Neviditelný Pes

PRÁVO: Politickou stávku odborů Ústava nepřipouští

14.6.2011

Právo rozvracet ústavní zřízení odborům nepřísluší. Ústava to zakazuje. Podle Listiny mají odbory mandát pouze k ochraně hospodářských a sociálních zájmů.

Říká se, že kdo se nepoučí z historie, je odsouzen si ji zopakovat. Při protistátním převratu v únoru r. 1948 sehrály v rámci strategie Národní fronty tzv. „Revoluční odbory“ v rozvratu ústavního zřízení poválečného Československa mimořádně zákeřnou vlastizrádnou úlohu. Od doby občanské války ve Španělsku (tehdy to byla Lidová fronta) v obměňované podobě tuto strategii využívají ruské tajné služby v různých zemích světa. „Revoluční odbory“ pod zástěrkou práv odborářů se v r. 1948 významně účastnily protistátního převratu. Jejich tehdejší boss Antonín Zápotocký se za odměnu dostal na Hrad.

Byla to tehdy „personální unie“ mezi odbory a KSČ, co umožnilo KSČ za působení ruských „poradců“ plně zneužít hospodářská a sociální práva členů odborů pro vlastizrádné cíle vydávané za cíle politické. V tehdejší sociální demokracii ještě nebyli jen Fierlingerové. Byli tam také Laušmanové. V současné sociální demokracii se Bohuslav Sobotka zájmem o „integraci spolupráce“ s KSČ(M) netají. Proti požadavku KSČ(M) na vystoupení ČR z NATO nevznesl jedinou námitku Ani po válce nešlo o pouhé politické cíle. Šlo o podřízení Československa Moskvě. O „integraci“ Československa do ruskoasijské „civilizace“, které se ruští politologové nyní opět po letech (viz odkaz na články) domáhají. Tedy o civilizační vlastizradu. O kolaboraci s okupantem ohrožujícím euroatlantickou civilizaci.

Ruské tanky (pod sovětskou vlajkou) po válce z Československa odjely. Odjely až poté, co se NKVD podařilo na území bývalého protektorátu zaktivovat síť agentů Gestapa. Seznam protektorátních agentů Gestapa nebyl po válce zveřejněn. Na utajení mohla mít zájem především NKVD, aby tyto agenty využila. Kolik z agentů Gestapa přešlo pod NKVD a předchůdce StB a působilo ve vedení „Revolučních odborů“? Kolik je ve vedení současných odborů agentů bývalé KGB,StB a nyní FSB a BIS?

KSČ(M) se ani netají, že svojí vlastizradu z r. 1948 hodlá zopakovat. Loni před sněmovními volbami a po senátních volbách opakovaně zveřejnila KSČ(M) požadavek, aby Česká republika vystoupila z NATO. Zveřejnila-li by kterákoliv parlamentní strana na západ od našich hranic požadavek rozvrátit ústavní orientaci státu, všechna místní média by o tom informovala jako o hlavní zprávě. Česká média vyhlášení záměru ústavního rozvratu KSČ(M) „nezajímá“. Pro česká média jsou odposlechy opileckých blábolů koaličních politiků „významnější“. Odkazem označené články dokládají, že ruští politologové vystoupení ČR z NATO už netrpělivě očekávají.

V mediálních diskuzích vystupují odborářští bossové, jako by měli jakousi téměř ústavní pravomoc podle různě vyhlašovaných „průzkumů veřejného mínění“ anulovat svržením vlády výsledky voleb. Nyní sněmovních voleb 2010, aby se ČSSD v rozporu s výsledky voleb dostala k vládě zfalšováním voleb mimořádných. „Průzkumy veřejného mínění“ to už avizují.

V duchu tradice Národní fronty zřejmě čeká v rámci vládní koalice pátá kolona na příležitost pomoci vládu při hlasování v Parlamentu svrhnout. Nečas hlasování o důvěře vládě odložil. Odborářští bossové přitvrdili. Proruský blok KSČ(M), ČSSD, BIS a dalších „hlasatelů vůle lidu“ manipuluje veřejnost fikcí, že většina veřejnosti si nepřeje nic jiného, než aby na místo úplatkářů vládní koalice se moci chopili úplatkáři opozice. Že úplatnost státní moci hodlají úplatkáři opozice využít nejen k „byznysu“ se státní mocí, ale i k vystoupení České republiky z mezinárodních struktur NATO a EU, veřejnosti BIS tají.

Jaké je ústavně konformní postavení odborů? Především se samotná Ústava o odborech nezmiňuje. Už vůbec ne o průzkumech veřejného mínění. Ty lze „odborně“ falšovat ze všeho nejsnadněji. Ústavně, a tedy i právně jsou „průzkumy“ bez významu. Naproti tomu Ústava stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Politický systém má být podle Ústavy založen na rovné, demokratické soutěži politických stran odmítajících násilí jako prostředek k prosazení svých politických zájmů. Tedy odmítajících i násilí blokád prosazujících politické požadavky. Rovná demokratická soutěž politických stran vylučuje, aby zájmové, nepolitické organizace ustavené na ochranu hospodářských a sociálních zájmů, jako jsou odborářské organizace, organizace tělesně postižených a pod., zasahovaly do politických rozhodnutí ústavně zvolených orgánů jinak, než na ochranu svých určitě a srozumitelně formulovaných konkrétních hospodářských a sociálních zájmů. Jedině v rámci rovné, demokratické soutěže politických stran vycházejí podle Ústavy politická rozhodnutí z vůle většiny občanů vyjádřené svobodným hlasováním ve volbách.

