Nemohu se zbavit dojmu, že ze současné debaty o vydání či nevydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání se pomalu ztrácí povědomí o tom, o čem se ve skutečnosti rozhoduje. Sněmovna nerozhoduje o samotném trestním stíhání pánů Babiše a Faltýnka a nemá žádnou možnost toto stíhání ovlivnit. O tom, zda oba pánové budou či nebudou trestně stíháni, rozhoduje výhradně státní zástupce a žádný souhlas Sněmovny k tomu nepotřebuje. O čem nyní Sněmovna rozhoduje, je, kdy k takovému stíhání dojde. Tedy zda hned, v nejbližších dnech, kdy jsou oba poslanci, nebo až po nějakém čase, po skončení jejich poslaneckých mandátů. Nevydání trestní stíhání nevylučuje.

Pokud je tedy v debatách argumentováno tím, že nikdo nesmí uniknout trestnímu postihu, pokud spáchal trestný čin, a to, že každý takový čin je třeba důkladně vyšetřit, pak jde o ono příslovečné vlamování do otevřených dveří. To je totiž zcela nesporné a to, zda oba budou či nebudou vydáni, s tím nikterak nesouvisí. Na jejich stíhání totiž Sněmovna nemůže nic změnit. Jde pouze o to, kdy se tak stane.

Stejně hloupý je argument, který při těchto debatách padl, že totiž poslanci nemají mít žádná privilegia a mají být stíháni stejně jako ostatní občané. Zní to sice populisticky krásně, ale je to hloupé, protože to je v rozporu s Ústavou. Ta totiž stanoví, že poslanci nemohou být stíháni (jako jiní občané) bez souhlasu Sněmovny, pokud vykonávají svůj mandát, ale samozřejmě mohou být stíháni poté, co již tomu tak není.

Debata by se tedy nyní měla vést ne o tom, zda oba poslance stíhat nebo nestíhat (to Sněmovna ovlivnit nemůže), ale o tom, kdy se tak stane. Mohou být předkládány argumenty, že je nezbytné, aby se tak stalo okamžitě (a státnímu zástupci tak byla dána možnost věc řádně již nyní posoudit a podat či nepodat obžalobu k soudu), nebo zda vydání je v tuto chvíli nevhodné, protože v jeho důsledku nastane to, čemu se mnozí chtěli vyhnout: předseda vlády (v demisi) bude chodit k výslechu na policii.

V úvahu je třeba brát také to, že trestně stíhaný premiér je něco jiného než premiér podezřelý ze spáchání trestného činu. Není to totéž: abychom neměli trestně stíhaného premiéra, stačí to, že ho Sněmovna ke stíhání nevydá – pak nebude trestně stíhaný, neboť jeho stíhání bylo přerušeno. Stále pak ovšem bude premiérem podezřelým ze spácháno trestného činu a tato skutečnost hovoří spíše pro okamžité vydání, aby státnímu zástupci byla dána možnost podáním nebo nepodáním žaloby tuto věc alespoň částečně postavit najisto.

Nevydání k trestnímu stíhání nikterak nebrání, aby toto pokračovalo proti dalším spoluobviněným, Vyloučení jednoho ze žalovaných k samostatnému pojednání není nikterak výjimečné a postup při stíhání dalších spolupachatelů by naopak mohl ukázat na relevanci stíhání toho, kdo zatím stíhán není.