu. Co může budoucí vládní ČSSD nabídnout jiného než post prezidenta? Kdo věří, že na stávku nebylo zneužito 80 mil. Kč od EU na sociální dialog? Jediné důvěryhodné šetření může provést Úřad EU pro boj s podvody, OLAF. Jednak jsou to peníze EU, jednak v zemi, kde z nejvyšších státních představitelů je za nadměrné metry služebního bytu jako jediný trestně stíhán právě šéf Nejvyššího kontrolního úřadu, se na nezávislost kontrolních orgánů spoléhat nedá.

Dá vláda podnět Evropské komisi, aby OLAF vyšetřil, zda peníze EU na sociální dialog, nebyly odborovými předáky zneužity na porušení rovné demokratické soutěže politických stran jejich násilnou akcí k protiústavnímu převratu v ČR nastolením moci ČSSD? Když ne vláda Evropské komisi, která politická strana dá podnět Evropskému parlamentu? Jsme svědky strategie ČSSD vedené na principu „nepustíte-li nás k moci předčasnými volbami nejlépe hned, poštveme na vás ´lid´“. Tedy odborové předáky. Námi vyvolaný chaos nezvládnete. „Ústavně zvolená vládo, pojďte se „dohodnout“ na termínu, kdy nám podle „průzkumů“ po předčasných volbách předáte moc. ČSSD zbývá už jen dodat. „Na ´průzkumy´ k ´vítězství´ v předčasných volbách ještě máme. Na konci volebního období nám už nikdo nepůjčí.“

Čtvrteční stávka byla ryze politickým, protiústavním porušením rovné demokratické soutěže politických stran k násilnému protiústavnímu prosazení účasti ČSSD na vládě. Je to pokus přepsat výsledky sněmovních voleb 2010 prostřednictvím násilných akcí organizovaných předáky odborů. Je to pokus o rozvrat demokratického ústavního zřízení České republiky zneužitím hospodářských a sociálních zájmů členů odborových svazů k politickému vydírání ústavně nastolené státní moci České republiky. Je to pokus o státní převrat za okolností nasvědčujících podezření ze zneužití peněz EU na sociální dialog.

Vláda by ve chvílích existenčního ohrožení demokratického ústavního zřízení České republiky neměla ztratit ani minutu. Neměla by čekat na Bohuslava Sobotku, až přednese „pučistický“ projev hodný Jiřího Paroubka.

Ve chvíli existenčního ohrožení země pokusem o protiústavní převrat politickou stávkou odborových předáků by měla vláda spolu s podnětem Evropské komisi k pověření podezření ze zneužití prostředků EU úřadem OLAF podat i Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přezkoumání ústavnosti postupu ČSSD podle Ústavy a Listiny, a pro porušení zákazu stanoveného Ústavou - prosazovat politické zájmy násilím - navrhnout rozpuštění ČSSD.

Vláda má ústavní povinnost odvrátit ohrožení ústavního zřízení České republiky i za cenu těch nejkrajnějších opatření. Návrh na rozpuštění ČSSD nejkrajnějším opatřením není. Pokud začne z podnětu Evropského parlamentu konat OLAF dříve, než vláda podá podnět EK a návrh na rozpuštění ČSSD, riskuje koaliční vláda podezření na účast koaličních stran ve „volebním byznysu“. Nejen KDU-ČSL a Strana zelených mají šanci přesvědčit veřejnost, že ve „volebním byznysu“ nejedou.

Odkaz:
Odbory dostaly od EU 80 milionů na sociální dialog, vláda to prošetří, iDnes.cz 15.6.2011



zpět na článek