T. Zlesa 16.3.2021 11:22

Nejednoznačnost tam je. Jinak bychom se tu nepřeli o tom co je prezident. Svůj názor, že prezident byl vymyšlen k úkolu ve vymezených situacích vystupovat ZA STÁT, jsem tu psal už na začátku. Tedy co moc výkonná (vláda) vymyslí, že je třeba udělat, tak prezident to za stát provede. Tedy, že sám to nevymyslí, nerozhodne, neurčí, nezruší, nevetuje atd. S textu vyjmenovanými výjimkami. Tedy, že má úlohu být jen kladeč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 16.3.2021 11:17

Pane?!?

netvrdím, že čl. 54 Prezident republiky je hlavou státu je blbost, naopak!!, jen tvrdím, že není v Ústavě na zcela správném místě. Tvrdím též, že čl. 54 jednoznačně určuje hodnotu a roli prezidentského úřadu a že je to jeden článek, který smysl dává a je v souladu s parlamentní demokracií. Další článek, který je stejně jednoznačný je 67 (1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.

Co se týče pana Zemana považuji jej dnes již jen za mstivého a sebelibého starce, který páchá škody kde může, ale není zas až tak aktivní. Představa, že se prezidentem stane někdo mladší, bez odpovídajícího morálního cítění, se sklony k mocichtivosti, je dost děsivá i vzhledem k tomu, že by právě asi mezi ústavními právníky a soudci našel oporu.

srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 16.3.2021 10:50

Vidím, že z veřejně polemiky nic nebude. Aspoň NP. Tedy:

Vaše postřehy jsou plné nejen rozporů. Příklad, píšete teď, že všichni (dokonce!) ústavní právníci a soudci (asi ne ústavní) se shodují, že prezident je součástí moci výkonné. Něco na tom bude. Jsou to zřejmě odchovanci profesora Jiřího Boguszaka, viz. marx-leninské principy řízení státu. Včera,15.3.2021, 22:51 píšete, že snaha vlády, parlamentu a Ústavního soudu je odsunout prezidenta do neústavní role??? Tak co?

Pravomoci prezidenta mohou být definovatelné jak chcete, ale je to blbost protože jeho právo moci v demokracii je podmíněno existencí odpovídajících povinností. Opakuji se: Prezident žádné odpovídající a vymahatelné a hmatatelné povinnosti nemá!! Pochopte to prosím.

Předložit Parlamentu? Ano, jistě! Tomu ale musí předcházet veřejná a srozumitelná debata (bez cizích slov, atd.). Tomu se tady každý - jistě aspoň ústavní právníci a soudci, které zmiňujete -brání jako čert kříže.

A ano, prohlásit, že v Ústavě jsou blbosti, nestačí. Byl by to ale začátek. Znáte pohádku Císařovy nové šaty?

Tady, v ČR zásadní problém spočívá v tom, kdyby v Ústavě byla sebevětší blbost, lepší jen zákony, nebo vyhlášky- takových jsou tady mraky (sic!!) jako třeba, že zítra slunce vyjde až v poledne, všichni kdo by tvrdili, že ho viděli vycházet v 6:30 by se vystavovali riziku, že je policie zpacifikuje. Rozumíte? Nestoudnost exekucí na děti se tu legislativně řeší již XXX let, to máte na mysli pane, paní?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 10:46

PanVorlický netvrdí, že články ústavy č. 54, 62, 63 a 64 neexistují, ale, že je to blbost, která v ústavě nemá co dělat a dále tvrdí (v rozporu s ústavními právníky a soudci), že prezident není součástí moci výkonné, ale jen "kladeč věnců". můj názor je možná menšinový zde na NP, ale rozhodně ne mezi odborníky na ústavu. Jinak nevím co se vám zdá na výše jmenovaných článcích nejednoznačného. mám obavu, že váš pohled na ústavní pravomoci prezidenta ČR je více definován tím, kdo tuto funkci momentálně zastává, než tím, co ústava skutečně říká. Česko nemá nejednoznačnou či nejasnou ústavu, ale jen politicou a soudní úchylku vytvářet (či redefinovat) speciální zákony na situace, které jsou pasovány jen na určité konkrétní postavy a situace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zlesa 16.3.2021 10:25

Oprava: Vorlický

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zlesa 16.3.2021 10:25

Pan Vorlíček není v názoru osamocen, jak tu tvrdíte. Právě váš názor je, dle mého, zcela menšinový. Až katastrofa, bych řekl. O ústavě a jejím textu se už popsalo hromady papíru. Je hanbou naši demokratů, že si takový nejednoznačný text nechali od ústavních právníků vnutit. A ještě větší hanbou, že nejasností zneužívají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 9:58

