Hned po vzniku vlády, která hlasitě prezentuje snahu zatočit s korupcí, oznámila nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, že se začne vyšetřovat podezřelý nákup rakouských obrněných transportérů Pandur a tento týden již představila společný tým, ve kterém budou mít zastoupení i vídeňské úřady. Minulý týden na žádost soudu zprostila Vesecká mlčenlivosti žalobce, kteří měli vypovídat o údajných politických zásazích do Čunkovy kauzy. A dnes oznámila, že ještě nepouští ze zřetele ani kauzu stíhaček Gripen, ale že požádala o pomoc a poskytnutí informací americké ministerstvo spravedlnosti.

Gripeny jsou pro českou politickou scénu takovým stíhacím bumerangem, jejich kauza se podobá kometě, která vždy na chvíli zazáří nadějí, že se konečně objeví nějaké rozhodující informace a dokumenty, aby pak zase zmizela z oblohy a zanechala za sebou zklamání, že se opět nic nepohnulo kupředu. A to nejenom u nás, ale i v dalších zemích, kterých se tento skandál týká – ve Švédsku, Rakousku, Velké Británii, Švýcarsku i zmiňovaných USA. Tam všude už na aféru gripenů pro Českou republiku v různých souvislostech vyšetřovatelé narazili – výsledky však zatím jsou jen malé.

Kauza Gripen začala už na přelomu tisíciletí, kdy tehdejší vláda Miloše Zemana hledala náhradu za vysloužilé ruské MiGy-21. V dubnu 2002 pak kabinet schválil nákup švédských stíhaček za celkem 60 miliard korun, parlament se ale postavil proti. O půl roku a velké povodně později nová vláda Vladimíra Špidly obchod zrušila a o za dva roky si nakonec Česko gripeny pronajalo od Švédska na deset let za přibližně dvacet miliard.

Pochyby o korupci - či přinejmenším nestandardních postupech - zakázku na gripeny provázely od samých počátků. Už ve výběrovém řízení na nákup stíhaček v roce 2001 nakonec zůstalo jen britsko švédské konsorcium BAE, jehož firma Saab gripeny vyrábí – ostatní konkurenti odstoupili značně rozladěně s tím, že podmínky výběru jsou gripenům přímo šité na míru. Americký velvyslanec tehdy dokonce diplomaticky naznačil, že pro USA je tento obchod natolik podezřelý, že by mohl narušit naše spojenecké vztahy. Když se stát rozhodl, že radši stíhačky jen pronajme, dal ale přednost opět švédským gripenům, přestože měl další srovnatelné nabídky.

To, že při podobných velkých zbrojních obchodech existují mimořádné tlaky, není nic překvapivého. Okolnosti kolem pořízení gripenů ale od začátky ukazovaly, že tady byla míra překročena všemi možnými způsoby. O pokusech o uplácení hovořili někteří senátoři včetně dnešního předsedy Senátu Přemysla Sobotky, schvalování zakázek provázely různé podivnosti, kdy různí politici různých stran náhle měnili svá stanoviska nebo třeba „náhodou“ při hlasování zmáčkli jiné tlačítko. Česká policie pak hned v roce 2002 došla k závěru, že se určitě uplácelo, jen se neví kdo a koho, takže není koho obžalovat.

Vyšetřování se postupně rozjelo i v dalších zemích. Švédská televize nachytala v roce 2007 bývalého českého ministra zahraničí Kavana při výrocích, kterými korupci potvrzoval a postupně se do vyšetřování zapojily kromě švédských i britské, rakouské, švýcarské a americké orgány. Nejdále se dostali vyšetřovatelé v Británii a USA, pro které však české gripeny byly jen součástí větší kauzy.

A tak sice od Britů víme, že na úplatky pro české a maďarské politiky mělo padnou přes půl miliardy korun, ale nakonec se britská protikorupční služba a americké ministerstvo spravedlnosti s BAE Systems dohodly na stamilionovém mimosoudním vyrovnání. A dokumenty, které pak Britové poskytli, nepřinesly podle našeho Nejvyššího státního zastupitelství kromě obecně známých skutečností nic nového. Stejně pochodili i Švédové a Rakušani, kteří pak svá vyšetřování ukončili. K ničemu novému nedošlo ani nové české vyšetřování.

Teď se tedy nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo využít nabídky americké strany a požádalo o pomoc Washington. O co vlastně žádá, ale neupřesnilo. A je také otázkou, co ministerstvo spravedlnosti USA bude chtít a moci poskytnout. Spojené státy o zakázku na stíhačky pro Česko pochopitelně velice stály a byly okolnostmi i výsledkem výběru rozezleny, na druhou stranu ale stejně jako britské orgány uzavřely s BAE Systems dohodu. Těžko tedy dopředu jásat, že se konečně snad můžeme dozvědět pravdu, jak to s gripeny ve skutečnosti bylo. Ale třeba se dozvíme alespoň něco.

Foto: Jiří Wagner