V takovém případě se lze domáhat ústavně právní ochrany zákazem ODS a TOP 09. Nikoliv ze zákona, ale přímo z Ústavy. Zákon Ústavě odporovat nesmí. Bránit ústavní principy především všude tam, kde zákon stanoví něco jiného, a prosazovat tak Ústavu v život, jsou všichni ústavní činitelé povinni přímo závazkem z ústavního slibu.
Všichni ústavní činitelé nesou ústavní odpovědnost, že politika bude v České republice prováděna striktně v mezích všech osvědčených principů právního státu, jak ústavním činitelům už v úvodu, tedy v Preambuli Ústava ukládá.
Základním principem právního státu je zásada: Právo nevzniká z bezpráví (z bezpráví nevzniká právo) "Ius ex iniuria non oritur".
Rozhodnutí představenstva Dopravního podniku hl.m.Prahy i jen dotčené podezřením, že členové představenstva DPP odvoláním ředitele Liche sledovali odvrácení hrozby své trestní odpovědnosti z trestních oznámení podaných ředitelem DPP Lichem, nemohlo pro rozpor s principem právního státu "Ius ex iniuria non oritur" podle Ústavy nabýt právních účinků.
Základní práva a svobody jsou podle čl. 4 Ústavy pod ochranou soudní moci. Primátor Svoboda má proto nezávisle na zákonné úpravě právo žádat na soudu, aby plnil svojí ústavní povinnost a poskytl hlavnímu městu Praha ústavně konformní soudní ochranu prohlášením rozhodnutí představenstva DPP za protiústavní, a tedy právně neúčinné
Ve vztahu k ústavnímu pořádku České republiky je rozhodnutí pražských zastupitelů ODS nebo TOP 09 bez právního významu. Ústavní pořádek České republiky je závazný pro každý subjekt v České republice včetně nejvyšších ústavních činitelů.
Naopak primátor Svoboda má nejen právo, ale dokonce povinnost podat trestní oznámení na členy představenstva DPP, jakož i pražské zastupitele za ODS a za TOP 09 pro podezření na zneužití jejich postavení a funkce k sabotáži ústavního zřízení, když svým rozhodnutím se nepochybně minimálně pokusili nikoliv jen ztěžovat, ale přímo mařit plnění tak důležitého úkolu orgánů činných v trestním řízení, jakým je řádné vyšetření podezření podané trestními oznámeními ředitele DPP Liche na mrhání, ne-li přímo rozkrádání miliardových částek z rozpočtu DPP, za okolností podezření na organizovanou skupinu (ust.§ 97 odst.2) písm.a) trest.zák., sazba 8 až 12 let), a podezření ze způsobení zvlášť závažného následku škodou v miliardách korun v době ekonomické krize (ust.§ 97 odst.3) písm.b) trest.zák., sazba 10 až 15 let).
Členy představenstva DPP, jakož i pražské zastupitele za ODS a za TOP 09 nemůže ani z části omluvit eventuální nedostatek svobodné vůle. Není těžké uhodnout v čím zájmu jsou karty Opencard opatřeny čipem, když anonymní karty pro ty, kdož trvají na svém ústavně zaručeném právu na ochranu soukromí, nejsou dostupné vůbec či jen za diskriminační cenu.
Nemuselo jít proto jen o snahu ztěžovat či přímo mařit vyšetřování pouze k odvrácení hrozby trestní odpovědnosti členů představenstva DPP, jakož i pražských zastupitelů za ODS a za TOP 09 z trestních oznámení podaných ředitelem DPP, ale i o obavu, že vyšetřováním by byla odhalena účast BIS na projektu Opencard.
Stejně jako občany, ani členy představenstva DPP, jakož i pražské zastupitele za ODS a TOP 09 neznalost zákona, a tím spíše i Ústavy, neomlouvá. Už jenom proto, že na rozdíl od občanů jsou za výkon své funkce honorováni více než dostatečně k tomu, aby si v případě své neznalosti ústavního pořádku České republiky zajistili ústavně konformní právní pomoc k řádnému výkonu své funkce veřejného činitele.
Na odpovědnosti členů představenstva DPP, jakož i pražských zastupitelů za ODS a za TOP 09 nic nemění ani skutečnost, že pro autory Ústavy byly osvědčené principy právního státu založené na institutech římského práva, které zakotvili do Preambule Ústavy ještě notorietou. Bylo jim umožněno získat právnické vzdělání založené na důkladném studiu všech institutů římského práva tvořícího základ evropské právní kultury. Tak je tomu na právnických fakultách na západ od hranic ČR dosud.
Nebylo náhodou, že při demontáži právního státu zločinná KSČ, nyní s M, poslala po únoru 1948 tyto v římském právu vzdělané právníky "do výroby" a na stavbu mostů, aby je nahradila absolventy "právních škol pro pracující".
