19.6.2021 | Svátek má Leoš


PRÁVO: Jsou Benešovy dekrety součástí právního řádu?

25.5.2018

V souvislosti s konáním 69. Sudetendeutscher Tag (dne Němců ze Sudet) ve dnech 18.5. až 20.5.2018 se rozpoutala znovu diskuze o tzv. Benešových dekretech. Na webu se do této diskuze zapojila i známá publicistka Mgr. Lída Rakušanová. Podle jejího vyjádření je zrušení dekretů v zájmu českého státu. Dovoluji si citovat: „Benešovy dekrety jsou vyhaslé, tvrdí čeští politici unisono. Pak je ovšem na místě otázka, proč je v Česku okamžitě oheň na střeše, když se o nich na sudetoněmeckém sjezdu byť i jen hlesne. Ani v těchto dech tomu není jinak ..... Zda si Česko chce i nadále ponechat ve svém právním řádu nařízení, jako jsou poválečné dekrety, které uvalily na 3 miliony českých Němců kolektivní vinu za nacismus, anebo zákon z roku 1946, pardonující zločiny na Němcích ještě půl roku po skončení války, je teď výhradně jen naše česká záležitost. Neexistují k tomu žádné objektivní důvody.“

Připomínáme, že odsun Němců z ČSR nebyl výhradně českou a slovenskou záležitostí. Dne 2.8.1945 dospěla postupimská konference SSSR, USA a Velké Británie k dohodě o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska do Německa. Odsun měl být prováděn spořádaně a lidsky. (Víme, že toto nebylo v mnoha případech dodrženo.) Jinak především vítězné mocnosti vycházely z premisy kolektivní viny. Bez jejich vůle by se tyto masové transfery neuskutečnily. Nelze pominout, že rozhodující zde byla existence zločinného nacistického režimu v Německu, vyhlazování četných národnostních a etnických skupin, program genocidy Slovanů a jeho realizace. K tomu rozpoutání zločinné války atd. Bohužel, nacismus byl podporován drtivou většinou sudetských Němců. Tímto především vráželi dýku do zad demokracii a zrazovali křesťanské ideály. Za postoje této většiny musela později trpět také menšina. Jde tu o přímou odpovědnost podporovatelů nacismu za odnětí československé státní příslušnosti a s tím spojený odsun. Ovšem i excesy ze strany vítězů jsou neomluvitelné. Odsun měl být v každém případě prováděn spořádaně a lidsky. O nutnosti odsunu po válce na české scéně nebyla žádná polemika.

Také přijetím Listiny základních práv a svobod se stal jakýkoliv princip kolektivní viny nadále nepřijatelným. Listina byla uvozena 9. ledna 1991 ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Podle ustanovení § 6 odst. 1 tohoto zákona zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.

Z tohoto vyplývá, že součástí českého právního řádu nejsou nařízení, jako jsou poválečné dekrety, které uvalily na 3 miliony českých Němců kolektivní vinu za nacismus, anebo zákon z roku 1946, pardonující zločiny na Němcích ještě půl roku po skončení války. Součástí našeho právního řádu již nejsou 26 let. Dodáváme, že se zpětnou účinností zrušeny nebyly.

Paní Mgr. Lída Rakušanová se dobývá do otevřených dveří.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.