Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Majetkový census začíná již na mnohem nižší úrovni.

Zkuste jít do sporu třeba s obcí, kdy si vše pěkně mastně zaplatíte, zatímco starosta (přes vlastní pochybení) si najme právníka, v případě prohry zaplatíte vše, zatímco starostovy náklady uhradí obec ze svého rozpočtu.

To má být rovné právo pro všechny?

k MM 8.1.2026 5:08

Tady je třeba si uvědomit jdu-li do soudního sporu že mohu prohrát a tak platit nejen své výdaje ale i výdaje protistrany. V tom problém nevidím. Ze 14 plus bodů vidím že takto to není pochopeno.

Problém vidím v tom když mojí protistranou je stát obec a spor s ní vyhraji pak ona by měla platit moje výdaje. Z mé zkušenosti to takto v praxi nefunguje. Řadový občan obecně proti obci státu nemá šanci a to i z důvodu že obec a stát vystupují jako orgány veřejné moci s autoritativní mocí. je to tzv vrchnostenské právo. Kdyby obec prohrála z důvodu pochybení starosty nebo jiného zastupitele úředníka a občan své výdaje dostal pak by obec měla vymáhat své výdaje na tom člověku.

Pakliže obec prohrála aniž by její představitel v něčem pochybil pak je přirozené že obec náklady musí nést sama bez ohledu na to zda žalovala nebo byla obžalovaná vinila nebo byla obviněná.

Ústavní soud by měl posuzovat pouze to, zda jsou zákony schválené parlamentem a nařízení státní správy v souladu s ústavou. Bohužel Baxova rota se transfornovala na součást politiky a plete se do záležitostí, které jí nemají příslušet. Navíc se vyznačuje nekompetentním rozhodováním. Například ukradení valorizace důchodů odůvodnil neústavní soud ekonomickými a ne právními argumenty.

Naše justice, ale i advokáti se chovají jako zubaři. Nakonec všichni jsou přeci doktoři.

Pro zajímavost: ve Španělsku občan v trestním řízení nemůže oslovit soud jinak než přes advokáta. Ale přístup k bezplatné advokátské službě je vstřícnější než u nás.

Ani v Anglii, určitě ani jinde. V trestním řízení není primárně ohrožen občan ale stát a není to občan kdo oslovuje soud ale moc výkonná.

To už je takový zvyk v české kotlině vychovávat nebo býti vychováván buzerovat nebo býti buzerován.

Nemá-li Ústavní soud právo advokáta pokutovat ptám se: zaplatil advokát pokutu a jestli ano proč?

Chuďas jistě ne. Tahle země přeje bohatým.

Vzpomínáte si ještě na ten desetiletí trvající řev nad Opoziční smlouvou. No a skončilo to tak, že ten samý ( komunisty a estébáky stále ovládaný ) Ústavní soud je součástí Opoziční smlouvy II. Nyní lehce otřesený turkovským stavem dolní komory a ztrátou podpory z Washingtonu. Doporučuji proto osvědčenou metodu a to zorganizovat seznamku pro manžele Madurovi a Pavlovi někde v tom Washingtonu. Svůj k svému.

Není někde u vás náledí, nebo jste padl na hlavu při jiné příležitosti?

Obecně nemám moc právníky rád, ale v okamžiku, kdy by zmizel ten právnický flitr mezi ÚS a občanem, tak 99,9 % podnětů na ÚS budou věci, které mu řešit nepřísluší, nebo úplné výplody chorých mozků (se kterými má zkušenosti každý úřad).

Podstatné na celé věci je, že Ústavní soud České republiky neřešil vztah mezi advokátem a klientem ani kvalitu právního zastoupení jako takovou. Předmětem jeho posouzení nebylo, zda advokát klienta hájil „dobře“ či „špatně“, ale zda se advokát v průběhu soudního řízení dopustil procesních pochybení, která narušila řádný průběh řízení.

Ústavní soud se pohyboval výhradně v rovině procesního práva: hodnotil chování advokáta vůči soudu, dodržování procesních pravidel a respekt k institucionální logice soudního řízení. Nešlo tedy o zásah do autonomie vztahu advokát–klient, ten zůstává věcí profesní odpovědnosti a případně advokátní komory. Rozhodnutí mířilo k ochraně funkčnosti soudního procesu, nikoli k regulaci obsahu obhajoby nebo názoru advokáta.

k Miloslav Grundmann, 8.1.2026 0:54

Nemá-li ÚS právo pokutovat advokáty a zaplatil-li advokát ,,pokutu" udělal chybu.

Kompetenční spor, sleduji zase myslím CCN 8.1.2026 10:00 v TV bláznivou debatu:

Jak by to mělo být:

Jedná se zde o prostou byť zásadní věc a to, zda republika bude nebo nebude mít v co nejkratším termínu plně funkční vládu. Je to tedy věc Ústavy, neboť i proto Ústavu máme. Ta stanoví, že ministry jmenuje prezident. Když ministra prezident jmenovat odmítá, odmítá tak plnit svoji povinnost, brání vzniku vlády, škodí republice. Republiku ve věci zcela zřejmě zastupuje předseda vlády, neboť na jeho popud prezident ministra jmenuje. Předseda sám obžalobu k soudu nepodává, ale má povinnost dbát Ústavy republiky. Obrací se tedy na státní zastupitelství, které stát zastupuje u soudu a které podnět předsedy zváží a věc předloží, popřípadě nepředloží Ústavnímu soudu, který věc rozhodne. Prezident se pak rozhodnutí podřídí.

Jak to u nás je: Věc bohužel není v republice tak přímočará a nikdo neví co s tím. Problém spočívá v republiky právním řádu. Republika nemá dělbu moci, ale má orgány veřejné moci. Ústavní soud nevydává rozsudky, nýbrž jen tzv. nálezy. Jeho předseda nás informuje, že soudu nálezy jsou sice závazné, ale ne vynutitelné. Prezidenta nikdo nemůže donutit, aby se Ústavním soudem řídil a navíc není z výkonu své funkce odpovědný a ministra by snad nemusel jmenovat nikdy. Dále, orgánem veřejné moci je jak prezident tak Ústavní soud. Oba mají právo své nálezy formulovat, ale nemusejí se jimi navzájem řídit, ani jiný orgán veřejné moci. Takže pat.

v 22:00 oprava