Všichni ústavní právníci i soudci se shodují, že prezident je součástí moci výkonné (dokonce i výrazně větší odpůrci současného prezidenta než jsem já mají tento názor), jen vy si myslíte, že je kladečem věnců. Jeho pravomoci, tak jak jsou v ústavě definované, jsou rozsáhlé, ale vy budete tvrdit, že v ústavě nemají co dělat. Možná můžete navrhnout poslancům a senátorům, že jim tu ústavu proškrtáte a sestavíte lepší. To co je v ústavě je dané a vaše představa, že je to blbost na tom nic nemění. Pokud chcete právní stát, tak musíte respektovat jak ústavu, tak i ústavní zákony a další zákony státu. Říci, že to je blbost nestačí, protože ke změně je třeba nějaký legislativní proces.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 16.3.2021 8:47

Pane, paní - toto je skutečně zoufalé.

Pro účely tohoto blogu je jedno pod jakým jménem vystupujete, možná pod vlastním, jako já. Na veřejnosti to pak jedno není.

Vycházíte z principu: Napíšeme Ústavu a takoví budeme (to je myslím marx-leninský přístup k řízení státu). Já vycházím z principu, nějací jsme a Ústava je toho projevem. Pro Vás blbost v Ústavě přestává být blbostí, ale zákonem, pro mne blbost je blbostí, i když je v Ústavě. Těch blbostí je v Ústavě celá řada, zřejmě protože ji dali dohromady proponenti předchozího režimu, kteří demokracii mohli rozumět akorát jako koza petrželi.

Abych Ústavu mohl respektovat aspoň tam, kde je to možné, hledám ty části, které smysl dávají. Prezident republiky je hlava státu a čl.54 dává smysl. To, že ho nějaký mrťafa, popřípadě jejich spolek, dal pod MOC VÝKONNOU z prezidenta nedělá prvního z moci výkonné, protože to by popřelo celý článek 54. Pak Vámi popsané tzv .pravomoci prezidenta v Ústavě není třeba vyvracet, protože to jsou blbosti, které v Ústavě nemají co dělat. Povinnost x právo moci. Prezident nemá povinnosti, nebo jsou to povinnosti, které kdykoliv může mít tzv. na háku - v čemž si pan Zeman libuje; tedy žádné jak povinnosti tak pravomoci - už to nechci opakovat.

Potom, ano, je jedno, kde je co v Ústavě, byť to důležité je většinou na začátku. (Čl.112 je výjimka.) Na co třeba čl.15, když máme čl.2 (1)? Nebo si snad myslíte, že bez čl.15 by zákonodárná moc patřila někomu, něčemu jinému???

Zkuste to s tou polemikou pane, paní. I já se pak budu snažit přispět meritu věci.

srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 7:48

Žádný argument týkající se pravomocí prezidenta, které mu dává ústava jste nevyvrátil ani zde, tak proč psát pojednání na toto téma. Vše kolem čeho se točí vaše argumentace se týká vašeho výkladu toho, že prezident není ze své funkce odpovědný. Své jméno jsem zde na NP vysvětloval tolikrát, že pokud se vám nezdá, tak si to vyhledejte ve starších příspěvcích. A jaká cizí slova máte na mysli, obecně jimi spíše šetřím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 7:38

Ok, doplním tedy: inspirace při tvorbě ústavy nebyla výhradně francouzská, ale taktéž americká a rakouskou- uherská.

Nejdůležitější zákon státu, který nahradil prozatímní ústavu z roku 1918, byl po náročných jednáních schválen Národním shromážděním, a to v časných ranních hodinách neobvyklého data 29. února 1920. Toho dne byla založena naše parlamentní demokracie, na kterou jsme dodnes hrdí. Tvůrci ústavy se inspirovali listinami USA, Rakouska-Uherska a Francie a přidali řadu významných inovací. Československo bylo mezi prvními státy, které přiznaly volební právo ženám, a bylo také mezi prvními zeměmi, které zřídily ústavní soud, jehož úkolem je posuzovat ústavnost zákonů a dodržování zásad právního státu. O pevných ústavních základech Československa svědčí fakt, že naše první ústava přestála útrapy druhé světové války a zůstala v platnosti až do roku 1948, kdy byla zrušena komunistickým režimem. Vzpomenout na ústavní základy první republiky je mimořádně poučné – i proto, že se řada prvků obsažených v dokumentu z roku 1920 promítla do naší současné ústavy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 16.3.2021 7:32

pane, paní, toto nemá cenu - buď si ze mne, případně i z jiných čtenářů tohoto deníku děláte legraci nebo jste úplně mimo. Připouštím, že vaše názory sdílí v ČR celá řada dalších lidí.

