Hodnoty jako ochrana půdy a soukromého vlastnictví berou v Česku za své

Chce-li mít současný kabinet Petra Nečase alespoň morální právo nazývat se vládou pravicovou, měly by mu být vlastní klasické konzervativní hodnoty. Těžko si přitom ve spektru těchto hodnot představit silnější kalibr, než je ochrana soukromého vlastnictví a ochrana půdy. Oba tyto principy ale napadají aktuální návrhy zákonů, které buď přímo předkládá, nebo se na nich podílí současná vládní koalice.

První z nich je vládní novela zákona z dílny ministerstva dopravy, která má zabránit "spekulacím s pozemky" pro dopravní výstavbu vyvlastněním příslušných pozemků. Již jen formulace "spekulace s pozemky" je sporná, neboť jde v praxi o prodej pozemků soukromých vlastníků, tedy prodej soukromého majetku. To hodně napovídá o vztahu předkladatelů novely k vlastnictví, neboť vyvlastnění je nejbrutálnějším zásahem do vlastnických práv. Samozřejmě, existují situace, kdy se vyvlastnění nelze vyhnout, a právě podmínky takového kroku jsou obecným měřítkem míry demokracie v té které zemi. V tomto případě chce ovšem stát majitelům pozemků direktivně vyplácet dvojnásobek původní ceny, což ovšem budou často dramaticky nižší částky, než jaké by musel stát zaplatit za stavební parcely po vydání územního rozhodnutí. Nic na tom nemění ani slib, že bude vlastníkům nabízet k odhadu ceny Ředitelství silnic a dálnic bonus ve výši 15 procent. Uvedený návrh prostě počítá s vyvlastněním silou, a ještě k tomu za ceny diktované státními úředníky. Je proto namístě ptát se, zdali nebude mít příště někdo jiný obdobný nápad vyvlastňovat nejen pozemky.

Druhý návrh, tentokrát spolu s dopravní lobby tlačený i lobby průmyslovou, leží pro změnu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Jeho cílem je osvobodit od poplatků vyjmutí pozemků z půdního fondu v případě, že budou příslušné pozemky použity pro liniové stavby, přenosové soustavy, logistická centra či průmyslové zóny. Pod uvedeným návrhem, pašovaným do tuzemské legislativy prostřednictvím přílepku k zákonu o podporovaných zdrojích energie, je podepsáno současné vedení ministerstva průmyslu a obchodu spolu se stínovým ministrem tohoto resortu z řad opozice. Lze snad jen připomenout, že po několika letech dohadů se teprve od letošního roku podařilo navýšit poplatky za vyjímání pozemků z půdního fondu tak, aby byla lépe ochráněna cenná zemědělská půda zejména v okolí měst. Ani toto navýšení, první od roku 1992, nedokáže přitom půdu ochránit dostatečně, neboť se developerům vyplatí i tak k nezemědělským, zejména stavebním účelům půdu vyjímat. Přesto se průmyslová lobby snaží z povinnosti vyplatit pozemky ještě dále vyvázat. Pokud by se jí to podařilo, byl by jedním z důsledků propad příjmů státního rozpočtu minimálně o miliardu korun, za situace, kdy stát "šetří". Ještě větší problém představují povodně, jejichž riziko se s další zástavbou zvyšuje. Jak známo, beton na rozdíl od půdy příliš vody nezadrží. Samozřejmě se pak naskýtá otázka, jaký význam mají investice do protipovodňové prevence či snižování rizik eroze, když tato rizika bude komunita vyvolených opětně zvyšovat. Osvobození od poplatků za vyjímání pozemků z půdního fondu lze snad chápat v případě veřejně prospěšných staveb typu železniční koridory či přenosové soustavy, ani náhodou ale nemůže obstát v případě staveb určených ke komerčním účelům, jako jsou průmyslové zóny či logistická centra.

Je zřejmé, že impulzy pro oba zmiňované návrhy lze hledat v řadách byznysmenů a lze je také z určitého pohledu chápat jako podporu podnikání. Anebo také jako posilování role státu na úkor občanů. Podstatné ale je, že jde v prvé řadě o další z řady našich zákonů omezujících práva vlastníků a poškozujících naši krajinu. Bude-li obé učiněno v zájmu byznysu a nárůstu role státu, není to dobrá zpráva pro tuto zemi.

LN, 26.10.2011

Autor je agrární analytik