Vrchní soud zrušil osvobozující rozsudek v kauze Čapí hnízdo a vrátil věc zpět. Znamená to automaticky Babišovu vinu? Ne nutně. Soudce Jan Šott má stále možnost rozhodnout jinak – pokud se objeví nové důkazy.

Ale pěkně popořadě. Kauza Čapí hnízdo je velmi složitá, vleče se ostatně již osm let. Jako právní pedagog jsem si povšiml, že na sociálních sítích i jinde v diskusích pod články kolem ní panuje několik právních nesmyslů či zkreslení.

Prostě česká a moravská laická veřejnost ji mnohdy vnímá pokřiveně. Což jí samozřejmě nemožno vyčítat, právník zase neumí většinou opravit traktor či seriózně odoperovat slepé střevo.

Momentálně se tedy Čapí hnízdo po zásahu Vrchního soudu v Praze opět vrací na stůl soudce Jana Šotta. Ten před časem Andreje Babiše i jeho někdejší spolupracovnici Janu Nagyovou zprostil obžaloby, a to s pečlivým a podrobným odůvodněním. Jenže v této chvíli stojí před nelehkým úkolem: znovu rozhodnout – tentokrát s vědomím, že odvolací soud jeho tehdejší argumenty (částečně) smetl ze stolu a závazně mu nařídil, jak má na věc nově nahlížet.

Nový svědci, nové důkazy…

A tady přichází zásadní otázka: Má pražský vážený soudce Šott vůbec ještě prostor k opětovnému osvobození obžalovaných, nebo je jeho role degradována na prosté formální potvrzení viny?

Odpověď není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. A jak by se hodilo třeba jednodušším politikům ze Spolu anebo STAN či povrchnějším youtuberům a tiktokerům. Rozhodnutí odvolacího soudu sice zavazuje soud prvního stupně právním názorem, ale stále vychází pouze ze skutkového stavu, který byl znám v době rozhodnutí.

Ergo justiční kladívko, pakliže se v mezidobí objeví nové důkazy, skutečnosti nebo třeba svědci, kteří do případu vnesou jiný pohled, pak má soud prvního stupně právo – ba přímo povinnost – tyto nově zjištěné okolnosti relevantně zohlednit. A případně se od právního názoru odvolací instance racionálně odchýlit. Vše musí soudce samozřejmě pořádně odůvodnit.

Jinými slovy: prostor k rozhodnutí podle vlastního (jiného) přesvědčení a odborného názoru soudci Šottovi zcela nezmizel. A ex lege ani zmizet v právním státě (Rule of Law) nesmí. Zde opravdu nesmíme být jako v Bělorusku či Severní Koreji, kde se soudci stávají loutkami v rukou vyšších soudců či dokonce politiků.

Advokáti pana Babiše a europoslankyně Nagyové musí ale přijít s novými relevantními argumenty, novými důkazy – nebo přinejmenším ukázat, že situace není tak černobílá, jak se z rozsudku odvolacího soudu může zdát. Musí do justičního stroje přilít nového čerstvého oleje, nejen na prázdno točit klikou a čekat, že to nějak dopadne.

Takový scénář dozajista není nereálný. Stačí, aby se objevili například dva nebo tři noví svědci či svědkyně, kteří do případu přinesou nová zásadní fakta, nebo (ne)přímo umetou cestičku odlišné interpretaci rozhodujících událostí. Tím by se celý konstrukční rámec odvolacího soudu mohl otřást – a rozsudek o údajné vině by opět nebyl „žuloprdnou“ jistotou. Jistě, například předsedkyně Poslanecké sněmovny již vidí Babiše a Nagyovou „v teplácích“, nicméně věc opravdu není tak jasná, jak o ní referují „youtuberští profesoři trestního práva“.

Senzitivní bolavá kauza

Je nabíledni, že sledovaná kauza Čapí hnízdo je dlouhá, komplikovaná, a - jak se ukazuje - stále velmi živá a citlivá.

Její mediální obraz se sice často posouvá od práva k politice, ale v jádru zůstává základní otázka: jak pevné jsou mantinely soudní nezávislosti, když vyšší soud zasáhne s takovou (možná až nepředvídatelnou) razancí?

Zatím víme jediné: konečný verdikt nebyl a není napsán. A soudce Šott stále drží pero.

Tady již nejde jen o pana - opozičního politika - Babiše, ale o spravedlnost, a o to, zda si můžeme říkat právní stát (Rechtsstaat).

Psáno pro Lidové noviny, autorův blog blog Legendární medvěd. je zde.