Navrhuji: Napište prosím polemiku na téma Prezident ČR ve výše uvedeném smyslu (může vás být klidně více) - navrhuji půl až celou stránku třeba deníku Právo, podepište ji vlastním jménem, a já na ni s dovolením redakce pak odpovím. Zkuste v ní prosím nepoužívat cizí a jinak ne obecně užívaná slova.

srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 6:58

Doplnění:

Píšete, že je jedno, kde se co v ústavě nachází a přitom se v prvním svém příspěvku na toto pořadí odvoláváte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 0:41

Prezident je prvním představitelem a reprezentantem moci výkonné. Není zodpovědný z čeho? Z výkonu!!! své funkce!!! Pokud si přečtěte pravomoci prezidenta, tak se k ním nikdo z dalších reprezentantů moci výkonné ani neblíží. Vláda jakožto druhý pilíř je prezidentem jmenovaná a jemu také skládá svůj slib. Vláda nemá právomoc nad prezidentem, pouze v ojedinělých případech ma premiér pravomoc kontrasignace, ale naopak nic takového není a vláda nemá žádnou pravomoc nad prezidentem, nejmenuje jej, neodvolává, nedává mu pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy... nic nic nic. Až tam bude mladej sekáč co se nezanechá, tak to uvidíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočvar 16.3.2021 0:11

V meziválečné Francii nebyl presidentský systém - (polo)presidentský systém tam mají až teď, za Páté republiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.3.2021 0:09

Evidentně jste ty články o pravomocí moc nečetl a nebo jste měl na nose brýle nechuti k dnešnímu prezidentovi. Ty články s jednotlivými body tam nejsou v ústavě pro nic za nic, ale přiznávají prezidentovi určitý status monarchy, který si všichni již od počátku první republiky uvědomovali a snažili se s ní většinou marně bojovat. Dnešní bojovníci mají k dispozici (zpolitizovaný) ÚS, který to může v rozporu s ústavou posunout, ale to nic nemění na tom, že pravomoci jsou zřetelně dané a vymezené. To, že někdo není vykazatelný nikdy nikde neznamenalo, že jeho role je reprezentativní, ale, že se že svých rozhodnutí nemusí nikomu zodpovídat a to je ten monarchistický prvek. Podívejte se jak jednal T.G.M, Beneš či nejnověji Havel a jak se při tom Klaus vzteklá. A připomeňte si paniku, kdy Klaus hrozil, že nepodepíše LS, jak se vymýšlelo co s tím, jak jej zbavit moci, prohlásit za nesvéprávného atd. Takové intriky se neprovádí vůči někomu, kdo má jen ceremoniální roli, ale vůči tomu, kdo v rukou třímá skutečnou moc. A pokud jde o velení armádě, tak před i za II WW podléhala většina operací schválení Benešem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 16.3.2021 0:08

Pane Říje, je dobré se také podívat, jak to funguje v jiných demokratických zemích. Třeba v Portugalsku je poměrně velká část prezidentských pravomocí založena právě na ústavní tradici - kterou vytvořili prezidenti svými precedentními rozhodnutími!

Z konzervativního hlediska má ústavní tradice větší význam, než právní formalismus. Dobré mravy jsou nadřazeny ekvilibristice slov!

Dobrou noc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 15.3.2021 23:19

Ne.ne, ne!

Je vcelku jedno, kde se v Ústavě co nachází. Nicméně, to nejdůležitější je na jejím začátku. Pravomoc, neboli moc vymáhat právo státu, jde v demokracii až za povinností, zákonodárnou, výkonnou a soudní. Prezident není odpovědný, nemůže mu tedy příslušet jiná než moc ceremoniální, kdy s patřičnou pompou vykonává vůli zmíněných tří mocí. Prezidenta není třeba nikam odsouvat. Ústava mu přiznává určitou roli. Toť vše.

Nevím, za koho se A. vyjadřuje, z mého pohledu dochází k protiústavnímu pokusu ve věci prezidenta republiky. Navíc s naprosto chabými argumenty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 15.3.2021 22:55

Ne, ne, ne.