O odborech pojednává nikoliv Ústava, ale Listina základních práv a svobod v rámci práva na sdružování. Nikoliv v oddílu druhém Listiny upravujícím obecně právo sdružování k výkonu politických práv. Až v oddílu čtvrtém Listiny upravujícím sdružování k výkonu hospodářských, sociálních a kulturních práv. Výkon práva sdružování odborů je Listinou omezen ochranou hospodářských a sociálních zájmů. To znamená, že Ústava ani Listina nepřipouštějí zasahování odborů, stejně jako dalších zájmových sdružení založených k ochraně hospodářských a sociálních zájmů, politickými požadavky do politického rozhodování založeného na demokratické soutěži politických stran.

Ústavně zaručené právo činit, co zákon nezakazuje, náleží podle Ústavy občanovi. Listina nemůže toto omezení překročit v případech, kdy sdružení Listinou omezené k ochraně hospodářských a sociálních zájmů se domáhá účasti opozičních parlamentních stran na výkonné moci prosazováním jejich politických požadavků. O politických požadavcích se proto vláda nemá podle Ústavy s odborářskými předáky co bavit.

Vystoupili odborářští bossové s legitimním hospodářským a sociálním požadavkem zaměstnanců odborových svazů, aby vláda namísto škrtů státního rozpočtu plnila svoje mezinárodní závazky z Úmluv proti korupci? Aby tak využila rezervu představující ztráty z úplatného výkonu státní moci nazývaného v České republice korupcí?

Nikoliv. A přitom za guvernéra Tůmy odhadla ČNB ztráty z korupce na 120 až 200 miliard korun ročně.

Vystoupili odborářští bossové s legitimním hospodářským a sociálním požadavkem zaměstnanců odborových svazů, aby vláda zasáhla proti úplatnosti Úřadu na ochranu hospodářské soutěže? Úplatnosti, která postupným omezováním tržní konkurence, mimo jiné odchodem řady mezinárodních obchodních řetězců, tlačí ceny základních potravin vzhůru nad rámec inflace?

Nikoliv. Přitom Úřady na ochranu hospodářské soutěže v Německu a v Rakousku fungují na rozdíl od ČR natolik efektivněji, že podstatná část potravin je v těchto zemích už levnějších než v ČR. Kde jsou platy zaměstnanců odborových svazů v Rakousku a Německu a kde v ČR? Kde jsou doby, kdy Rakušané a Němci jezdili do ČR nakupovat?

Hospodářské a sociální problémy členů odborů odborové bosse netíží. Jejich hospodářské a sociální zájmy odborářští bossové nehájí. Namísto ochrany hospodářských a sociálních zájmů členů odborů podle Listiny prosazují odborářští bossové protiústavně politické požadavky ČSSD a KSČ(M).

Kdo nám to vystupuje za ten „lid“? Členové odborů jsou v kolizním vztahu se státní mocí. Proto musí být odbory na všech parlamentních stranách, které se na výkonu státní moci podílejí, skutečně nezávislé. Co jsou odborářští bossové, kteří se v přímém televizním přenosu nechávají uplácet posty původně jen europoslanců, nyní již předsedů komor parlamentu, a nepochybně v duchu „tradice Antonína Zápotockého“ již vzhlížejí k prezidentskému úřadu? Nezaprodávají odborářští bossové povinnost nezávislého výkonu svých funkcí na státní moci za vidinu budoucích státních funkcí?

Podle Ústavy by každý soud měl zakázat jakoukoliv stávku odborů, která nebude právně účinným způsobem, to je určitě a srozumitelně, deklarovat konkrétní hospodářské a sociální požadavky odborů, jejichž ochrany se stávkující chtějí stávkou domáhat. Stávka odborů domáhajících se odstoupení vlády je stávkou překračující Listinou založený ústavní mandát odborů k ochraně hospodářských a sociálních zájmů. Protiústavně tak porušuje rovnou, demokratickou soutěž politických stran. Politickou stávku odborů Ústava nepřipouští. Naopak politická stávka odborů narušuje rovnou, demokratickou soutěž politických stran, a zakládá proto pravomoc orgánů činných v trestním řízení konat pro podezření z pokusu o rozvracení ústavního zřízení republiky, tedy pro vlastizradu. V takovém případě jsou orgány činné v trestním řízení povinny konat ex offo z úřední povinnosti. Nebudou-li konat, porušují Ústavu.

Najde se jakákoliv parlamentní či neparlamentní politická strana, která projeví autonomní vůli domáhat se ústavní ochrany rovné, demokratické soutěže politických stran proti zpolitizovaným odborům? V případě neúčinnosti ústavní ochrany i ochrany podle komunitárního práva. Nezávisle na tom by měly konat orgány státu k ochraně ústavního zřízení.

Odkazy:
Ruský politolog: Česko je předmostím proti EU (Týden.cz, 9.5.2011)
Ruský politolog žádá integraci střední Evropy s Ruskem (Aktuálně.centrum.cz.8.5.2011)
Mráz přichází nejen z Kremlu (Neviditelný pes, 16.5.2011)
Pohrdání Ústavou je v ČR beztrestné (Neviditelný pes, 30.5.2011)



zpět na článek