Předmětem soudního řízení, které zatím nebylo pravomocně uzavřeno, je spor, zda prezident NKÚ František Dohnal může bránit Poslanecké sněmovně v kontrole hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu.

Trestní oznámení podal na Dohnala v březnu 2010 předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček. Předcházelo tomu nejprve zasedání kontrolního výboru, na kterém dostal jeho předseda Vladimír Koníček úkol zařadit na pořad sněmovního jednání bod s názvem „Současná situace na Nejvyšším kontrolním úřadu”. Výstupem této schůze bylo pověření předsedy Poslanecké sněmovny Vlčka, aby navrhnul zahájení kárného řízení s prezidentem NKÚ Dohnalem.

Podle Vlčka však při zpracování této kárné žaloby vyplynulo, že se František Dohnal mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, nebo maření úkolů úřední osoby z nedbalosti. Předseda dolní sněmovny tak nakonec kromě kárné žaloby podal i trestní oznámení. A aby toho nebylo málo, v říjnu 2010 podal nový předseda kontrolního výboru Vojtěch Filip na prezidenta NKÚ další trestní oznámení kvůli tomu, že prý Dohnal platil ze státních peněz služební cesty pro svou manželku.

Můžeme tedy říci, že poslanci z kontrolního výboru jsou do trestního řízení s Dohnalem přímo zapojeni. Vnímají to tak i samotní jeho členové. 26. července místopředsedkyně tohoto výboru Zdeňka Horníková řekla, cituji: „Obávám se, že pan prezident Dohnal si v tuto chvíli zařídil takové prostředí, že spor nemůžeme vyhrát.“ Konec citátu. Dále uvedla, že bude třeba změnit zákon o NKÚ, protože se v současné době vymyká všem kontrolám. Stejný názor zastává i Vojtěch Filip. Ten 27. července tedy v době, kdy bylo vedeno soudní řízení s prezidentem Dohnalem, řekl: „Já v každém případě budu prosazovat změnu ústavy ve věci NKÚ a samozřejmě do zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu chci zabudovat další kontrolní mechanismy, aby tento úřad nebyl tím, o kterém se říká, že pod svícnem je tma.“ Konec citátu.

Samotné zatím nepravomocné soudní rozhodnutí o trestu pro Františka Dohnala, které by v případě potvrzení znamenalo jeho odvolání z funkce, Zdeňka Horníková označila za dobrý signál směrem ke společnosti a dodala, cituji: „Jasně se ukázalo, že poslanci konali v souladu se zákonem, že konali v souladu s usnesením sněmovny, která přijala povinnost kontrolního výboru kontrolovat hospodaření NKÚ.“ Konec citátu. Vojtěch Filip uvedl, že kvituje s povděkem, že soud uznal Dohnalovo zavinění. Horníková i Filip sice zmínili, že je třeba počkat na výsledek odvolání, to jim však nebránilo vyjádřit potěšení z rozsudku.

Se svojí troškou do mlýna přispěchal i premiér Petr Nečas, jehož mluvčí řekl, cituji: „I přesto, že se zatím jedná o nepravomocný rozsudek, podle předsedy vlády je pozice prezidenta NKÚ Dohnala neobhajitelná." Konec citátu. V případě jiných osob, které by ze své funkce měli odejít, a kde není třeba čekat na rozhodnutí soudu, předseda vlády nebývá vždy tak aktivní. To ale není jediná zajímavost. Když v březnu Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl o Dohnalově nevině v případě nařčení z neoprávněného užívání dvou bytů spojených v jeden, bylo ticho po pěšině. Členové kontrolního výboru mlčeli a počkali si na výsledek odvolání k Městskému soudu, který rozsudek zrušil.

S tím vším koresponduje i odůvodnění původního osvobozujícího rozsudku, ve kterém soudkyně Iva Fialová uvedla, že z celého stíhání je cítit snaha o diskreditaci obžalovaného, že i trestní oznámení je načasováno do doby, kdy začal mít problémy s některými poslanci, a že uvedený byt využíval delší dobu, ale poukazováno na to začalo být až v roce 2009.

Když to shrneme, zdá se, že role členů kontrolního výboru v celém sporu je více než problematická. Nejenom, že jsou těmi, kdo se s prezidentem Dohnalem de facto soudí. Navíc se ze své pozice zákonodárce vyjadřují k nepravomocnému soudnímu rozsudku a vytvářejí tím nátlak na práci odvolacího soudu. Poslanci zároveň dávají najevo, že když soudy nebudou pracovat tak, jak chtějí, zákon prostě upraví.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6