Se vší úctou. A. si plete základní pojmy. Ano, prezident je nejvyšší představitel státu. Jeho podstata a role jsou definovány článkem č.54. To, že není ze své funkce odpovědný, mu přiznává jen ceremoniální funkci. Všechny ostatní články, které se o něm v Ústavě (zdůrazňuji v Ústavě) zmiňují, jsou v podstatě jen neužitečný balast, který umožňuje plané debaty právníkům.

Dovede si snad někdo, příklad, představit vrchního velitele vojenských sil, který není z výkonu své funkce odpovědný?

Konečně, v právní demokracii není žádný nejvyšší orgán. A. je v zajetí zkorumpované jednotné moci. V demokracii jsou tři moci, (tři vrcholy) kterým byl svěřen chod státu. Je-li ve státě něco nejvyšší, pak je to lid, který je zdrojem veškeré státní moci, čl.2. Nepochopení, popřípadě odmítání, tohoto principu demokracie, pak vede k článkům jako PH.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 15.3.2021 22:51

Pokud se podíváte v ústavě na moc výkonnou, tak zjistíte, že začíná prezidentem republiky. A pokud čtete jednotlivé články pravomocí prezidenta, tak zjistíte, že premiér a vláda jsou v tomto žebříčku pod ním, jsou na něm závislé, jejich schopnost ve směru sjednávání a ratifikace smluv je podřízena prezidentovi, jejich pravomoc nad vojenskými složkami je taktéž podřízena prezidentovi. Zjistíte, že vláda je vymahatelná poslanecké sněmovně, zatímco prezident žádnou takovou povinnost nemá. Ústavní pravomoc prezidenta je mnohem větší než jak jí jednotliví prezidenti uplatňovali. V ČR je skutečně poloprezidentský až částečně prezidentský systém, který ovšem předešlí prezidenti (i ten současný) neuplatňovali a dávali tak větší prostor vládě než jí náleží. Přímá volba má samozřejmě velký vliv, protože pravomoc prezidenta je jakožto představitelé výkonné moci přímo odvozena od vůle občanů státu, zatímco pravomoc druhého (slabšího) pilíře výkonné moci vlády je odvozená zprostředkovaně od sněmovny parlamentu ČR se souhlasem (jmenováním) prezidenta ČR. Pokud bychom měli mladšího a aktivnějšího prezidenta, tak by většinu jednání se zahraničními partnery a domlouvání smluv realizoval prezident. V ČR je samozřejmě velká snaha vlády, parlamentu a ÚS odsunout prezidenta do pozice, jakou má prezident NSR, kde má hlavní roli kancelář, ale de jure je tento tlak v rozporu s ústavou ČR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 15.3.2021 20:36

Článek 54 prezident je hlavou státu, tj nejvyšším představitelem, článek 63, článek 64. Vláda je vrcholným, ale nikoliv nejvyšším orgánem, tím je prezident.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 15.3.2021 19:56

Co kdyby v naší republice mohli mluvit jen následující/vyvolení:

ČT09, Vystrčil, Langšádlová, Pekarová, .........? Samozřejmě, že ČT09Moravec by mohl kdykoliv nějakého králíkDrahoše utřít jak učedníka tři dny ve firmě.

............. A president republiky a premiér by směli pouze přijímat bratrské a přátelské návštěvy z Berlína a brusele???

Začínám mít těžký problém s tím, že jsem zažil Husáka a chodil do školy.

Dále viz Ústava ČR v dostupném znění, nepřevyprávěná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 15.3.2021 19:22

No, pakliže jsem něco nepřehlédl, PH pro účel svého článku se odvolává jen a jen na Ústavu. A Ústava hovoří stručně a jasně: Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, čl.67. Mají-li pak ostatní slova stejného článku mít nějaký význam, pak to nutně musí být, že hlavou moci výkonné je předseda vlády. Tady nejde ani tak o pravomoc nějak vládnout, ale o povinnost vládnout v souladu se zákony státu. Tedy prezident s tím nemůže nic mít už jen proto, že není odpovědný, tudíž ani nepodléhá žádným povinnostem. Je nesmysl se domnívat, že by směl (v souladu s Ústavou) o něčem rozhodovat více, než poskytovat rady jako staršina. To, že je teď volen přímo, prezidentovi z hlediska Ústavy, pokud vím, nic v ničem nepřidalo, ani neubralo.

