Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ta presumpce viny už trochu je, při obvinění z "harašení" by "sprostý podezřelý" měl prokazovat nevinu.

Jestli se nepletu tak už dnes může Finanční úřad vyzvat člověka, jehož majetek výrazně neodpovídá jeho příjmům, k prokázání zdroje financování tohoto majetku, a pokud k prokázání nedojde může vyměřit daň až 100%

Možná by stačilo kdyby se berňák nevozil jen po malých rybách, co mají nedoplatky v tisících a začal jít po (politických a dalších) kmotrech.

k Petr Kubáč 24.3.2026 8:51

Hezké. Kupředu levá levá! Tak to začíná. A končí to zemědělcům zabavením půdy a dobytka a řemeslníkům zabavením jejich dílny a nářadí. A pak to oslavovat na stranických schůzích a dávání pokut za neplnění plánů.

Pak to pokračuje - aby byly prémie předstíráním že plán je plněn - šikovně na 103 až 106% aby se nakazila norma no pak i tím že si zadek namísto toaletním papírem vytíráme nastřihaným Rudým právem.

Jsem v problematice potírání kriminality úplný laik, ale myslím si, že při dnešních technických možnostech by mělo být dosažitelné usvědčení viníků pomocí přímých důkazů. A to jak co se týká násilných trestných činů, tak majetkových.

Úplně se mně ježí chlupy, když čtu o odsouzených na řadu let na základě "uceleného řetězce nepřímých důkazů". No a teď by se měl na základě "uceleného řetězce nepřímých důkazů" zabavovat majetek. Ňák se mně to nezdá.

Proč? revoluce občas má oběti...dřív vám zabavili majetek komunisti, dneska demokrati. Zvyknete si

V devadesátkách sem přijel Čechoaustralan a řekl v televizi: U nás v Austrálii musí každý prokázat jak přišel ke svému majetku, když to neprokáže tak mu ho seberou.

A TO JE

takový problém,

podívat se po světě, jak mají toto zavedeno a vybrat to nejlepší k provedení v ČR -

mnohé mělo být takto uskutečněno hned po " sametu ",

že

Základní problém jsou Mokří Helmuti Kotazové. Když to vybírají, i když to mají aplikovat. No, co

Otázka je, (pokud by to tak bylo) na KOHO to dopadne. Pokud jste opravdu movitý a členem nějaké skupiny podobných, máte vždy páky a konexe, kontakty na to, dokázat původ svého majetku. Pokud by hrozilo to že vám majetky seberou, prostě je převedete tam kde to hrozit nebude, nebo je dáte do komodit která jdou neprokazatelná (nikdo o nich neví). Stačí se podívat do historie, před období válek atd...vždy to o*d*s*e*r*o*u* ti střední, malí, ti mocní a movití si vždy uměli pomoct a zdrhli včas.

Rozhodně není důležité, na koho zákon dopadne.

Viz Lid versus Larry Flint: "Dokud nechají na pokoji takového hajzla, jako jsem já, tak vy - slušní občané - můžete být naprosto v klidu".

dopadne to tak, že městapák zabaví dvacetikorunu bezdomovci, bo nevysvětlí odkud ji má

Tady bohužel musím souhlasit.

Argument o presumpci neviny míří správným směrem, ale problém je ještě obecnější a hlubší. Nejde jen o to, že se obrací důkazní břemeno. Dochází ke změně samotné logiky, podle níž se posuzuje jednání jednotlivce.

V klasickém právním státě platí jednoduché pravidlo: zakázané je to, co je explicitně definováno jako protiprávní. Vše ostatní je v principu dovoleno, i když to může být neobvyklé, nepochopitelné nebo společensky podezřelé. Právo zde nevyžaduje, aby jednání dávalo smysl – stačí, že neporušuje zákon.

Navrhovaný přístup tuto logiku tiše obrací. Nezkoumá se porušení konkrétního pravidla, ale dostatečnost vysvětlení. A právě zde vzniká zásadní posun, protože „dostatečné vysvětlení“ není objektivní kategorie. Nemá pevnou hranici, nelze ho přesně vymezit a vždy závisí na interpretaci toho, kdo posuzuje.

Tím se mění samotný princip hodnocení. Jednání už není posuzováno podle toho, zda porušuje zákon, ale podle toho, zda odpovídá interpretačnímu rámci kontrolora. Prostor dovoleného jednání tak přestává být vymezen zákonem a začíná být vymezen očekáváním.

Jakmile se tento princip přijme, dochází k tiché změně základního pravidla. Původní model, v němž je dovoleno vše, co není zakázáno, je nahrazen modelem, v němž je fakticky dovoleno jen to, co je dostatečně vysvětlitelné. To je zásadní rozdíl, protože vysvětlitelnost není vlastnost jednání samotného, ale vztah mezi jednáním a interpretačním rámcem. Nejde tedy o to, co člověk dělá, ale o to, zda to dává smysl někomu jinému.

Právo se tím posouvá od objektivních pravidel k posuzování „čitelnosti“ chování. A právě tato čitelnost je nestabilní. Je historicky i sociálně proměnlivá, závislá na kontextu i na konkrétním hodnotiteli. To, co je dnes považováno za podezřelé, může být zítra běžné, a naopak. Právo tak ztrácí svou předvídatelnost.

Současně se tím posiluje role kontrolora. Ten totiž neurčuje jen aplikaci zákona, ale fakticky i hranice toho, co je považováno za přijatelné jednání. Není přitom nutné měnit samotný zákon – stačí změnit standard toho, co je považováno za uspokojivé vysvětlení.

V krajním důsledku tak přestává být sankcionováno porušení pravidla a začíná být sankcionována odchylka od očekávání. To už není jen oslabení presumpce neviny. Jde o změnu samotné filozofie právního státu, který se z systému explicitních zákazů posouvá k systému implicitních očekávání, jejichž hranice nejsou předem jasně dané.

A právě tato neurčitost je klíčový problém. Ne proto, že by nutně vedla ke zneužití v každém jednotlivém případě, ale proto, že strukturálně umožňuje postupné zužování prostoru svobody bez toho, aby bylo zjevně porušeno právo.

Je opravdu divné, že autor ani slůvkem nezmínil, kde má tento návrh původ. Totiž v . Proč?

Protože to nepovažuje za důležité?

Nebo se nechce dopustit diskusního faulu a diskutovat o předkladateli, nikoliv o jeho návrhu?

Víte jak za komunistů stát vyvlastňoval pozemky? Dotyčný dostal 4 Kčs/m2. ALE soudruzi dbali na morálku, pokud hrozilo, že by tak někdo "nadměrně zbohatl," mohli náhradu snížit na desetinu...

to jsem nevěděl, tu cenu za vyvlastnění. Já jsem v roce 1988 kopoval stavební pozemek, 800 m2, a platil jsem 6 korun. za metr.