Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

To prezident porušuje Ústavu, že nechce jmenovat Turka ministrem! Hajzl jeden zasranej!

je to v bruseli !!

ani jsem to necetl, je tam prilis mnoho slov o nicem. Zakony maji byt jednoznacne a nemaji mit moznost dvojiteho vykladu, protoze pak je to anarchie. Viz soucasna situace.

Pak zákonitě dospějete k situacím, kdy příliš jednoznačné zákony nějakou možnost prostě opominou. Takže ta se stane neodsouditelnou.

Naopak, zákony mají být obecné.

Mimochodem, tak to podané to odpovídá tomu co kdysi osobně vzkazoval pan Rychetský občanům. Totiž, raději k soudům nechoďte vůbec, a snažte si své spory vyřešit i bez nich..Protože to řešení přes soudy je právě ta nejdražší, nejpomalejší, a nejkomplikovanější, s daleko nejmenší šancí, že se svého práva dobudou (čimž není míněn jen čistě rozsudek, ale faktické zaplacení celé škody a pod.).

Jenomže a pokud přijmeme premisu raději ex ante než ex post, tak to přece odpovídá právě tomu současnému stavu, kdy si každý ústavní činitel díky své ústavní pravomoci, vynucuje ten svůj právní výklad.

A v čem je mimořádný průšvih a skutečně ústavní krize. Tak přece zrovna v tom případě to přece nebylo o tom, "Prezident jmenuje předsedu vlády a většinu vlády, a pak se spolu hádají či soudí o toho jednoho ministra!.

Ale bohužel, a jak snad všichni vědí, tak to je po volbách tak, že napřed se spolu musí dohodnout o celé vládě a všech ministrech a až potom prezident jmenuje předsedu vlády a celou vládu.. Nebo snad ne?

Autor se mýlí v základním východisku: ústava jako základ právního řádu nemá být jen otevřeným „rámcem“, ale souborem jasně definovaných axiomů, z nichž se celé právo logicky odvíjí. Právě nejasnost v odpovědnosti, úkolech a lhůtách ústavních aktérů není přirozeným rysem moderní ústavy, nýbrž konstrukční vadou, která systematicky produkuje paralýzu. Pokud ústava nedává jednoznačnou odpověď na to, kdo má jednat, kdy má jednat a co se stane, když nejedná, nevzniká legitimní „manévrovací prostor“, ale neodpovědná diskrece. Přenášení klíčových otázek na interpretační praxi a soudy nevede k flexibilitě, nýbrž k mocenskému posunu bez demokratického mandátu. Ústavní axiomy mají právě proto existovat, aby minimalizovaly potřebu kreativního výkladu tam, kde jde o výkon moci, nikoli o její kontrolu. Ústava, která neumí jasně strukturovat odpovědnost a časový rámec rozhodování, selhává ve své nejzákladnější funkci: být pevnou kotvou právní jistoty.

K M Myrrynovič 22.1.2026 7:17

pan MM nezmiňuje roli ústavního pořádku. Proč si pan MM myslí že bylo třeba změnit Ústavu změnou slov v souladu s Ústavou na slova v souladu s ústavním pořádkem?

Už bych s tu Ústavu přestal rozpitvávat.

Určitě v ní není popsán důvod proč by bezúhonný občan nemohl být jmenován ministrem!

Jistě. Jenže otázka evidentně zní, JE-LI pan Turek bezúhonný.

O čem to zase MG píše? Vyjadřuje snad něčí názor Ústavu zrušit?

Zákon z 1. června 2002 (na popud M Zeman a P Rychetský) změnil Ústavu. Ústavní soud od té doby nalézá v souladu s ústavním pořádkem. Předtím v souladu s Ústavou.

Navrhuji změnu názvu z Ústavní soud na Soud ústavního pořádku.

Cílem mých článků je popsat způsob odvozování těch pravidel ústavního pořádku, která nejsou explicitně popsána přímo v ústavě.

slovíčkarenie namiesto hľadania ducha zakona ......

Ústava je základní obecný zákon a ten by neměl podléhat snahám brusičů práva a ústavním kutilům. Ústava vymezuje prostor pro demokratickou diskuzi a následnou dohodu.

Tedy pro žvanírnu bez jasného výsledku