Další generace právníků u nás již prošly už jen vzděláním na úrovni "právních škol pro pracující". Římské právo chápou proto pouze jako historickou disciplínu tvořící jen jednu z etap obecných dějin státu a práva od Chammurapiho zákoníku až po "socialistickou zákonnost" okupačního režimu. Bez náležitého vzdělání v římském právu jsou tak, až na výjimky, nejen osvědčené principy právního státu, ale i přirozenoprávní principy mezinárodního práva založené na institutech římského práva dalším generacím právníků "nepoznatelné".
Nezávisle na postupu primátora Svobody je Petr Nečas nejen předsedou ODS, ale také předsedou vlády ČR. Stejně tak jako je Karel Schwarzenberg nejen předsedou TOP 09, ale také místopředsedou vlády ČR. Z ústavního slibu proto nesou ústavní odpovědnost nejvyšších představitelů výkonné moci v České republice.
Už jenom jako představitelům vlády, nezávisle na její prezentaci jako vlády rozpočtové odpovědnosti, svědčí Petru Nečasovi a Karlu Schwarzenbergovi ústavní, včetně trestní, odpovědnost za obranu základů republiky ochranou ústavního zřízení proti veřejně prezentovanému podezření na zneužití postavení a funkcí členy představenstva DPP, jakož i pražskými zastupiteli za ODS a za TOP 09 k sabotáži ústavního zřízení snahou ztěžovat či přímo mařit plnění tak důležitého úkolu orgánů činných v trestním řízení, jakým je řádné vyšetření podezření podané trestními oznámeními ředitele DPP Liche na mrhání či přímo rozkrádání miliardových částek z rozpočtu DPP, za okolností podezření na organizovanou skupinu a podezření na způsobení zvlášť závažného následku škodou v miliardách korun v době ekonomické krize.
V trestním právu nemá jakákoliv "dohoda" místo. Kdo poruší obecný zájem na trestněprávní ochraně základů republiky porušením ústavní povinnosti chránit ústavní zřízení republiky, musí být bez výjimky orgány činnými v trestním řízení stíhán a postaven před soud.
Znalost Ústavy a souvisejícího mezinárodního práva není obligatorní podmínkou složení ústavního slibu ústavním činitelem.
Této skutečnosti zneužívají různí nikým nevolení a nikomu neodpovědní právní "experti". Řízení a působení těchto právních "expertů" za nedostatečně účinné parlamentní "kontroly" BIS konané za účasti ČSSD je v rozporu s Ústavou podle zákona o BIS tajné.
To v žádném případě nic nemění na ústavní, a tedy ani trestněprávní odpovědnosti příslušných veřejných činitelů.
Nezávisle na ústavní odpovědnosti předsedy a místopředsedy vlády, nesou Petr Nečas a Karel Schwarzenberg ústavní odpovědnost i jako předsedové ODS a TOP 09.
Podle čl.5 Ústavy je každá politická strana, tedy i ODS a TOP 09, v rámci volné soutěže politických stran povinna respektovat základní demokratické principy a odmítat násilí jako prostředek k prosazení svých zájmů.
Respektovat základní demokratické principy nepochybně znamená respektovat především všechny osvědčené principy právního státu, a tedy i princip "Ius ex iniuria non oritur".
Skupina států proti korupci GRECO zprávami ze dne 28.4.2011 a ze dne 2.5.2012 varuje mezinárodní veřejnost před netransparentním (právně řečeno dotčené podezřením na zločinné) financováním politických stran jmenovitě v České republice.
Pokud proto Petr Nečas a Karel Schwarzenberg jako předsedové ODS a TOP 09 nesvolají před nadcházejícími volbami mimořádná zasedání příslušných orgánů svých stran k tomu, aby jimi vedené politické strany dostály své ústavní povinnosti podle čl.5 Ústavy, je nikoliv podle zákona, ale podle Ústavy zcela legitimní domáhat se nejen zákazu účasti ODS a TOP 09 ve volbách, ale i zákazu těchto stran Ústavním soudem nezávisle na zákonné úpravě.
Už jenom proto, že prosazovat v rozporu s čl.5 Ústavy odcizení miliard korun z rozpočtu DPP prostřednictvím úplatnosti nejsilnější moci ve státě, státní mocí prosazovanou státem organizovaným násilím představiteli politických stran podílejících se na státní moci, není podle práva podezřením jen na krádež, ale podezřením přímo na loupež.
V takovém případě bude namístě iniciovat orgány EU, aby posoudily, zda je slučitelné se statutem České republiky jako členské země EU, aby byla registrována v seznamu tzv bezpečných zemí v rozporu s mezinárodním právem členská země ovládaná organizovaným zločinem řízeným, byť tajně, státem.
Autor je právník