V této věci je nutno pečlivě volit slova a vážit jejich význam. Tudíž tvrdit že ,vláda není jediným representantem moci výkonné ́, je rozmazávání do neurčita pojmu moc výkonná, v konečné fázi rozmazávání moci samotné. Předseda vlády není representant moci výkonné, stejně jako sportovní representanti ČR nejsou ČR. Předseda vlády velí moci výkonné, tak hovoří Ústava. Ať již byla Ústava připravována jakkoliv, je to ta konečná verze která platí, ne zvyky Francie nebo TGM a spol., o KSČ ani nemluvě.

Nemá-li ČR dělbu moci totožnou se státy od ČR na západ, nabízí se otázka, jakou dělbu moci ČR tedy má? Já jsem si vcelku jist, že systém v ČR má do ,dělby moci ́ (tedy s rozdělením státní moci na tři navzájem se respektující a navzájem dodržující své závěry) hodně, hodně daleko. To co ČR ve skutečnosti má, je zkorumpovaná moc jednotná. Důvody k tomu jsou myslím zřejmé, nemají však nic společného se snahou pana prezidenta rozklížit moc výkonnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 15.3.2021 19:12

!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 15.3.2021 18:41

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 15.3.2021 18:40

Ubožáku !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 15.3.2021 17:25

Obávám se, pane Milane, že v tomto konkrétním případku jste poněkud mimo/ň Vy ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Amnestie_V%C3%A1clava_Klause

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 15.3.2021 17:14

Většinou s rozbory PH souhlasím, ale nyní mi tento rozbor připadá trochu nedotažený. Přesto je třeba pamatovat na to, že v ČR není úplně dělba moci totožná se dělbou moci v západních zemích a vláda není jediným reprezentantem moci výkonné. Ústava první republiky byla částečně inspirována francouzskou ústavou, kde je prezidentský systém. První republika je plná T.G.M a nikoliv vlády a rovněž v jednání s Hitlerem zastupuje ČR prezident a nikoliv vláda. Komunistické toto uspořádání moc nezměnili, jen nad prezidenta ustanovili stranu a generálního tajemníka. I tak tento tajemník usiloval o funkční spojení vždy s prezidentem a nikoliv s předsedou vlády. Ústava ČR tento princip přejala i když kvůli sporům Havla a Klause jeho pravomoci trochu omezila. I přesto zůstávají nadstandardně široké a náš systém je tak se facto i se jure "poloprezidentský" a sílu mu ještě přidává přímá volba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 15.3.2021 16:48

Nevím jestli žije oposmlouva, ale vy jste nějak mimo dění. Amnestii má na triku Koudelka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 15.3.2021 16:29

pan PH se ptá: Co brání prezidentu republiky odvolat ministry utržené z řetězu. Nejedná se jistě jen o nějaký lék. Jako nezřídka PH chytá věc za nesprávný konec. Stejně tak se můžeme ptát Co brání prezidentu republiky aby se zbláznil. PH pak ke zdůvodnění své úvahy uvádí: Naše výkonná moc stojí na dvou vzájemně závislých pilířích: prezidentu republiky a vládě. Chápu, že z naší zoufalé Ústavy je právník schopen to dovodit (co ústavní pořádek?).

Připusťme ale, že ústava slouží k popisu povinností, které mají ti, kdo se ujmou vedení státu (k čemuž ústava dává jisté pravomoci) a k popisu omezení práv občanů. Dále, výkonná moc nestojí na žádných dvou pilířích (to by bylo zapřáhnout koně za vůz). Je to moc, kterou voliči delegovali na skupinu lidí, na vládu, s kapitánem v čele, žádný prezident. Na lodi je vždy jen jeden kapitán - když chce doplout s lodí a posádkou k cíli. Činnost prezidenta může být v ČR tedy jen ceremoniální. To plyne i ze zásadního článku Ústavy, že prezident není z výkonu své činnosti odpovědný. Kdyby to tak nebylo a příklad prezident se zbláznil, odvolal by ministry a žádní se mu nelíbili, vláda by jako skončila??

Pak se nabízí otázka proč prezident jako hlava celého státu (moci soudní, výkonná a zákonodárná) je uveden pod mocí výkonnou a ne třeba hned v čl. 2. Celá věc je tak absurdní, že ji nelze rozumně popsat. Doufejme, že se prezident nezblázní a snažme se ho neprovokovat, jak PH varuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 15.3.2021 15:52

Od roku mého narození 1943 do mě kdekdo pral všelijaké injekce, z nichž závratná většina určitě nebyla schválena pitomci z EU a teď se můžou přetrhnout kdo slízne smetanu z toho koláče - avotomtoje

• reagovat
• nahlásit příspěvek