Poslanci a senátoři nejsou nadlidé, sněmovna má podle toho rozhodovat

Dolní parlamentní komora bude v nejbližších dnech rozhodovat o tom, jestli předseda hnutí ANO Andrej Babiš a místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek budou zbaveni poslanecké imunity. Oba jsou obviněni ze spoluúčasti na dotačním podvodu za 50 milionů korun. Tuto sumu měli neoprávněně inkasovat z prostředků Evropské unie na projekt Čapí hnízdo a podezření z trestného činu potvrzuje i zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF. Jestliže je však poslanci nevydají, tak se trestu pravděpodobně vyhnou.

Teoreticky se může zákonodárce vloupat někomu do bytu a v případě dopadení sundá masku, řekne, že je poslanec nebo senátor, požádá sněmovnu, aby ho nevydala ke stíhání, a pokud ho sněmovna nevydá, tak nebude moci být stíhán. Skoro je to k neuvěření, ale je to tak.

Imunitu v Ústavě České republiky upravuje článek 27 a v odstavci 5 se píše. „Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.“

Když člověk někoho okradne nebo spáchá dotační podvod měl by být automaticky stíhán, přestože je poslanec nebo premiér, a ne se schovávat po spáchání zločinu za imunitu.

Daleko lépe to mají ošetřené ve Velké Británii, ve které se imunita poslanců Horní a Dolní komory na trestněprávní řízení vůbec nevztahuje. Pouze v občanskoprávních věcech není možné poslance zadržet.

Rovněž v USA nesmí být senátoři ani kongresmani ze Sněmovny reprezentantů zatčeni po dobu přítomnosti na parlamentních zasedáních a ani v době příjezdu a návratu z nich s výjimkou případů velezrady, těžkého trestného činu a porušení veřejného pořádku. V praxi se však jejich imunita nevztahuje na všechny trestné činy.

Také si myslím, že imunita zákonodárců by se měla vztahovat pouze k jejich činnosti související s Poslaneckou sněmovnou či Senátem, například k vystoupením na zasedáních parlamentních komor, jednání ve výborech atd.

Je dobré si též připomenout, že před minulými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 navrhovalo razantní omezení imunity samo Babišovo hnutí ANO. V programovém bodě o zrušení trestní a přestupkové imunitě zákonodárců České republiky se píše. „Parlamentní imunita v Česku je světová rarita a činí z našich volených zástupců privilegovanou vrstvu.“ To tehdy prosazovalo imunitu pouze na vystupování poslanců a senátorů v prostředí zákonodárných sborů. V současnosti na to už babišovci zřejmě zapomněli.

Autor je středočeský zastupitel za ODS